Reklama

Vzpomínky pro budoucnost – Zimní stadion Štvanice

Letos 17. ledna tomu bylo devadesát let, co byl na zimním stadionu v Praze na Štvanici sehrán první hokejový zápas, utkalo se družstvo LTC s družstvem University Manitoba (s výsledkem 0:2). Stadion byl však v provozu jen tři měsíce, jak už je snad u nás zvykem, a potom probíhala jeho dostavba. A to až do 6. listopadu 1932, takže jsme nestihli uspořádat mistrovství světa, které se v Praze v tom roce mělo konat.

Vznikla první umělá ledová plocha v Československu s legendární nudlí za jižní brankou. Z tohoto pohledu nejsem žádným pamětníkem, nejsem totiž ani rodilý Pražák. Na Štvanici jsem byl tak poprvé až v březnu 1953, po kontrole v Nemocnici Na Bulovce, kde mne vyléčili ze zápalu mozkových blan. To nebylo tehdy vůbec samozřejmé. Mé veliké přání mi splnila maminka. V zápase Motorlet Šverma Jinonice proti Spartaku Královo Pole tenkrát řádil mladý Vlastimil Bubník, podle mne legendární hokejista, první ze zcela nové kategorie.

Pamatuju si také, že nad vstupem na stadion bylo heslo, kterému jsem tehdy nerozuměl – Od masovosti k mistrovství. Stáli jsme na západní tribuně právě u toho sloupu, od kterého jsem později sledoval mnoho zápasů pražských hokejových žáčků, dorostenců, juniorů i mužů. Připomínám si, jak jsme chodili se synem na tréninky od šesti ráno, před vyučováním, a dokonce i v sobotu. Až od Těšnova jsem slyšel trenéra, který určitě slova nehledal ve slovníku spisovné češtiny. Tehdy, tady a tak doopravdy vznikaly fortelné základy českého hokejového kumštu.

Strávil jsem na štvanickém ledě s občasnými přestávkami více než dvacet pět let. Na ledě s malými adepty hokeje z TJ Bohemians Praha, ale i v šatnách dorostenců či juniorů při soutěžních hokejových kláních pražského hokejového přeboru, při zápasech dorostenecké ligy, ale i v restauraci u pana Brabce. Štvanický zimák jako by v sobě zaznamenal a zachytil lesk i bídu celého dlouhého období. Svatostánek stál u zrodu našeho nejúspěšnějšího sportovního odvětví. Vždyť na Štvanici se českoslovenští hokejisté v březnu roku 1947 stali poprvé mistry světa. A překvapivě velmi brzo poté, ještě v březnu roku 1947, byla na zimní stadion, který dostavěl a vlastnil poté, co magistrátu došly peníze, majitel stavební firmy Tomáš Keclík, uvalena národní správa. V pozemkové knize a v pražském archivu je uvedeno, že důvodem bylo »vyvedení finančních prostředků«, tedy i tržeb z právě skončeného mistrovství světa, do soukromých rukou. Opakuji – v březnu roku 1947!

Poté byl objekt stadionu převeden do správy ČSTV. A v ní zůstal až do roku 1998, kdy byl přepsán do majetku hlavního města Prahy. Z mého pohledu neoprávněně, protože v období rozhodném pro navrácení historického majetku městům a obcím, tedy v roce 1949, stadion zcela jistě Praze nepatřil.

Jeho osud byl po roce 1989 několikrát virtuálně ohrožen, když magistrát či některá městská část vypisovaly zadání na využití ostrova. Účelem oněch cvičných studií bylo ale většinou jen zaplatit projekt některé spřátelené firmě…

Správcem stadionu až do roku 1998 byla TJ Bohemians. Vážím si toho, že jsem jejím čestným členem. Připravili jsme, společně s firmou APeX, která na stadionu provozovala v letních měsících inline hokej, podrobný projekt na celoroční využití stadionu a přihlásili ho společně do výběrového řízení, které vypsal magistrát. Ten však vybral za nového správce jen APeX! Proč asi? Lidé, kteří mne znají, říkali, že mne tak naštvaného nikdy neviděli…

Stadion byl roku 2000 vyhlášen, zcela po právu, kulturní technickou památkou, protože byl nejen architektonicky hodnotný, ale konaly se na něm výjimečné sportovní akce, např. v letech 1933, 1938, 1947 a 1959 mistrovství světa v ledním hokeji, v roce 1956 po zastřešení stadionu mistrovství Evropy v basketbalu žen, v roce 1958 se zde naši muži stali mistry Evropy ve volejbale, od roku 1951 se zde konalo mnohokrát mistrovství Československa v krasobruslení a 11. února 1955 se odtud uskutečnil prvý přímý televizní přenos hokejového utkání. Vzpomínáte, komentoval ho Vít Holubec.

Mnozí vlivní dále opakovaně tvrdili, že existence zimního stadionu je z rozličných důvodů překážkou rozvoje území. Na různých webech lze i dnes všechno dohledat. A tak v roce 2011 odsouhlasil magistrát, že stadion bude zbourán. Letos v červnu tomu bude tedy již deset let, co se uskutečnila demolice. A nic. Jen úsměv i podiv tak ve mně vyvolávají publikované úvahy o tom, že na Štvanici by mohl snad být postaven - nový zimní stadion! Inu, Absurdistán. Již jen z úcty k historii by si ale i naši potomci bývali zasloužili zachovat tuto ojedinělou připomínku historie nejen československého hokeje.

František BENEŠ, stínový ministr pro místní rozvoj za KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 12 hlasů.

František BENEŠ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jarprchal43
2021-03-25 22:45
V osmdesátých letech hrála na Štvanici Sparta ligové zápasy, protože
její domovská hala v Holešovicích procházela rekonstrukcí. Už
tenkrát to byla vybydlená pastouška plná potkanů s téměř nulovým
zázemím pro hráče. Potom ji dorazila povodeň.
velkymaxmilian
2021-03-25 10:48
K autorově stati věnované obdobnému tématu (Vlachovka) jsem se před
časem vyjádřil a shodou okolností připomenul s osobní nostalgií
právě zánik "zimáku" na Štvanici. Ze vzpomínek na minulost
se žít nedá, objektivně vzato rekonstrukce ZS Štvanice prakticky v
úvahu nepřicházela. V Praze je nyní v provozu 10(!) ZS , po roce 1989
přibyly Bronzová (Stodůlky), Letňany, ZS HASA (Strašnice), malá
plocha na Výstavišti. Rekonstrukcemi a zastřešením prošly ZS Hvězdy,
a ZS Kobry Braník. Stavět se bude na Barandově a na severovýchodě
Prahy další ZS má být ve Vinoři. "Zimáků" je nejen v Prze
sice hafo, ale výsledky českého hokeje raději nekomentovat, a bude
ještě hůře. Ukončení všech amatérských hokejových soutěží v
důsledku pandemie nemůže skončit jinak než ukončením činnosti řady
klubů...
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.