Reklama

Jan Šverma promlouvá k dnešku…

Bez jakékoliv nadsázky lze říci, že v dějinách našeho dělnického a komunistického hnutí, rovněž tak v dějinách národů Čechů a Slováků, jsou osobnosti, jejichž odkaz přesahuje svým významem období jejich života a neměl by být zapomenut. Zcela určitě k nim plným právem náleží osoba Jana Švermy.

Narodil se 23. března 1901 v Mnichově Hradišti a dnes tak uplyne 120 let od jeho narození. Je třeba poznamenat, že si celý život nesl velice silnou lásku k tomuto kraji, a sám zcela upřímně říkám, že mu i v tomto velice rozumím a je mi blízký. Jeho smýšlení ovlivnilo nejen harmonické dětství, ale i velká láska ke knihám a historii. Rád četl, studoval historii velice pečlivě a brzy se dostával do ostrých polemik s politickými pořádky první Československé republiky. Ta sice přinesla obnovení samostatné české a slovenské státnosti, také státnosti Rusínů, ale řada podstatných představ sociálních, spojených s nadějemi vzniku Československé republiky, zůstávala formální. Dnes položí kytice před jeho rodinnou hrobkou jak zástupci OV KSČM v Mladé Boleslavi, tak LKŽ, KČP a OS ČMS.

Švermu výrazně ovlivnilo dělnické prostředí pražského Smíchova. Ještě blíže jej k němu přivedla i jeho manželka. Do Prahy na Smíchov se přestěhoval s matkou po smrti svého otce již v devíti letech. V roce 1920 úspěšně odmaturoval na smíchovském reálném gymnáziu a nastoupil na studia práv na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Studia však nedokončil, přestože složil již jednu ze státních zkoušek.

Co bylo důvodem tohoto rozhodnutí? Zcela určitě to nebylo pro Švermu rozhodnutí jednoduché. Mělo to však své hluboké opodstatnění. Byl člověkem, který, přestože nepocházel z rodiny chudé, od dětství velice ostře vnímal sociální rozdíly mezi bohatstvím a chudobou. Chtěl na pozemcích svého dědečka stavět nemocnici. Později se chtěl stát advokátem chudých. Nakonec se rozhodl, právě pro své sociální cítění, zvolit cestu aktivního politika v řadách komunistického hnutí. Pro jeho budoucnost to však bylo rozhodnutí zásadní.

Pracoval v Rudých odborech. Byl úspěšným šéfredaktorem Rudého práva. Rovněž však byl jediným představitelem prvorepublikového Národního shromáždění, který položil v době druhé světové války svůj život. Navíc jej položil v době, kdy slovenský národ povstal proti vazalské vládě slovenského profašistického kléru, proti Tisově vládě, která důsledně prosazovala orientaci na nacistické hitlerovské Německo. Slovenské národní povstání se navíc jednoznačně přihlásilo k myšlence jednotného československého státu. Zde na Slovensku svou životní pouť Jan Šverma předčasně ukončil. Přestože jeho zdravotní stav po příletu na území ovládané povstalci nebyl nejlepší, odmítl po vojenské porážce návrat do Moskvy. Zůstal na Slovensku a podstoupil účast v pokračujícím namáhavém partyzánském boji. Stalo se mu to osudným. Jeho vážné zdravotní problémy, fyzické vysílení a náročný přechod hory Chabenec se mu nakonec staly osudnými. Dne 10. listopadu, značně vysílen, umírá.

Následující rok, v den prvého výročí od jeho tragické smrti, se mu dostává pocty jedné z nejvyšších. V Praze probíhá jeho státní pohřeb.

Po roce 1989 se ocitl na seznamu osobností novými politickými protagonisty nechtěných. I v jeho rodném městě byla z náměstí odstraněna jeho socha, názvy ulic a náměstí, jež nesly jeho jméno, byly houfně přejmenovávány. Je třeba ale i objektivně říci, že město Mnichovo Hradiště na něj zcela úplně nikdy nezapomnělo a dnes opravuje jeho hrobku. Není pravdou, že jen komunisté se pravidelně účastnili uctění jeho památky. Možná že by i stanice pražského metra mohla znovu nést jméno Švermovo, tak jako ji dosud nese jedna kladenská čtvrť. Jan Šverma položil svůj život za budoucnost Československé republiky, jeho prozíravost vůči fašistickému nebezpečí a potřeba široké jednoty odmítnutí jeho hrozby je dnes vysoce aktuální. Uměl dělat kompromisy, ale nikdy nezradil myšlenku.

Řada knih byla napsána k památce Jana Švermy po roce 1989, od vzpomínek jeho dcery po řadu sborníků, publikace jeho dopisů. Jak uctít dnes jeho památku? Myslím, že nejlépe položením květin v místě jeho posledního odpočinku a zároveň v uchování jeho odkazu. Tedy odkazu člověka čestného, plného lidskosti a vlastenectví.

Stanislav GROSPIČ, poslanec (KSČM)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1, celkem 53 hlasů.

Stanislav GROSPIČ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


S.Morozov
2021-04-01 08:27
ezpn1997,prosim Vás vysvětletemi,proč KSČ neuspěla na Slovensku ve
volbách 1948 komunistická strana Slovenska a proč po vzniku Slovenského
státu,jste se dostali do Národní rady Slovenska jen jednou a to v roce
2002.V roce 2020,jste nezískali ani 1%.Vy zde proklamujete komunisty a na
Slovensku,jste byli a jste dodnes stranou,kterou lidi neberou!!!!
joska.korinek
2021-03-25 08:44
Spíš než to, jak to bylo se Švermovou, mne zajímá, jak je možné,
že tu strašnou vládu komunistů přežili jejich chrabří odpůrci
jarprchal a donald.kacz.
jmarek3
2021-03-25 07:17
Komunisté mají před sebou dlouhou cestu k úspěchu jak v roce 1948 ,
ale věřím ,že dnešní "demokracie" jim návrat rychle
umožní. Šverma i Fučík neumřeli zbytečně !
fronda
2021-03-24 23:35
jarprchal43: Deformace spojené s kultem osobnosti byly popřením
komunistických idejí. Oběťmi nezákonností se stávali především
právě komunisté. Proto KSČ, jakmile to bylo možné, přistoupila k
rehabilitacím. --- Švermová byla zmatená a opravdu represím ze
začátku tleskala. Tím absurdnější je její podpis pamfletu
směřujícího proti jejím spoluobětem, proti těm, kdo ji
rehabilitovali a vyznamenali. Asi byla pořád zmatená...
fronda
2021-03-24 23:23
donald.kaczerowski: Chci tím říct přesně to, co jsem napsal. Ptal jsem
se po privatizačním puči starých lidí na dřívější doby, a získal
jsem úplně jiný obrázek, než jaký se snaží konstruovat
antikomunistická propaganda. Spolu se studiem materiálů o historii a
vlastní zkušeností (analogie) můžu říct, že vláda KSČ byla jednou
z nejhumánnějších, nejspravedlivějších a nejmírumilovnějších v
dějinách. Vždyť v 50. letech někteří lidé ani nevěděli, že
existuje trest smrti. Samozřejmě že kdo chce, vždycky něco najde na
každého. Na Karla IV. (masové vraždění Židů), Jiřího z Poděbrad
i na Masaryka. Každý z poválečných prezidentů USA má ruce od krve
daleko víc, než Klement Gottwald. Přesto jedině komunisté dokázali
(sami od sebe) přiznat chyby a poučit se z nich. A to už před půl
stoletím. Vás "demokraty" tato sebereflexe ještě stále
čeká...
jarprchal43
2021-03-24 23:21
fronda - To jste mi to moc nevysvětlil. Když byli Šváb a Šling
bolševici, tak si s nimi bolševici mohli dělat co chtěli? Dokonce je
oběsit? A Švermová tomu měla tleskat?
fronda
2021-03-24 23:08
jarprchal43: Šling i Šváb byli bolševici. Nebo se za ně alespoň
vydávali. Za normalizace byla úplně jiná doba. Vyníci excesů byli po
smrti nebo mimo funkce, jejich oběti ( např. Husák nebo Svoboda)
zastávaly nejvýznamnější posty, nebo byly alespoň rehabilitovány.
donald.kaczerowski
2021-03-24 22:49
fronda - Napsal jste, že člověk měl v 50. letech snad větší šanci,
že zahyne při dopravní nehodě, než že se stane obětí politických
procesů. Co tím chcete říct? Že se jako nic moc nedělo? A že parta
vrahů kolem Gottwalda byli docela hodní kluci? To se mi z vás dělá
špatně.
ezpn1997
2021-03-24 20:57
... na tie tuposti popísané nižšie nie je hodno reagovať, pri tak
významnom výročí narodenia, čestného Človeka, vlastenca, obetavého
a statočného komunistu Jána Švermu, hrdinu Slovenského národného
povstania! Ta svoloč čo tu opisuje, protikomunistické žvásty a hlavne
vychvaľuje buržoáznych fašistov, nemá u slušných ľudí
opodstatnenie. My občania ČSSR, vzdajme hold a veľkú úctu človeku,
ktorý žil pre povznesenie našich oboch národov a je iba šťastím, že
jeho slová sa práve v tých 50-tych rokoch začali plne uskutočňovať v
celej našej spoločnej vlasti!!! Ďakujeme ti za hodnotný príspevok
súdruh Grospič!
jarprchal43
2021-03-24 10:19
fronda - A taky bratra Karla Švába. I když to byla temná postava
našich dějin, byl to přece jen sourozenec.
jarprchal43
2021-03-24 09:41
fronda - Bolševici popravili Marii Švermové blízkého přítele Ottu
Šlinga a strčili ji na pět roků do basy. Nelze se divit, co podepsala.
fronda
2021-03-23 23:45
Člověk měl v 50. letech snad větší šanci, že zahyne při dopravní
nehodě, než že se stane obětí politických procesů. --- Klement
Gottwald byl inteligentní, uměl několik světových jazyků a hlavně
měl talent pro politiku. --- V případě té Švermové se podezření
potvrdilo, vždyť podepsala ten odporný pamflet Několik vět.
smiricky.jan
2021-03-23 21:39
S největší pravděpodobností by zvedal ruku pro vraždy Píky,
Horákové a dalších, aby nakonec sám skončil na šibenici jako
Slánský a mnozí další darebáci, jako Reicin, Závodský nebo Šváb.
Ostatně Marie Švermová (sestra Karla Švába) unikla šibenici z rukou
svých soudruhů jen o vlásek. On Šverma byl přece jen asi poměrně
silná osobnost a to se v KSČ nikdy nenosilo, tam se vyžadovala slepá
poslušnost, jinak následoval trest-napřed jen vylučování, po
vítězství pracujícího lidu pak kriminály a šibenice.
jarprchal43
2021-03-23 15:08
Dohady jaký byl Jan Šverma ve srovnání se svými souputníky
Gottwaldem, Slánským či Zápotockým jsou zcela irelevantní. Lišil se
od nich snad jenom tím, že se pocházel ze středostavovské rodiny a
dostalo se mu lepší výchovy a částečného vzdělání. Podle
svědectví jeho manželky Marie Švermové byl zcela disciplinovaným
členem partaje, bezmezně oddaným Gottwaldovi, jemuž psal mimochodem
projevy, a SSSR, potažmo Stalinovi. Kdyby nezahynul na Slovensku, podílel
by se bezesporu na poválečném uchvácení moci komunisty. Jedinou
nezodpovězenou otázkou zůstává, kde by skončil v padesátých letech
– zda na šibenici nebo mezi těmi, kteří pro to zvedli ruku.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.