Reklama

Zhýčkanost pomáhá šíření koronaviru

Média hlavního proudu, o internetových diskusích a sociálních sítích nemluvě, jsou plné nářku nad problémy přinášenými karanténou, kterou si vynucuje pokračující pandemie nového druhu koronaviru v Česku. Jistě, karanténa přináší bezpočet větších i menších problémů. I když s řadou z nich není jednoduché se poprat, není to nic nového pod sluncem, tak tomu bylo za pandemií vždy. Zatím je ale karanténa základním prostředkem proti šíření zhoubného viru. Chrání zdraví bezpočtu lidí a mnoho lidských životů.

Podíváme-li se do vzdálené minulosti, shledáme mnohem drsnější podoby karantény. Když ji někdo ignoroval, byl bez soudu na místě popraven. »Surový starověk či středověk«, slyším odsudky. Mám za to, že tak bylo činěno celkem vzato právem. Když Milán v polovině 14. století včas zavřel své brány a po dva měsíce nemohl nikdo z města ani do města, bylo to jistě tvrdé. Ale tehdejší obludná morová epidemie se mu vyhnula. Mnoho jiných, nejen italských měst takové štěstí nemělo – mor tam pronikl a během týdne byla polovina, tři čtvrtiny nebo také veškeré obyvatelstvo po smrti. Někdy to byl souboj o hodiny. Když tehdy do přístavu v Benátkách vítr zahnal neřízenou loď (posádka byla mrtvá), benátští radní tušili veliký průšvih. Nařídili loď neprodleně zapálit a potopit. Benátští zloději byli ale rychlejší. Loď bleskově přepadli a vyloupili. Kořist byla bohatá, ale měla morovou prémii. Vzápětí se stali nebožtíky. Založili ve městě morovou epidemii, které padla za oběť většina obyvatel.

Prostí lidé v minulosti žili na naše poměry v nepředstavitelně tvrdých podmínkách. Obvykle to znamenalo dřít od slunka do slunka a sem tam i hladovět. Pojem hygiena byl zvláště ve městech neznámý. Asi polovina narozených dětí zemřela do šesti let věku. Stávalo se to i v rodinách urozených. Prostě, život se s lidmi nemazlil. Nad prostými lidmi neustále svištěl bič zvůle panstva, zvůle válek, zlých hygienických podmínek včetně zvůle pandemií, zvůle neúrody… K tomu faráři slibovali peklo všem hříšníkům, přičemž největším hříchem bývalo odmítat panskou zvůli. Hlavní útěchou zůstávaly modlitby, leč žádný bůh je nikdy nevyslyšel. Pokud vrchnost dohnala prosté lidi k zoufalé rebelii, ta bývala utopena v krvi a její vůdci krutě mučeni a poté neméně krutě popraveni. Tedy, pokud se nedokázali dobře zorganizovat a bránit, jako Spartakovi otroci nebo čeští husité.

Poměry se změnily

Ano, od roku 1945 jsme dosud na našem území ušetřeni hrůz válek. V letech budování základů socialismu 1945-1960 byla odstraněna bída, nezaměstnanost, zavedena bezplatná zdravotní péče, zásadně se zlepšila hygiena. Proti hlavním infekčním nemocem – zabijákům – se zavádělo povinné očkování. Tím byly zásadně omezeny a mnohé i úplně zlikvidovány. Povinné očkování proti hlavním infekčním nemocem bylo základní příčinou, proč se dramaticky snížila novorozenecká a dětská úmrtnost. Byly zavedeny starobní penze každému, kdo odpracoval určitý počet let. Postupně se prosazoval model plánované rodiny, resp. větší počet dětí přestal být pojistkou rodičů pro stáří. Zakouřené městské dělnické čtvrti s mizerným větráním a s velkým nedostatkem zeleně nahrazovala moderní, převážně panelová a dálkově vytápěná sídliště, vodovod a kanalizace se při nové městské výstavbě staly samozřejmostí. Ubývalo těžké práce. Zásadně se zlepšila výživa. Smrt přestala být na denním pořádku. Protože jsme neměli bulvár, který by se v ní rochnil, stávala se její občasná návštěva pro některé šokující.

Narůstalo ale také pohodlí mnoha občanů včetně neodpovědnosti a nejednou i nevážení si vlastního zdraví. Jinak si téměř nepřetržitý růst spotřeby cigaret a alkoholu nelze vysvětlit, podobně rozšiřování otylosti. Příznačný byl a je názor mladého kuřáka, že ho případná rakovina plic z kouření cigaret za 20 let nezajímá. Pak těžko překvapí, že vysoký pokrok ve zdravotnictví se po roce 1960 výrazně neodrážel v prodlužování střední délky života.

Zatímco socialismus kladl velký důraz na kolektivismus a odpovědnost, byť postupně sílil individualismus a malá i sem tam tragická neodpovědnost, protisocialistický převrat ze 17. listopadu 1989 se nesl ve znamení individualismu a různých, někdy i podivných práv občanů bez odpovědnosti. Neodpovědnost se stala též pilířem »moderní svobodné demokratické společnosti« západního typu. Nejednou to nabývalo podoby nechvalného hesla: »Po nás potopa!« Idiotské tvrzení Václava Havla, že »(po svržení komunistů) nám nyní žádné nebezpečí nehrozí«, vedlo nejen k nesmyslnému zrušení civilní obrany včetně příslušné výchovy žactva (přesně řečeno, ve školách byla zrušena výchova jako součást vzdělávacího procesu a výchova k odpovědnosti byla ve společnosti postavena na pranýř), ale i ke zjevným tragédiím. Klasické bylo, když za velké povodně v červenci 1997 před ní ani někteří neutíkali. Povodeň, ale i četné jiné pohromy včetně pandemií na řeči o pravdě a lásce, svobodě a demokracii atd. zvysoka kašlou.

Samozřejmě, intenzívní výchova k sobectví a ignoraci veřejných zájmů nemohla nepřinášet hořké plody. Problémem pandemie koronaviru je jistě skutečnost, že k poslední pandemii v Evropě (tzv. španělská chřipka v letech 1918-20) došlo před sto lety. Pamětníci prakticky nejsou, zkušenosti jsou dávno zapomenuty, systém ochrany obyvatelstva před pandemií byl za 31 let u nás prakticky zničen. Nevarovalo ani, že rostoucí odmítání očkování na základě různých fám k nám vrací řadu nemocí, které jsme v letech socialismu úspěšně potlačili. Svoboda hazardovat se zdravým svých i druhých je prý nade vše.

Ano, po propuknutí pandemie koronaviru se všichni museli nepřekvapivě učit. Problém je, že mnozí se učit odmítají, a to nejen ve školách všech stupňů. Mnozí mají vymytý mozek natolik, že jim neříká nic ani aktuálně nejvyšší společenská potřeba – pandemii přežít, pokud možno s co nejnižšími ztrátami lidskými i ekonomickými. To je opravdu na pováženou. Občasné internetové vzkazy, že v zájmu svého pohodlí (rozuměj bezbřehého sobectví a zhýčkanosti) klidně obětují i životy svých prarodičů a rodičů, se těžko komentují. Ukazují na totální morální debakl naší údajně svobodné demokratické společnosti. Práva bez povinností, svoboda bez odpovědnosti, demokracie pro kmotry, to je naprosto špatné.

O mnoho lepší není ale ani časté: já ty své prarodiče a rodiče musím navštívit, i kdyby čert na koze jezdil. Vánoce jsou jistě Vánoce, ale co je důležitější? Sejít se na Vánoce, nebo zůstat zdravý a přežít?

Pro mnohé je problém i rouška

Ano, i takovou drobnost, jako je povinnost nosit roušku či respirátor, mnozí ignorují. Nezviklají je ani někteří liberálové, kteří vcelku realisticky píší, že jde o drobnost, která by s ohledem na těžkou situaci neměla dělat problém. Pravda, jsou i liberálové, jako exprezident Václav Klaus, který se na nezákonných demonstracích proti karanténě nestydí vyzývat k nenošení roušek jako výrazu obrany svobody. Zřejmě i zbytečná smrt je znakem svobody.

Ano, neschopnost myslet v souvislostech má tragické následky; 24 117 občanů ČR zemřelých s koronavirem k 18. březnu 2021 (2249 na milion obyvatel a třetí nejvyšší hodnota na světě po Gibraltaru - 2791 a San Marinu - 2266) žaluje. Velká část zemřelých s koronavirem totiž zemřela zbytečně, nejčastěji pro zvůli jednotlivců, dále na defekty společnosti, jejího boje s koronavirovou pandemií. Mnohým sobcům je to ale jedno.

Mnozí dál považují i takovou drobnost, jako je povinnost nosit roušku či respirátor, za útok na svou svobodu, a ti nejotrlejší tváří v tvář pokračujícímu masakru občanů novým druhem koronaviru tvrdí, že si ho vymysleli totalitáři s cílem zadávit svobodu. Dominuje ale prostá lhostejnost a ignorace. »Já vám na ta karanténní opatření kašlu! Jestli někoho nakazím a třeba ho i tak nepřímo zabiju, mně je jedno, já se kvůli tomu omezovat nebudu!«

Aktivnější bývají velice vynalézaví ve zdůvodňování své ignorace. Nejjednodušší je tvrzení: »Ona ta karanténa stejně nefunguje!« No bodejť by fungovala, když na ni významná část občanů, ponoukaná mnohými médii, politiky i částí svého okolí, z vysoka kašle.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 17 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-03-30 23:42
Představme si, že by vládli komunisté (skuteční, ne ta parta kolem
Filipa) a ti by si vynutili striktní dodržování protinákazových
opatření. A třeba by při tom bylo zastřeleno 200 lidí. Ovšem 26
tisíc lidí by přežilo a omezení by už dááávno mohla být
odvolána. Nepřipomíná nám to něco?
svaty_vaclav
2021-03-30 21:36
Super článek pana Jana Zemana, v němž je perfektně řečeno vše.
Antikomunisti se z toho můžou zvencnout.
och.rana
2021-03-30 20:50
Tolik koncentrovaných pitomostí v tak málo větách by ani Bilak
nesvedl. A to jeho Poučení, to bylo něco. Poučení se nedalo číst ani
jako humoristické dílo. Zato uvedený článek ano. Alespoň něco pro
zasmání. "Faráři slibovali peklo", komunisti ráj na zemi.
"Pokud (komunistická) vrchnost dohnala prosté lidi k zoufalé
rebelii, ta bývala utopena v krvi a její vůdci krutě mučeni a poté
neméně krutě popraveni." Zde je odkaz na syfilitiky Uljanova a
Klementa a teroristu Džukašvilliho?
o.motl
2021-03-30 20:05
Komunistická branná výchova je přesně to, co dnes chybí. Igelitový
pytlíky na nohy, hod granátem na cíl, plynová maska a při jaderném
výbuchu si lehnout patami k epicentru. To vše by nám v současné
nelehké situaci hodně pomohlo.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.