Reklama
Adolf Hitler na Pražském hradě

K výročí německé okupace českých zemí 15. března 1939

Německá okupace českých zemí začala v noci ze 14. a 15. března 1939 vpádem hord německých vojáků do malé, již Mnichovem a Německem zmrzačené a bezmocné země. Šestileté řádění Němců začalo popravami Čechů, stálo Československo 360 tisíc krutým násilím zničených životů, zničení svébytné kultury, zničení vysokých škol a snížení úrovně školství, průmyslu a samozřejmě posledních zbytků demokratických principů a respektu pro lidskou důstojnost.

To vše jen proto, že jsme Češi, Slované, které Němci většinou považovali za méněcennou rasu a sebe za vyšší rasu s právem na expanzi, s právem vládnout ostatním, s právem ožebračovat a ničit slabší. Většina Čechů se obdivuhodně bránila nejrůznějšími prostředky a lidé za to často platili cenu nejvyšší.

Okupace jako expanze ničivého pangermanismu nepřišla náhodou, naopak byla součástí německé strategie už v první světové válce. Němci si nikdy nepřiznali, že ji prohráli. Myšlenka expanze se od 30. let stala znovu součástí politiky hitlerovského Německa. První velkou obětí se stalo Československo mnichovskou dohodou z 29. září 1938 za vydatné asistence Anglie, Francie a Itálie.

Slovo Mnichov v nás oprávněně vyvolává pocit zrady, která zanechala v českých a slovenských poněkud důvěřivých duších nezhojitelnou ránu, která je čas od času znovu jitřena a znovu scelována marnou nadějí a důvěrou.

Je dobré si připomenout verše Františka Halase z té doby, neboť neztratila nic na aktuálnosti:

Zvoní, zvoní zrady zvon, zrady zvon,

čí ruce ho rozhoupaly,
Francie sladká, hrdý Albion,
a my jsme je milovali.


Jak je možné, že Západ, ten opěvovaný Západ, jehož demokracie a vyspělost jsou nám dávány po více jak sto let za příklad, se mohl obrátit proti svému příteli nejvěrnějšímu – demokratickému Československu, aby ho hodil jako kořist Hitlerovi, nacistickému Německu, v nesmyslné naději, že bude zachován mír. Dnes se člověk neubrání myšlence, že zúčastněné strany doufaly, že dojde k válečnému konfliktu mezi Československem a Německem, v němž sice Československo vykrvácí, ale Německo bude oslabeno, jeho pozornost obrácena na východ, a tím bude méně nebezpečné pro Západ, který by se možná stačil vyzbrojit. Zapomíná se, že v tomto případě by Československo bylo po válce označeno jako agresor, původce války, s nedohlednými následky. Západ předstíral, že chrání »utlačenou« německou menšinu, ač dobře věděl, že požívá rovná občanská, kulturní a politická práva, taková práva, jaká neměla žádná jiná menšina v Evropě a jaká neměli ani Němci v Německu.

Jakkoli Západ po desetiletí skloňuje ve všech pádech demokracii a lidská práva, jiné principy ve skutečnosti stojí skrytě v popředí hodnot jeho mocenských vrstev: principy, které nemají s demokracií nic společného, zvláště ne ve vztahu k menším národům a státům, s ambicemi budovat svůj stát a demokracii na vlastních možnostech, hlavně vlastními silami a k vlastnímu prospěchu. Takový charakter měla krátká existence první Československé republiky, spolu se snahou vybudovat ve střední Evropě spojenectví menších nových států jako ochranu před tradiční expanzivností Německa, s jeho pocitem superiority, rasismem a ambicí vládnout ostatním.

Demokratizační a mírové snahy Československa v mezinárodních vztazích ve střední Evropě, zčásti dokonce úspěšné, jsou symbolizovány neúnavnou prací Edvarda Beneše ve Společnosti národů a v budování Malé dohody. V podstatě pokračoval v úsilí T. G. Masaryka. Němci, zvláště »sudetští«, stále neschopní vlastní pravdivé sebereflexe, dodnes nemohou Benešovi přijít na jméno, naopak útoky proti němu sílí a řada našich politiků se tomuto trendu přizpůsobuje, ba mu i pomáhá. Pro nás české občany, pro náš národ i pro Českou republiku to je velmi nebezpečný postoj. Bylo by užitečné zkoumat, co vše vede některé občany a politiky k neloajalitě k českému státu.

Západ věřil nestoudným lžím

Jak to, že Západ, konkrétně Spojenci, kteří nebezpečnou povahu a expanzivní snahy Německa viděli během první světové války, je neviděli ve 30. letech a věřili nestoudným lžím Hitlera? Je otázka, zda jen nepředstírali, že věří. Informací bylo tehdy dost. Jak to, že Západ v úsilí o větší spolupráci středoevropských států ničím podstatným od konce 20. let nepomohl, naopak, měl daleko více sympatií k polofašistickému Maďarsku a Polsku a nakonec k Německu? Jak to, že Československo, nejúspěšnější demokracie ve střední Evropě, a to i ve smyslu sociálním, a možná právě proto, se stalo první obětí německé nacistické agrese se souhlasem Západu, který věděl, jak zhoubné budou následky pro český národ? Následky neseme dodnes.

Nabízí se vysvětlení, že demokratická orientace Západu byla od 30. let tiše odsouvána ve prospěch nedemokratického politického i ekonomického liberalismu, ve prospěch posílení kolonialismu, zvláště v zahraniční politice. Přibližně v této době se objevila myšlenka, že Západ má demokracii pro vnitřní politiku svých zemí a liberalismus pro zahraniční politiku. Druhá světová válka, strach z Německa a poválečná konkurence Západu a východního bloku, a to i v sociální oblasti, tuto skutečnost zastřela až do pádu socialismu ve střední a východní Evropě.

Poté země střední Evropy opět naivně a důvěřivě vložily celý svůj osud do rukou Západu s ne příliš radostnými následky ekonomickými, sociálními i kulturními. Vývoj postupně viditelně odhaloval zvýšenou tendenci Západu k novému antisociálnímu kolonialismu. Západ brzy shledal, že státy střední Evropy byly bohaté, lidé vzdělaní a pracovití - vynikající příležitost pro expanzi.

Jsme střední Evropa

Přesto, že v roce 1989 dostaly země střední Evropy unikátní příležitost k důstojnější existenci, nebyla využita. Vývoj mohl jít jinou cestou, kdyby více spoléhaly na svůj vlastní zdravý rozum, na své zkušenosti, možnosti a svou důstojnost, pozitivní tradice a vzájemnou spolupráci. Ve svém zájmu střední Evropa musí pochopit, že nepatří ani na Západ ani na Východ, že v obou směrech nebudí dost respektu a že se musí spoléhat hlavně sama na sebe, nechce-li být jen prostředkem k expanzivním cílům velkých mocností. Důkladné relevantní vzdělání, politická a mravní dospělost, spolupráce států střední Evropy a schopnost důkladnými argumenty hájit její svébytnost a svéprávnost – toho je třeba.

Bylo by dobré si pamatovat myšlenku, která se objevila brzy po skončení druhé světové války v Německu: »Cíle Hitlera ano, ale bez Hitlera«, ekonomicky. Bylo by dobré si pamatovat princip hlásaný jedním americkým prezidentem brzy po skončení druhé světové války, že v jakémkoli státě, ve kterém Amerika získá vliv, je nutné zrušit konkurenceschopnost domácí ekonomiky.

Náš národ za více jak tisíc let své existence vytvořil nesmírně cenné kulturní, mravní a myšlenkové hodnoty, musíme mít za ně a za jejich pokračování odpovědnost, navazovat na ně, v tom je hlavní aspekt naší důstojné existence. Je třeba se bránit tlakům na snížení vzdělanostní a polické úrovně veřejnosti, zvláště mladých lidí. Musíme si přiznat, že naše národní úroveň, ba i existence, to znamená vše, co nám naši předkové vybojovali a předali k rozvíjení, je opět ohroženo. Nesmíme dopustit rozklad pozičních národních hodnot lživou interpretací naší historie, globalistickým přeléváním bohatství od slabších k mocnějším či multikulturalismem a nesourodou imigrací. Tyto ideologie a praxe jsou podvodem, nástrojem k vnitřním konfliktům států, ke zničení národů a demokracie.

Již Mnichov ukázal, k jakým tragickým koncům vede manipulace menšin mocnými s jejich perverzním pohledem na lidskou existenci, na existenci národů. Pravý multikulturalismus by stál na respektu k identitě a hodnotné kultuře a tradicím každého národa, k uznání důležitosti národních entit pro rozvíjení demokracie, pro úroveň lidí – kulturní, mravní, sociální.

Znevažování velkých osobností

Situace došla tak daleko, že naše velké osobnosti, včetně T. G. Masaryka, se hrubě znevažují, pomlouvají, s cílem znehodnotit jejich práci, odpoutat pozornost od toho, co je pro nás důležité, od našich pozitivních historických tradic, podkopat naše křehké sebevědomí a sebeúctu, drsně narušit naši národní identitu a integritu, proměnit nás v levnou manipulovatelnou pracovní sílu. V zájmu naší úrovně, pozitivních tradic a demokracie se těmto tlakům musíme bránit všemi prostředky. Důležitým krokem k posílení naší zdravé sebeúcty, k posílení naší sounáležitosti, je poctivá sebeznalost, znalost důležitých aspektů naší existence, historie, zvláště pozitivních, a naše schopnost a odhodlání se bránit destruktivním tlakům. Nenechat se manipulovat novými ideologiemi, neoliberalismem, individualismem, genderismem počínaje a globalismem konče. Jen tak je naděje, že získáme i větší respekt ve světě.

Když Masaryk psal roku 1918 Novou Evropu, požadoval na velkých národech a státech respekt k národům a státům menším – již dlouho před tím je považoval kulturně, intelektuálně i ekonomicky za stejně hodnotné jako národy velké. Rozdíly vnímal jako otázku historie, podmínek a vývoje. Prezidenta USA Wilsona ujišťoval, že menší svobodné a demokratické státy střední Evropy budou cenným výdobytkem pro úroveň civilizace, když je velké státy »nechají na pokoji«.

Pokud se nedospěje k tomuto stupni vztahů mezi státy, zahrnujících respekt a etické principy, a pokud dovolíme různé druhy destruktivních expanzí a snahy o nesmyslná velká soustátí, která mají velkou tendenci k nebezpečným konfliktům i k potlačování slabších, nové Mnichovy a okupace jsou pro menší národy a státy trvalým nebezpečím.


Jenom ne strach,

jen žádný strach,

takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach,

co my tu zahrajem,

až přijde čas!
Myslete na chorál!

František Halas

Marie NEUDORFLOVÁ

Zdroj – Wikipedia, Bundesarchiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 29 hlasů.

Marie NEUDORFLOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-04-03 23:44
S.Morozov: No a co? Jak jinak by se měly k sobě chovat státy, které
spolu nejsou ve válce, ale mají zájem spolu obchodovat? Zvorali to
západní "demokrati", když odmítli sovětské návrhy na
kolektivní obranu.
S.Morozov
2021-04-02 20:42
Pane Makovička:"Ten, kdo přidává zeleň jaru, červeň podzimu a
purpur mladým rtům, vytváří ošklivost, protože lže. Být
člověkem znamená být odpovědný. Znamená to hanbit se nad
nezaviněnou bídou. Znamená to být hrdý na vítězství, kterého
dosáhli kamarádi. Znamená to cítit, že přiložíme-li svůj kamínek
k ostatním, pomáháme stavět svět.To už je,ale asi mimo prostor
Vašeho chapaní.Žijte dále svými sny.
janmakovicka
2021-04-02 17:27
Pane Morozove obávám se, že nerozumíte psanému textu. Jinak jste
zdráv? Jen na okraj a pro vaše uklidnění: Nejsem členem žádné
politické strany, nejsem a nikdy jsem nebyl členem komunistické strany ,
uklidnilo vás to? Přečtěte si znovu co jsme tady napsali nebo dejte to
přečíst třetí osobě a požádejte ji o názor. Zdravím a přeji
brzké uzdravení.
S.Morozov
2021-04-02 12:50
Vážený janmakovicka: Otázka-dovedete si představit,že by měl někdo
jiný pravdu,než Vy a ruská propaganda??Vy jste přesně,jako řada
Rusů,kteří si dodnes myslí, že když nás v květnu 1945
„osvobodili“, takže Česká republika jim „patří“. Považují
nás za sféru svého vlivu. Vy a další členové KSČM jste si prostě
tak, Sovětský svaz nekriticky zamilovali-„Oni přijeli chránit v roce
1968 socialismus. To je Váš pohled.“ Vy komunisti v čele s V.Filipem
a spol máte v hlavě svou pravdu z Aeronetu. I kdyby nás Rusko znovu
okupovalo, srovnalo se zemí půl republiky, vyhladilo půl obyvatel
včetně Vašich rodin, tak kdyby na Sputniku napsali, že to byla
bratrská pomoc, tak to pro ně tak bude "až do konce jejich
dnů..." Víte tyto noviny jsou zrcadlem myšlení účastníků,
tvořících jistý, doufám že ne reprezentativní vzorek. Ukazuje se,
jak hlubokou ránu totalita v hlavách lidí udělala. A co horšího:
vůbec si toho nejsou vědomi. Nebožtík Pepa Goebbels byl nějaký
demagog a patologický lhář, ale jak čtu v těchto novinách Vaše
názory,tak měl ještě ve své "práci" značné
nedostatky. Když tak chválite J.V.Stalina,tak zde poctivě a pravdivě
napište,jak dopadli sovětští zajatci,v roce 1945,když se vrátili s
německého zajetí do SSSR.Pokud nevíte doporučím Vám knihy ruských
historiků. Závěrem k naši diskuzi,kterou tím končím: Jen jak to
pravdivě napsal K.Čapek ve své eseji : Proč nejsem
komunistou?“Komunisti lhali, lžou a lhát budou, kradli a dáme-li ji
možnost, budou krást znovu, šíří závist a nenávist.A nebo,že by
byl pomýlený,tak jako já po roce 1971???? Pravda má jednu
výhodu:"Člověk se nemusí pamatovat,co kdy řekl"
janmakovicka
2021-04-02 12:15
Vážený pane, diskutovat s vámi mne nebaví. Upozornil jsem vás, že
mezi 15.3 1939 a 21.8.1968 je podstatný rozdíl. V tom prvém případě
nám hrozil zánik, zánik celého národa. Některým z nás hrozil i
zánik fyzický. Kdyby Hitler vyhrál válku, tak tady dnes nejsme. Ve
druhém případě přišla po srpnu 1969 tzv. normalizace, já jsem tomu
říkal nenormalizace, Biafra ducha napsal kupř L. Aragon, ale vyhlazení
českého národa z mapy Evropy nehrozilo.Považuji za nehoráznost a
drzost předhazovat mi Stalina a gulagy, ostatně článek autorky Marie
Neudorflové pojednává o něčem jiném a o tom by měla být diskuse.
S.Morozov
2021-04-02 07:33
janmakovicka: Nějak jste mi zapoměl odpovědět na otázku ohledně
gulagu, a k tomu jak Stalin pronásledoval své odpůrce včetně
zavraždění Trockého a pod.Dále mi chybí odpověď tomu jak se
zachovala komiterna v roce 1939. Také mi chybí odpověď na otázku
proč J. V. Stalin ve svém rozhovoru v sovětském tisku v listopadu 1939
prohlásil, že nikoliv Německo napadlo Francii a Anglii, ale že naopak
Francie a Anglie napadly Německo, čímž na sebe převzaly zodpovědnost
za rozpoutání války. Co jsem napsal,je podloženo historicky,ale
naopak Vy tvrdí jen komunistické bláboly,které rozšířila KSČ po
roce 1948.
S.Morozov
2021-04-02 07:24
Fronda a toto je také lež: Velvyslanec Schulenburg – MZV
Německo Telegram Moskva, 18. června 1940 – 1:40 přijat 18. června
1940 – 4:00 Č. 1167 dne 17. června Spěšný telegram! Molotov
mne pozval dnes večer do kanceláře a vyjádřil mně nejvřelejší
blahopřání sovětské vlády u příležitosti brilantního úspěchu
německých ozbrojených sil (tím je míněna porážka Francie
nacistickým Německem – pozn. autora). Dále mne Molotov informoval o
sovětské spolupráci ve vztahu k pobaltským zemím. Souhlasil s
argumenty, publikovanými v novinách, a dodal, že je již třeba ukončit
všechny intriky Anglie a Francie, které se pokoušejí zasít nedůvěru
a kontroverzi mezi Německo a Sovětský Svaz v pobaltských zemích. Viz:
http://tapolitika.cz/lekce-z-historie/lekce-z-historie-pred-77-lety-stalin-
pogratuloval-hitlerovi-k-porazce-francie/ Tamto máte i podané v
ruštině
fronda
2021-04-01 22:55
S.Morozov: Nešlo o spojenectví, to (tedy přistoupení k Ose) Sovětský
svaz odmítl podepsat. Smlouva o neútočení byla reakcí na neochotu
Západu ke společné obraně a na zradu Československa. Nikdo se to
nesnažil vymazat z paměti, učilo se o tom ve školách. Sovětský svaz
získal zpět územi, která o 20 let dřív dobyli interventi. Proč by si
je neměl nechávat?
janmakovicka
2021-04-01 13:22
Pan Morozov: "Soudruzi objasněte mi bojem co okupace a jaký je
rozdíl mezi 15.3.1939 a 21.8.1968.Normálně uvažující člověk
poví,že žádný".Na tuto větu jsem reagoval a na tom, co jsem k
tomu napsal, nehodlám nic měnit. Nebudu se bavit s vámi o Stalinovi, ten
byl nepochybně zločinec (ostatně to konstatoval jeden jeho nástupce),
ale nebyl to úplný blbec, věděl, že ke střetnutí s Hitlerem dříve
či později dojde. Hitler považoval bolševiky (a Židy) za své
úhlavní nepřátele. Nijak se s tím netajil. Takže válka se Sověty
byla otázkou času a Stalin se snažil válku s Německem oddálit. Jak to
chodí na schůzích komunistické strany nevím, třeba se něco od vás
dozvím, ale není to problém, který by mě zajímal.
S.Morozov
2021-04-01 08:42
janmakovicka:Otázka,jaký byl rozdíl mezi J.V.Stalinem a Hitlerem.Jeden
měl gulagy a druhý koncentrační tábory a oba dva tvrdě
pronásledovali své politické oponenty.V září 1939 dostala Kominterna
nové instrukce a bleskurychle skončila s dosavadní protifašistickou a
protinacistickou rétorikou a začala popisovat válku v Evropě jako
záležitost imperialistických tendencí kapitalistických zemí. Stejně
byli instruováni komunisté v západních zemích: od podpory zajištění
kolektivní bezpečnosti v Evropě začali najednou obviňovat Británii a
Francii z přípravy války. J. V. Stalin ve svém rozhovoru v sovětském
tisku v listopadu 1939 prohlásil, že nikoliv Německo napadlo Francii a
Anglii, ale že naopak Francie a Anglie napadly Německo, čímž na sebe
převzaly zodpovědnost za rozpoutání války. Komunisté se pokusili
dvouleté spojenectví s nacisty vymazat z paměti všech zemí, které po
válce ovládli. Území získaná v jeho důsledku si však Sovětský
svaz ponechal až do svého rozpadu v roce 1991. Vidíte,jak je dobrá
znalost historie a né jen papouškovat,to co Vám říkají na schůzích
KSČM!!!!
janmakovicka
2021-04-01 00:17
Otázka zněla: jaký je rozdíl mezi 15.3.1939 a 21.8. 1968. Odpověď je:
Němci nás chtěli doslova vyhubit atd., atd., snad to nemusím
rozvádět. Mezi Brežněvem (kterého nemíním adorovat ani náhodou) a
Hitlerem byl přece jen jistý rozdíl. Normálně uvažující člověk
ten rozdíl pochopí .
fronda
2021-03-31 23:22
S.Morozov: V každé zemi se najde řada nedostatků a dá se o nich
sestavit líbivý text. Ale s odstupem 50 let můžeme konstatovat, že to
byl raný a ještě neumělý pokus o "barevnou revoluci". ---
Komunisté odmítali privatizaci, "zhasnutí" atd. --- V 80.
letech byla ČSSR ekonomicky asi na úrovni Španělska, tedy stejně, jako
první republika a stejně, jako je dnes ČR. Navzdory studené válce a
ekonomické blokádě jsme nebyli o nic horší, než kapitalisté. ---
Rakousko zažilo od 80. let velký úspěch, předehnalo řadu
kapitalistických zemí. Možná proto, že je neutrální. --- K morální
devastaci došlo za 30 let kapitalismu. Vyplácí se krást a podvádět,
nevyplácí se poctivě pracovat. Výsledky jsou vidět teď při epidemii
- bezohlednost, sobectví.
S.Morozov
2021-03-31 22:02
Nevím pánové jak Vy,ale já jsem 21.srpen 1968 prožil jako student
střední školy.Věřím fronda,že jste nikdy nečetl článek 2 000
slov.Jinak,by jste takovou hloupost nikdy nenapsal. Ano, soudruzi, po
roce 1989 rozkradli zemi, která byla v roce 1989, po 40 letech vaší
hrůzovlády, chudší než nejchudší stát Západu. Rozkradli jsme ji
tak hrozně, že dnes jsme na tom neskutečně lépe. Nejen ekonomicky, ale
i sociálně a hodnotově. Stačí porovnat kam se od roku 1945 v kvalitě
života jednotlivce dostalo Rakousko v normální parlamentní demokracii
(v roce 1968 byl ještě v Rakousku lístkový systém) a kam
Československo po 40 letech vládnutí KSČ. Další srovnání
netřeba. Z téhle diskuze je vidět, že 40 let morální devastace
některým jedincům skutečně zatemnilo mozek a už uvažují jen tak,
jak je to ve škole, na PŠM (politické školení mužstva) či na
seminářích VUML učili. Dneska je k dispozici nepřeberné množství
pramenů a hlavně spousta dobových dokumentů, kterým skončila
sanitační doba a jsou postupně uvolňovány z archivů a jsou dostupné.
Stačí si jen najít a přečíst a vyžaduje to ale aspoň základní
znalosti i jiných jazyků než jen ČJ.
janmakovicka
2021-03-31 00:36
Pan Morozov asi nechodil do školy. Čisté polopatě: Němci nás chtěli
doslova vyhubit – viz projev Reinharda Heydricha 2. řjna 1941 v
Černínském paláci. Lze vyhledat na internetu. Podobně mluvil K.H.
Frank a další nacisté. A nejen mluvili, také jednali. Na začátku
vyhlazovali Židy. Češi byli v pořadí. Poznámka pana Morozova je
dokladem toho, kam jsme to dopracovali a jak hluboko jsme v
antikomunistickém fanatismu klesli.
fronda
2021-03-30 21:51
S.Morozov: V roce 1968 nešlo o okupaci. Jo, privatizační puč byl ze
zahraničí zinscenovám s cílem odmítnout socialismus a vrátit nás
zpět do kapitalismu.
S.Morozov
2021-03-30 20:33
Oprava"pojem"-né bojem
S.Morozov
2021-03-30 20:32
Soudruzi objasněte mi bojem co okupace a jaký je rozdíl zeti 15.3.1939 a
21.8.1968.Normálně uvažující člověk poví,že žádný.Okupace vžy
bude okupaci.Neboť obě dvě země obsadily. Zatímco události z roku
1939 jsou sice tragickou, ale přece jen minulostí, události roku 1968
mají přesah do dnešní doby. Mnoho současných politiků totiž začalo
svoji kariéru právě v rámci režimu nastoleného sovětskou okupací
prostřednictvím kolaborace s tímto režimem a někteří z nich se k
tomuto systému dokonce otevřeně hlásí. Rozdíl spočívá i v tom,
že česká společnost se od nacistických kolaborantů očistila, někdy
možná až příliš brutálně, zatímco kolaboranti s komunisty
drženými u moci sovětskými vojsky jsou nyní často v nejvyšších
patrech politiky. Převrat v listopadu 1989 byl založen na odmítnutí
sovětské okupace a politického řádu, který nastolila.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.