Reklama

Půst jako moderní cesta?

Jaro a doba předvelikonoční byla vždy vhodnou dobou pro držení půstů. Nejen z náboženských důvodů či z tradice, ale i kvůli očistě těla. Jaro je vůbec obdobím diet. V současné době dodržuje nějaký druh diety na hubnutí asi 40 % žen a 20 % mužů. Cestou vhodnou ke snížení hmotnosti je podle dietologů i přerušovaný půst. Studie prokazují stejný úbytek hmotnosti u žen, které držely půst, jako u žen, které snížily energetický příjem o 25 %. U žen s půstem navíc došlo k většímu úbytku tělesného tuku a ke zlepšení citlivosti na inzulín. Přerušovaný půst, při kterém se v rámci dne (nebo týdne) střídá období postění a období jedení, má několik variant – s různými stravovacími pravidly a zásadou vždy doplňovat tělu dostatečné množství tekutin v čele s přírodními minerálkami, bohatými na důležité minerální látky.

Půst se vždy dodržoval hlavně z náboženských důvodů. V křesťanských zemích jsou to většinou vícedenní půsty – jde o půsty náročné, které se příliš neslučují s větším výdejem energie, např. s intenzivním sportem. »Populace ve vyspělých zemích se vyznačuje nadbytkem jídla, které je dobře dostupné a jehož příjem bývá často nadměrný. Tento blahobyt je jednou z příčin zvýšení rizika civilizačních onemocnění. I proto se čím dál častěji objevuje půst v nabídce redukčních i tzv. omlazovacích dietních režimů.« vysvětluje Michal Nikodem, vztaholog a psychoterapeut, spolupracovník AquaLife Institutu.

Půst s tradicí

K nejznámějším půstům s dlouholetou tradicí určitě patří velikonoční půst. Velikonoce jsou považovány za hlavní křesťanský svátek, o jehož hlubší prožití se má postarat tzv. přípravná doba neboli doba postní. Velikonocům se vážou i zvyky, které nejsou součástí křesťanství, ale vycházejí z praktického života.

Období od února do jara bývalo historicky v našich podnebných podmínkách jedním z nejtěžších, pokud jde o přežití. Protože nebyly lednice a mrazáky, hospodářská zvířata se zabíjela postupně v průběhu celého roku – velká drůbež jako husy, kachny a krůty nejčastěji od podzimu do zimy, prasata nejvíce v zimě. Zabíjačky probíhaly v jednotlivých staveních postupně a ten, který zrovna zabíjel, dával svým sousedům výslužky v podobě jitrnic, zabijačkové polévky apod. Díky tomu měli prostí lidé alespoň jednou týdně maso. Jak zásob v průběhu zimy ubývalo, bylo potřeba uskrovnit se a toto chudé období na konci zimy a začátku jara se stalo obdobím půstu.

V zimě ani slepice nenesly vejce a první vejce, která drůbež začala snášet, byla použita na vysezení kuřat. Proto žlutá barva, kuřátka, vejce atp. sloužila jako symbol příchodu jara, radosti, znovuzrození. V zimě se nedojily krávy, kozy nebo ovce, protože byly ve vysokém stupni březosti a mléko se začalo dojit až po narození mláďat. Na jaře se pak oslavovala mláďata – jako dar přírody, příchod nového života, nové zdroje jídla.


Velikonoční postní dny

Modré pondělí: je velice důležité dodržovat pitný režim a dodat tělu hodně vody

Šedivé úterý: servírují se kroupy a šoulet

Sazometná středa: lidé pečou jidášky

Zelený čtvrtek: jídelníček tvoří zelené jídlo, proto se nejčastěji vaří špenát

Velký pátek: nejpřísnější den půstu, je povoleno jen jedno bezmasé jídlo

Bílá sobota: pečou se mazance a beránci

Boží hod velikonoční v neděli: jsou posvěcovány velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba i víno)

Velikonoční pondělí: od pondělí začíná týden vaječných pochoutek


Půst ve světě

Velikonoční půst měl tradičně velmi přísnou podobu. Po celých 40 dní se nesmělo jíst maso, vejce a mléčné výrobky, zpravidla se jedlo pouze jednou denně. Výjimku tvořily neděle, kdy byla pravidla mírnější. Během postní doby byla vyžadována střídmost v jídle a jíst se měly hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty, různé druhy polévek. Dnes je velikonoční půst vnímán a dodržován v mnohem mírnějším duchu. Lidé se snaží dodržovat střídmost v jídle, ale ne striktní.

Jogínský půst je velmi stará technika zvaná Šankhaprankšalána, která začíná být v západním světě známá a používaná. Spočívá v tom, že se při úplňku dodržuje půst spojený s pitím slané vody a je doplněný speciální sadou cvičení. Cílem je vyprázdnit střeva před tím, než se začne konzumovat zeleninová dušená strava. Na půst navazují meditace a střídmá vegetariánská strava. Šankhaprankšalána působí velmi blahodárně na celý organizmus, tělo i mysl.

Fitness půst vychází ze schopnosti těla přizpůsobit se střídání období půstu a hojnosti, na které je zvyklé už od prehistorie. Dnešní trendy ve fitness fungují na principu, že lidské tělo slouží i jako zásobárna energie, která se v určitý čas kumuluje a v určitý čas spotřebovává. Nabírání hmoty je tak spojeno s větším příjmem potravy a silovým, neaerobním cvičením, zatímco následující období rýsování svalů s nižším kalorickým příjmem a zařazením více aerobního pohybu. Tímto způsobem si tělo zvykne zásoby nabrat a pak zase pustit (shodit) a nebojí se spálit velké množství tukových zásob.

Přínosy dlouhodobého půstu

Poslední dobou je nejpopulárnější přerušovaný půst, a to hned v několika variantách. Při jakémkoli půstu je důležité dodržovat pitný režim. Dehydratace hrozí zvláště na začátku půstu, kdy organizmus zpomalí a nevysílá signály žízně. V průběhu půstu pak pravidelný a vhodný pitný režim, který tělu zajistí dostatek tekutin i minerálních látek, významně podpoří všechny důležité životní funkce.

»Výběr pokrmů v jídelníčku by měl v době držení přerušovaného půstu směřovat ke zvýšenému množství zeleniny, ovoce, celozrnných potravin a kvalitních bílkovin, a naopak ke snížení konzumace sladkých a tučných pokrmů. Zbytečný přísun cukrů lze významně ovlivnit konzumací neslazených nápojů. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky. Pro každodenní pití se hodí slabě a středně mineralizované vody s obsahem rozpuštěných pevných látek do 1000 mg/l – mohou se pít bez omezení, tj. bez ohledu na věk nebo zdravotní stav,« radí odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie Mgr. Lucie Růžičková.

Při alespoň třítýdenním dodržování zvoleného režimu stravování, příslušné úpravě jídelníčku a pravidelném doplňování vhodných tekutin může mít přerušovaný půst i další přínos – může zlepšit metabolizmus sacharidů (prevence cukrovky 2. typu), citlivost na inzulín, využití tělesných tuků, může aktivovat mozkové buňky (ochrana před rizikem Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci) nebo pozitivně ovlivnit stavy meditace (např. u jedinců, kteří cvičí jógu). »Přerušovaný půst ale není vhodný pro každého. Vhodnost, nebo nevhodnost, zařazení půstu do svého režimu by měl každý ideálně konzultovat s lékařem nebo nutričním terapeutem, zejména v případě pravidelného užívání léků,« varuje Mgr. Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka ve VFN v Praze.

Metody přerušovaného půstu

Metoda 14/10 nebo 16/8 představuje 14 nebo 16 hodin denně hladovění a 10 nebo 8 hodin, během nichž je možné konzumovat dva až tři denní chody (někdy i více). Jídla se vybírají s nižším obsahem tuků a s vyšším obsahem zeleniny, celozrnných potravin a ovoce. Systém je jednoduchý – pokud je např. poslední jídlo zkonzumováno kolem 18. hodiny, další může následovat v 8 hodin dopoledne (resp. v 10, při 16 hodinách hladovění).

Zhodnocení nutričního terapeuta: Tuto metodu není příliš těžké dodržovat. Je otázka, zda lze hovořit o půstu, jde spíše o zdravý způsob stravování.

Střídavý půst má více možných verzí. Nejčastěji se půst dodržuje každý druhý den, ostatní dny se jí běžným způsobem. V období půstu se zcela nehladoví (i když i tato varianta je možná), ale konzumuje se kolem 500 kcal za den (včetně kalorií přijatých prostřednictvím nápojů).

Zhodnocení nutričního terapeuta: Jde o metodu velmi náročnou, kterou organizmus nemusí dobře snášet. Dochází při ní k častému hladovění, a tím i k velmi nepravidelnému příjmu stravy. Dlouhodobě se tento režim nedá dodržovat.

Metoda 5:2 dodržuje pevné zásady střídání dní, kdy se jí běžným způsobem a kdy se množství jídla znatelně omezuje. V 5 dnech v týdnu nedochází k žádnému stravovacímu omezení a následující 2 dny se snižuje množství přijaté energie na 500–600 kcal/den (počítá se samozřejmě i energie přijatá prostřednictvím nápojů). Tuto tzv. rychlou metodu hubnutí šířil britský novinář Michael Mosley.

Zhodnocení nutričního terapeuta: Pětidenní jedení bez omezení, které při tomto způsobu stravování často vede k přejídání, se kompenzuje dvoudenním minimálním příjmem stravy. Pro 2 dny se sníženým množstvím přijaté energie je důležitý výběr nutričně hodnotných potravin, jako je malý kousek chleba s nízkotučným tvarohem a pažitkou, dušená krůtí prsa se zeleninovou rýží nebo pečená rajčata s cuketou a nízkotučným čerstvým sýrem, a také nápojů, které neobsahují žádnou energii.

Celodenní půst 1–2x týdně představuje 24 hodin bez jakéhokoliv jídla. Během této doby se pouze pijí nápoje, které neobsahují žádnou energii, např. čistá voda, slabě a středně mineralizované vody nebo neslazený čaj. Půst se může začít dodržovat v jakoukoliv denní dobu. Další dny se jí zcela normálním způsobem, na jaký je každý zvyklý. Celodenní půst může být pro někoho velmi náročný, proto se doporučuje začít nejprve s půstem, který trvá 16 hodin, a ten postupně prodlužovat.

Zhodnocení nutričního terapeuta: Půst trvá dlouhou dobu, je třeba nepodceňovat únavu, bolesti hlavy nebo zažívací problémy.

Na co se připravit

Na začátku, po odeznění euforie z odhodlání, může být postění velmi těžké, ne-li kruté. Tělo i mysl podstupují něco, co pro ně není každodenní přirozeností. Takže se nejdříve propadneme kamsi dolů, do temna, kde se mohou vynořovat těžké věci a silné emoce (vztek, agrese, úzkost apod.) – vše se zintenzivní. Poté přijde další fáze, kdy začíná pocit lehkosti, volnosti, zářivosti, tzn. vystoupáme kamsi nahoru. Toto příjemné období pak přetrvává – kratší nebo delší dobu, podle osobnosti.

Každý půst by měl být doprovázen klidem, proto je vhodné umírnit všechny aktivity, celkově se zpomalit, dát prostor meditaci. Celá zrychlená mysl se tak uklidní a stane se jasnější, citlivější, pozornější. Díky tomu vznikají méně třecí plochy nebo konflikty s okolím a po pracovní stránce jsme efektivnější, rychlejší, bystřejší. Pokud bychom si dopřáli několikrát do roka půst s klidem a meditací (v křesťanském světě je během roku několik delších postních období), byla by naše psychika ve skvělé kondici a nepotřebovali bychom psychoterapeuty. Nebo jenom minimálně.

Dlouhodobý půst bez masa, cukru, tuků, alkoholu a často i bez mléka má na tělo detoxikační účinky. K tomu v nemalé míře přispívá také vhodný pitný režim, protože pomáhá z těla odplavovat odpadní látky. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní pramenité a minerální vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek. Díky detoxikaci těla se pak revitalizuje náš mikrobiom. Ozdravená střeva začnou produkovat ty správné mikroorganizmy, které si následně žádají tu správnou stravu, a tím i naše psychika produkuje ty správné myšlenky.

Helena KOČOVÁ

FOTO – archiv a pixabay


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 8 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.