Reklama

Má Die Linke. co říci české levicové realitě?

Jak jsem již nedávno napsal, koncem února se sešel VII. sjezd Die Linke. Na něm po osmi letech skončilo předchozí vedení této strany (již podle stanov nemohli znovu kandidovat) a byla zvolena nová dvojice spolupředsedů, tentokrát tvořená pouze ženami, ale i vedení strany. Zároveň sjezd projednával další programové zaměření strany. Oba tyto kroky spolu velmi úzce souvisí.

Je trochu módní zdůrazňovat různé paralely či naopak rozdílnosti. Srovnává-li se pozice a cíle Die Linke. a naší KSČM, určitě je možné najít paralely i odlišnosti a různosti. Pokusím se na některé z nich podívat prostřednictvím nedávného jednání Die Linke.

Nově zvolené vedení, Die Linke., Janine Wisslerová a Susanne Henig-Wellsowová, přichází ze zemských stranických struktur (to je určitá obdoba našich krajů). Jedna ze západu, druhá je z východu Německa. Jedna začínala v platformě marx21 (trockistické frakce Die Linke.), druhá je z »líhně« velmi úspěšného politika východní části Německa (i když původně přišel ze Západu), Bodo Ramelowa, jediného zemského premiéra z řad Die Linke., působícího ve spolkové zemi Durynsko.

Jak píše Conny Hildebrandtová v jednom z prvních komentářů ke sjezdu na stránkách Transform (v české verzi v časopise !argument): »Die Linke. má nový politický program, nové vedení a silnější vazby na EU.«

Jak je možné vývoji v Německu rozumět z ČR? Po létech formování směřování Die Linke., i po určitých vnitrostranických vyhrocených diskusích, se delegáti nejméně dvěma třetinami až třemi čtvrtinami hlasů vyslovili k přijímaným základním programovým dokumentům a personálním rozhodnutím a schválili je. Zde je třeba si uvědomit i paralelu s naší situací…

Rok voleb

Letošní rok je v Německu rokem voleb, od komunálních a některých do zemských parlamentů, tak především do spolkového sněmu. Ty se budou konat jen několik dní před našimi parlamentními volbami. A k tomu všemu musí Die Linke. zbrojit, chce-li zůstat důležitým levicovým hráčem v německé politice.

Na sjezdu byla potvrzena platnost dlouhodobého stranického, tzv. erfurtského programu z roku 2011. Nicméně programová orientace strany reflektuje aktuální politickou situaci v Německu i výsledky vnitrostranické diskuse a realitu vývoje strany v posledním období. Proto asi je dnes méně »socialismu«, stále ale chce vybudovat společnost nazvanou demokratickým socialismem, ve kterém je reciproční uznání svobody a rovnosti každého jednotlivce podmínkou solidárního rozvoje všech. Die Linke. má více než 62 tisíc členů a členek (k 1. 1. 2019, 36,4 % jsou ženy). Strana je rozkročena přes celé Německo, většina členské základny je již v západní části země. Na území bývalé NDR je 25 200 členů a v celém Berlíně 7900 členů. To předurčuje i to, že programově se strana stále více orientuje na západní část země. V postsocialistické části postupně vyhasíná »odkaz« reálného socialismu. Projevuje se to i tím, že zde zisky v zemských volbách klesají. Výsledky Die Linke. (s výjimkou Durynska) hovoří jasně - dnes tato strana je v bývalé NDR spíše na třetím místě v pořadí hlasů - oproti minulosti, kdy bojovala i o první pozici. Stále více se tak její politický volební potenciál koncentruje do západní části Německa. Oproti minulosti, kdy tahounem volebních výsledků byl »Východ«, dnes se hlasy generují na »Západě«. I když v západních spolkových zemích se jen v menší části podařilo Die Linke. dostat do zemských parlamentů (a překročit pětiprocentní bariéru), ale součet hlasů za celý stát zajišťuje překročení oné hranice bytí a nebytí. Po celé toto období dosahuje Die Linke. v předvolebních celostátních průzkumech 7-9 % (v posledních parlamentních volbách bylo dosaženo 9,2 %).

Komunisté jen dvouprocentní?

Tato strategická změna je logickým vyústěním procesů, kdy na »Východě« postupně oslabují historické souvislosti s bývalou NDR a tradicemi reálného socialismu, řada především mladších občanů těchto spolkových zemí odešla za lepší perspektivou do bohatších západních oblastí. Zakladatelé a zakladatelky a hlavní realizátoři transformace politického uskupení radikálně levicového charakteru na PDS (Stranu demokratického socialismu), která navazovala na pozitivní tradice NDR, ale odmítla stalinismus jako nepřijatelnou formu. Jména, jako jsou Hans Modrow, Gregor Gysi, »rudá« Sahra Wagenknechtová, Petra Pauová a další, postupně opouštějí politické jeviště. V Die Linke. stále působí tzv. komunistická frakce, hovoří se ale jen o cca dvou procentech členské základny. I Conny Hildebrandtová ve svém textu píše, že v současnosti ztrácí tyto bývalé aktivní a viditelné stranické síly, jako třeba Antikapitalistická levice, či Socialistická levice, na vlivu. To samé se týká i spolupráce s tradičními odborářskými strukturami, jako byl IG Metall. »Celkově je tato strana nyní mladší, akademičtější a více reprezentuje západní Německo a komunitu LGBTQI. Znatelně vysoký počet kandidátů do stranického vedení upozornil na ekologické a sociální výzvy strany. Die Linke. má silné vazby na téma klimatické změny a na ekologická hnutí s novými spojeními na zástupce a aktivisty, zejména na odboráře služeb, ver.di. Vliv získávají také místní političtí aktéři, kteří sedí ve stranickém vedení, a mohou tak předkládat názory zdola v rámci strany.«

Die Linke. se stále hlásí k socialistické vizi, je to strana, »která se chce postavit proti nekonečné honbě za ziskem a postavit lidi do středu své politiky«. Zároveň si ale je vědoma limitů reálpolitiky a ona chce být součástí německé politiky a tomuto cíli podřizuje i svoji taktiku. A ta, podle závěru sjezdu, vede jen přes širší (víceméně) levicové koalice. Jako nejreálnější se ukazuje spolupráce s německými sociálními demokraty a Zelenými. I když i mezi těmito subjekty a Die Linke. nepanuje bezproblémový souzvuk a akční shoda ve všech oblastech. Ale mnoho jiných alternativ se nenabízí.

Die Linke. se nejspíše logicky snaží zaplnit prostor v politické mapě po posunu sociální demokracie blíže ke středu a ke koaličnímu partnerovi, křesťanským demokratům. Tím se ovšem také vzdaluje od »radikálně« levicových postojů.

Nalevo od Die Linke. existuje řada dalších levicových uskupení, ale zatím se neukazuje, že by tyto struktury posilovaly. Od zmíněného sjezdu uplynul velmi krátký čas a určitě se to nemohlo promítnout do okamžité reakce v chování levicových voličů. Podíváme-li se na výsledky zemských voleb z poloviny března (Bádensko-Württembersko a Severní Porýní-Vestfálsko), pak potvrdily, že pozice Die Linke. je stabilní, což znamená, že v jednom případě došlo k poklesu o 0,3 % (na 2,5 %), v druhém k nárůstu o 0,7 % (na 3,6 %).

DKP získala 107 hlasů

Pro informaci, Německá komunistická strana (DKP), kandidující pouze v jedněch zemských volbách, získala 107 hlasů, minule 144 hlasů.

Zajímavé výsledky se ukazují i v komunálních volbách v Hesensku, kde Die Linke. je v místním parlamentu (6,3 % poslední volební výsledek). Ty potvrzují tezi o přesunu vlivu Die Linke. spíše do měst, k občanským strukturám bližším intelektuální sféře a multikulturalismu. Die Linke. celkově získala 4,1 % s nárůstem 0,6 % oproti minulým volbám. Více než 10 % získala například v Kasselu, velmi dobré, nadprůměrné výsledky byly dosaženy i ve Frankfurtu nad Mohanem, Offenbachu  nebo Darmstadtu. Byly ale také oblasti, kde Die Linke. vůbec nekandidovala nebo získala zanedbatelný výsledek. Dlouhodobě se projevují tendence, že v Německu se více a více objevují místa, většinou na venkově, kde Die Linke. »neexistuje«, nemá zde struktury, členy ani žádné místní politiky.

Tento trend ovšem velmi jasně vidíme i u nás. V našich krajských volbách byla také místa, kde radikální levice, především kandidátka KSČM, si ani neškrtla a v mnoha místech již teď není schopna postavit nejen vlastní lokální kandidátku, ale ani nabídnout své jednotlivce jako typy do »nezávislých« uskupení.

Die Linke. usoudila, a podle mého názoru správně, že je potřeba definovat svůj další postup. V předsjezdové diskusi i na sjezdu se o tom dohodla slušnou většinou hlasů. Samozřejmě, že není zaručen pozitivní výsledek, i když byl vyjádřen vcelku silný stranický optimizmus. Účty budou skládány v dalších zemských volbách a především v parlamentních německých volbách koncem letošního září.

Intelektuální zázemí

Nové vedení si je vědomé své odpovědnosti. A strana má k dispozici to, co nám doma velmi chybí – významné intelektuální zázemí ať již v Nadaci Rosy Luxemburgové (RLS), ale i v řadě levicových intelektuálů, kteří se k Die Linke., k demokratickému socialismu i k obhajobě toho pozitivního, co po NDR zůstalo, veřejně hlásí a přispívají k odborné diskusi ve společnosti. Je jasné, že Die Linke. nestojí mimo globální německou politiku a logicky se, jako parlamentní strana, na formulaci této evropské a světové politiky podílí. Ale také je touto politikou určitým způsobem svázána a ovlivňována. Die Linke. dlouhodobě podporuje evropskou integraci prostřednictvím EU, i když k realitě, jak je prováděna, je velmi kritická. Tady je velký rozdíl ve srovnání s ČR, kdy vliv naší republiky, na i jen středoevropskou politiku, je malý a vliv komunistické frakce v tomto směru v českém parlamentu ještě menší. Také česká levice blízká ke KSČM je vůči EU daleko méně nakloněna a je více kritická, až k odmítání tohoto konceptu. Všechny ty rozdílnosti a odlišné pozice obou stran by ale by neměly znamenat, že KSČM a Die Linke. budou jaksi koexistovat vedle sebe s kontakty maximálně na regionální úrovni tak, jak se to děje již dlouhou dobu. To oslabuje obě strany i levici v tomto regionu jako celek. Závisí-li česká ekonomika, ale i naše evropská politika, rozhodujícím způsobem na ekonomice německé, a teprve jejím prostřednictvím na evropské, pak je trestuhodné, že levicová česká uskupení nehledají cestu ke svým partnerům v Německu. Je realitou, že zájem o tuto součinnost je objektivně důležitější pro naši společnost, ekonomiku i naší levici. To vůbec neznamená »přebírat« politické koncepce a cesty Die Linke., ale jde o sladění strategického konání při vědomí si řady objektivních skutečností a odlišností v obou státech a společnostech. Je však mnoho společného včetně společné antikapitalistické vize. V rámci ČR neexistuje žádný jiný levicový subjekt, který by mohl být v těchto aktivitách relevantním partnerem pro Die Linke., než současná KSČM. I přes to, že ani v jedné straně není k tomuto partnerství nijak velká většinová chuť.

Pro naši radikální levici není dobrou vizitkou, že například spolupráce mezi českou sociální demokracií a partnery v Německu se zdá efektivnější. Také soc. dem. německá Nadace Friedricha Eberta (F-nadace) se snaží působit na soc. dem. klima u nás přinášením různých impulsů v součinnosti s Masarykovou demokratickou akademií. V tomto směru radikální levice u nás pokulhává jak ve spolupráci v rámci české společnosti, tak i v mezinárodním kontextu.

Dvoudenní sjezd Die Linke. zaslouží ještě jednu poznámku. Tentokrát probíhal v digitálním on-line prostředí. Z 580 delegátů se ho účastnilo 560 a byl technicky zvládnutý bez problémů. Volba orgánů strany se uskutečnila také digitálně, ale byla ještě potvrzena dodatečným písemným potvrzením volitelů. Nezdá se, že by tato netradiční forma jakkoliv ovlivňovala diskusi či možnost vyjádřit svůj názor. Jistě nebylo možno vést intenzivní neoficiální osobní diskuse a konzultace, ale němečtí přátelé mohou být s výsledkem spokojeni. Je vidět, že když se chce a jsou k dispozici schopní lidé, jde udělat touto formou i sjezdové jednání.

Němci jsou dále

Srovnáme-li německou a českou radikálně levicovou realitu, tak se zdá, že v německém prostředí jsou dále v přípravě na boj o parlament, ve formulaci politických cílů k volbám, v potvrzení stávajícího politického programu Die Linke. a jeho modifikování, které vychází ze současných podmínek a směřuje k současnosti. To samo o sobě nezaručí stoprocentně výsledek, který tato strana očekává nebo by si ho přála, ale bez toho, co již bylo vykonáno, by dosažení definovaného cíle bylo daleko méně pravděpodobné. Srovnání s českou situací si může každý čtenář udělat sám.

Jiří MÁLEK, SPED


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 9 hlasů.

Jiří MÁLEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-04-01 21:33
Jo, ten sjezd a výměna vedení, to je velice inspirativní.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.