Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Naši pšenici nám prodávají za trojnásobek

Zemědělkyně a pomocní dělníci, bojující za svá půdní práva, protestovali v Bombaji proti novým zemědělským zákonům, aby ještě víc neprodělávali na prodeji svých výpěstků pod minimální zaručenou cenou.

Laxmibai Kale přichází každý rok o část úrody. Není to kvůli prudkým lijákům nebo suchu či ubohým zemědělským technikám. »Naše úroda je zničena proto,« říká 60letá Laxmibai, »že panchayat (v indickém kastovnictví vesnická pětičlenná rada starších; pozn. překl.) dovoluje zvířatům se na půdě pást. Ztratila jsem přehled o utrpěných ztrátách.« Pětiakrové (cca 2,02 ha) políčko ve vsi Mohadi v oblasti (okresu) Nashik, jež Laxmibai a její manžel Waman obdělávají po 30 let, je součástí Tiranu - vládou kontrolovaných obecních pozemků, využívaných jako pastviny. Pěstují tu tur (druh hrášku), proso, čirok a rýži. »Členové panchayatu (druh místní samosprávy) říkají, že proti nám podají žalobu, pokud nedovolíme vesničanům pást jejich dobytek na našich pozemcích,« říká. Laxmibai i další rolníci z její vesnice v taluce (podoblasti) Dindori bojují za svá pozemková práva od roku 1992. »Jsem třetí generací rodiny obdělávající tuto půdu, ale stále ji nevlastníme,« uvedla. »V roce 2002 jsme za naše pozemková práva praktikovali satyagrahu (forma nenásilného odporu; pozn. překl.) a jail bharo andolan (specifická forma protestu, kdy demonstranti dobrovolně naplní vězení).« V té době strávilo na 1500 rolníků, většinou žen, 17 dní v hlavní věznici v Nashiku.

Bez pozemkového nároku nemá Laxmibai, jež patří ke kastě Loharů - v Maháráštře vedené jako Druhá nekulturní třída – nárok na žádnou pomoc při řešení ztráty úrody. »Jelikož pozemek není na naše jméno, nedostáváme na neúrodu půjčky ani pojištění,« řekla. Ztráty tlumí tím, že pracuje jako zemědělský dělník, někdy i dvě osmihodinové směny denně, aby si vydělala víc. Vijabai Gangurde (55), rolnice a vdova z etnika Bhil Adivasi, je v podobné situaci. Nemůže žít mimo svou půdu v Mohadi. »Po osmihodinové práci na svých dvou akrech půdy jsem dalších osm hodin pracovala jako pomocná dělnice na půdě někoho dalšího,« řekla Vijabai, jejíž dny jsou rozděleny do dvou směn od sedmi ráno. »Ale nikdy jsem nežádala o půjčku u lichváře,« dodala. »Lichváři si účtují úrok 10 rupií z každých 100 rupií, jež půjčí, což musí být splaceno do konce měsíce.« Laxmibai se také drží dál od soukromých věřitelů. »Lichváři šikanují vdovy ze sousedních vesnic,« říká.

I zde větší mzdy pro muže

Ženy ve vsi Mohadi nemají peněz nazbyt. Mají nižší mzdy než muži. Dostávají 150 rupií (45 Kč) za osm hodin práce. Muži dostanou za tutéž práci 250 rupií (75 Kč; samotná suma je ovšem zavádějící, neboť většinou nemáme sebemenší představu o její kupní síle; pozn. překl.). »Dokonce i dnes jsou ženy, i když pracují mnohem víc než muži, placeny méně. Proč si vláda myslí, že tyhle nové zemědělské zákony nezasáhnou víc rolnické ženy než muže?« ptá se Laxmibai. Aby mohly protestovat proti novým zákonům, musely se obě ženy dostat na Azad Majdan na jihu Bombaje, na demonstraci vsedě, již 24.-26. ledna organizoval Samyukta Shetkari Kamgar Morcha. Přes 1500 zemědělců odjelo 23. ledna na kárách, v džípech a pikapech z vesnic kolem Nashiku a z přilehlých okrsků, aby se příští den dostali do Bombaje. Na shromáždění vyjádřili solidaritu se zemědělci demonstrujícími na okrajích Dillí proti novým zemědělským zákonům, a dožadovali se svého práva na půdu. »Nebojíme se vlády. Zúčastnily jsme se pochodu z Nashiku do Bombaje (2018), byly jsme v Dillí a více než 20krát jsme demonstrovaly v Nashiku a Bombaji,« řekla Laxmibai a na znamení protestu vztyčila prst. Zákony, proti nimž zemědělci protestují, jsou Zákon o obchodování a podpoře obchodu se zemědělskými produkty (podpoře a usnadnění) z roku 2020, Zákon o dohodě se zemědělci o (oprávnění a ochraně) pojištění cen a zemědělských služeb z roku 2020, a Zákon o základních komoditách (dodatek) z roku 2020. Nejprve byly schváleny 5. června coby nařízení centrální vlády a 14. září předloženy v parlamentu a 20. září urychleně vloženy do zákoníku.

Rolníci vidí tyto zákony coby devastující jejich živobytí, protože otevřou prostor velkým společnostem, aby měly ještě větší moc nad rolníky a zemědělstvím. Tyto zákony také podrývají hlavní formy podpory obdělávatelům, včetně nejnižší podporované ceny (minimum support price; MSP), Komise pro trh se zemědělskou produkcí (APMC), státního zaopatření a dalších. Jsou kritizovány i proto, že se dotýkají každého Inda, protože znemožňují právo na právní postih kteréhokoli občana, čímž podrývají čl. 32 indické ústavy. »Když soukromí odběratelé získají úrodu pod úrovní MSP, zasáhne to zemědělce i zemědělské dělníky. Rolník si vydělá a zaplatí námezdní síly jen tehdy, dostane-li dobrou cenu. Na trhu budou přibývat soukromé společnosti. Nebudeme schopni vyjednat cenu,« uvedla Laxmibai.

Nejvíce postiženy budou ženy

Na demonstraci souhlasila 38letá Suvarna Gangurde ze vsi Korhate v okrsku Dindori s tím, že ženy jsou mezi těmi, koho by tyto zákony zasáhly nejhůře. »Ženy vykonávají až 70 - 80 % zemědělských prací,« řekla Suvarna patřící ke komunitě Koli Mahadev Adivasi. »Podívejte se na plán ministerstva zemědělství. Žádná žena z naší vsi z těch peněz nemá na svém bankovním účtu ani haléř.« Yojana, plán ústřední vlády, opravňuje malé a drobné rolníky k tomu, aby dostávali každoročně 6000 rupií (1800 Kč) jako podporu ke příjmu. Podle Suvarny ze 64 rodin Adivasiů v Korhate jich jen 55 dostalo soupis »7/12« pozemkových práv podle Zákona o lesním právu z roku 2006. Ale výpisy obsahují poznámku neobdělávatelná půda. »Jsme třetí generací hospodařící na téhle půdě, takže jak mohou říci, že to je neobdělávatelná půda?« ptá se. Suvarna pěstuje rajčata, podzemnici olejnou, koriandr, kopr, špenát a další listovou zeleninu na pěti akrech půdy, již obdělává. Vlastní jen dva akry, i když má nárok i na zbytek. »Byli jsme oklamáni,« řekla.

Přestože sháněli pozemkové listiny na své jméno, dostali adivasijští farmáři z Korhate společné »7/12«. »Kvůli tomuto opatření nemůžeme dostat ani úvěr na úrodu, ani vykopat studnu nebo vrt na našich polnostech, což nám znemožňuje hromadit dešťovou vodu. Nemůžeme si zřídit ani chovný rybník,« dodala Suvarna. Z Korhate šlo do Bombaje protestovat 50 zemědělců a dělníků. Mezi nimi 35 žen. Protestující se rozhodli jít 25. ledna k Raj Bhavan, rezidenci guvernéra státu Maháráštra, na jižním okraji Bombaje. Chtěli předložit chartu svých požadavků ve snaze o zrušení tří zemědělských zákonů, nákup úrody za MSP, pozemkové listiny na své jméno a stažení všech čtyř pracovních zákonů z roku 2020. Před pochodem k Raj Bhavan měla Mathurabai Barde, 45letá rolnice z kraje Ahmadnagar, plné ruce práce s kopírováním několika žlutě zbarvených formulářů. Formuláře, které zhotovila celoindická Kisan Sabha, Rolnická fronta, jež přivedla demonstrace na Azad Majdan, obsahovaly seznam běžných problémů, jimž rolníci čelí. Seznam obsahoval problémy jako »těch 7/12 půdy, jež obdělávám, mi nepatří«; »patří mi jen určitá část půdy, již obdělávám«; »úřady, místo aby mi daly pozemkovou listinu, mi řekly, abych půdu uvolnila«. Každý zemědělec musel vybrat problémy, kterým čelí, a vyplněné formuláře měly být předány spolu s listinou požadavků guvernérovi. Mathurabai se ujišťovala, že všechny rolnice z její vesnice Shindodi v okrsku Sangamner vyplnily formulář správně. Stále kontrolovala ručně psaný seznam zemědělců, aby si ověřila, že každý napsal náležitě své údaje. Mathurabai obdělává 7,5 akru (3,035 ha) půdy. Díky zkušenostem se soukromými obchodníky je odhodlanější proti novým zákonům protestovat. Obchodníci jí platili 900 rupií za kilogram pšenice, což je mnohem méně než 1925 rupií, schválených k MSP pro pšenici v letech 2020-21. »Prodávají nám stejnou pšenici na trhu za třikrát vyšší cenu. My jsme ti, kdo ji pěstují, a přesto jsme žádáni, abychom platili mnohem víc.«

Pochod rolníků k Raj Bhavan 25. ledna byl zrušen, protože policie odmítla vydat povolení. Mathurabai, s ostatními rozhněvaná, že se nemohou s guvernérem sejít, řekla: »Nepřestaneme bojovat. Jsme to my, kdo pěstuje zrno pro všechny včetně guvernéra a premiéra.«

Překlad Vladimír SEDLÁČEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 5 hlasů.

Překlad Vladimír SEDLÁČEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.