Reklama

Jarní ozdravení

Velký pátek byl včera, a pokud jste vyrazili do přírody, tak jste možná byli svědky »otevření« země, která vám nabídla svoje poklady. Poklad prý označuje světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí, případně otvor ve skále, ze kterého vychází záře. Zahlédnout kapradí, natož pak kvetoucí, bylo zhola nemožné. Loni mě potěšili vodníci s doprovodem víl a jejich vodních druhů, kteří se proháněli na koních kolem pražské hostivařské přehrady.

Možná tam byli i letos… A tak mi zůstaly jen velkopáteční pohádky, které babičky tak rády vyprávěly. A vím, že ctily nepsanou tradici:

»Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar«. Tak snad jste nic z toho včera neudělali a mohli jste přemýšlet nad tím, jak se připravit na to, až jaro nejen podle kalendáře opravdu přijde. Těšíme se na jaro stejně, jako se na ně těšily naše maminky a babičky. Ty měly a mnohé stále mají v tento čas zaběhnutý režim, který má za cíl zbavit tělo nepříznivých následků nedostatku slunce, a i přemíry nezdravého stravování, které zimu provázelo. Babičky věděly, že po zimě je třeba tělo »nahodit« do správného a zdravého tempa a rytmu.

A protože ovoce a zeleniny nebylo nazbyt, ze sklepů a spíží vytahovaly na zimu uložená jablka, kořenovou zeleninu a z předjarních procházek přinášely bylinky, z nichž připravovaly posilující čaje. Pravda, dnes je zeleniny a ovoce dost celý rok, ale vnitřní očista těla je v předjaří a na jaře stejně důležitá jako kdysi. Přispívá i k duchovní pohodě.

Největší pozornost si zaslouží játra a babičky to věděly. Játra jsou totiž za očistu organismu přímo »odpovědná«, a vhodná očistná kúra by jim v tom měla pomoci. Ostatně dostávají »zabrat« celoročně. Vzpomeňte tučných a smažených jídel, koření, ale i léků a popíjení alkoholických nápojů, kterým tak rádi podlehneme.

Ostropestřec mariánský má opravdu úžasnou schopnost obnovit jaterní tkáň, i po jejím poškození. Babičky bodlákovité hlavice sbíraly krátce před dozráním, sušily je a semínka pak z nich »vymlátily«. My si je dnes ostropestřec můžeme koupit v lékárně za čtyři desetikoruny. Po přelití semen horkou vodou pijte třikrát denně – doporučují babičky.

Babičky však dobře věděly, že nejen játra, ale i »celý člověk« potřebuje po zimě nějakou vzpruhu. Využívaly přitom zkušeností svých maminek a babiček, aniž by snad bylinkám, které k očistě těla používaly, přisuzovaly nějakou magickou moc.

Podívejme se na některé osvědčené recepty, které mají očistnou sílu. Za tradiční jarní, možno říct »obecnou«, očistnou kůru babičky považovaly listy mladé kopřivy, které jsou ostatně základní bylinou očistných léčebných receptů. Hrst mladých lístků opláchněte, rozmixujte s vodou a přelijte do skleněné nebo porcelánové nádoby. Nechte 15 minut odstát. A pak si po přecezení dopřejte šálek (asi 150 ml) třikrát denně. Babičky používaly i sušené lístky loni na jaře sbírané kopřivy. Čerstvých mladých kopřiv jsem letos v Praze neviděl, čímž neříkám, že jinde nerostou.

Babičky na jaře sázely na mladé výhonky bylin – nejen kopřiv, ale pampelišek, březových pupenů, na sotva rozvinuté květy podběle a také na pažitku i řeřichu, tedy bylinek, které můžete mít doma v květináči celý rok. Nejen čaje z nich z nich jsou dobré, snad ještě lepší jsou v zeleninových salátech a pomazánkách.

Když jsme již zmínili pampelišku, tak ta má i kořen. Což samozřejmě víte. Babičky ho sbíraly na jaře, ještě před tím, než pampeliška rozkvetla. Používá se čerstvý (jemně usekaný) i sušený. Čtyři týdny dvakrát denně šálek kořene zalitého horkou vodou. Oceňovaly však i šťávu z čerstvého pampeliškového kořene. Třikrát denně lžíci šťávy (dnes si ji můžete připravit jeho rozmixováním s trochou převařené vody). O syrových mladých listech pampelišky, které podporují metabolismus, a jsou ideálním doplňkem zeleninových salátů či některých zeleninových nápojů, netřeba psát. Všichni je známe, babičky recepty na ně v rodinách předávaly a předávají… Budiž jim za to chvála.

Červená řepa je skvělá! Pokud ji nemáte doma v zásobě, snadno ji koupíte za pár »kaček«. Podporuje metabolismus, působí na snižování hladiny cholesterolu i krevního cukru, posiluje nervovou soustavu. Pijte zhruba 500 ml šťávy denně (což není málo!). Nastrouhat, rozmixovat a doplnit vlažnou převařenou vodou. U nás doma se jí červená řepa společně s čerstvě nastrouhaným křenem jako salát několikrát za zimu. A teď se začátkem opravdového jara opravdu často.

A také kyselé zelí, kompoty, strouhaná kořenová zelenina konzervovaná solí (skvělé pro přípravu polévek a některých omáček), naložené okurky, česnek, křen a leccos jiného pomáhalo zlomit následky zimy.

A pamatujete? I v zimě měly za okny květináče a truhlíky s různými bylinkami. Petrželka, rozmarýn, meduňka i leccos jiného provoňovalo byt, především pak kuchyni. Očistné bylinné kúry těla podle starých receptů nemají chybu, byť ne každý jim věří. Ale babičky dobře věděly, že naše tělo se na ozdravné jaro doslova těší.

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 8 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama