Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Pandemie zasáhla hlavně nejzranitelnější

Proticovidová opatření nejvíce zasáhla nekvalifikované pracovníky, ženy a mladší generaci, tedy lidi obecně na trhu práce nejzranitelnější. Výrazně se snížila pracovní migrace. Nastal rozvoj nových digitálních dovedností, které umožnily změnit zažité pracovní návyky a které do budoucna přinesou nové nastavení a způsoby výkonu práce.

Vyplývá to ze studie personálně poradenské společnosti Randstad. Klíčovou roli při oživení trhu práce i ekonomiky sehrají podle studie pracovníci zaměstnaní na dočasné a flexibilní úvazky. Umožňují totiž společnostem rychle přizpůsobit velikost a složení týmu na základě aktuálních potřeb, procesů a obchodních cílů.

Pandemie urychlila osvojení nových technologií, automatizaci a digitalizaci až o jednu celou dekádu. Výsledkem jsou nové formy zaměstnání, které nahrazují tradiční smlouvy na plný úvazek na dobu neurčitou. V důsledku toho mohou do pracovního procesu vstoupit i pracovníci, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou fungovat v režimu tradiční 40hodinové týdenní pracovní doby, což dává zaměstnavatelům přístup k širšímu spektru potenciálních uchazečů.

»Na českém trhu vidíme postupné mizení především psychologické bariéry, která bránila většímu zastoupení zkrácených či flexibilních úvazků. Otevírá se tím tedy možnost jejich většího podílu a pozvolný odklon od klasické práce na plný úvazek, tedy 40 hodin týdně na jednom místě a u jednoho zaměstnavatele. V řadě případů totiž už stejně v realitě zaměstnavatelé mají zkušenost s tím, že své zaměstnance fyzicky na pracovišti nevidí, a tudíž ani nemohou kontrolovat, kolik hodin reálně pracují,« uvedl ředitel české pobočky Randstadu Jacek Kowalak.

Změny se přitom netýkají jen samotného nastavení úvazků, ale i způsobů a forem práce. Vedle masivního příklonu k práci na dálku jde i o výrazně větší zaměření na technologie. Pokud se firmy budou chtít po skončení pandemie úspěšně zotavit, musí již nyní myslet na to, aby jejich pracovníci byli připraveni vyhovět nově vznikajícím požadavkům, a zaměřit se tedy na zlepšení flexibility pracoviště a rekvalifikaci svých lidí, uvádí studie.

»Technologie přispěly k polarizaci trhu práce, protože vytvářejí mnohem více vysoce kvalifikovaných pracovních příležitostí a zároveň stále také příležitosti pro lidi s nízkou či žádnou kvalifikací. Ohrožují tak především střední vrstvu pozic, tedy lidí, kteří nejsou ani příliš kvalifikovaní ani nekvalifikovaní. Navzdory zvýšení celkové zaměstnanosti bude v přímém důsledku automatizace v průměru každý sedmý pracovník čelit ztrátě zaměstnání a každý třetí faktu, že se jeho profese zásadně promění,« upozornil Kowalak. Studie také zdůraznila, že pandemie způsobila větší narušení globální produktivity než jakýkoli dřívější geopolitický konflikt nebo finanční krize.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 7 hlasů.

redakční zpráva

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.