Reklama

Ach, ty děti

Jak moc milujete své děti a svého manžela? Čtrnáct dní domácí izolace ve dva plus jedna člověka donutí zamyslet se nad slovem rodina. A uvědomíte si, jak důležitá je komunikace a výchova.

Jako každá máma si na své děti nemůžu stěžovat. Nejen, že co jsem chtěla a co jsem si vychovala, to mám. Ale mám dokonce pocit, že minimálně starší dceři nucený pobyt doma v mnohém otevřel oči. Ve svých dvanácti se velmi aktivně zapojuje do chodu rodiny, pomáhá s úklidem, vařením a péčí o svého bratra prvňáka mnohem víc než dřív.

Přesto jsem s počtem dvou dětí naprosto spokojená a o dalším absolutně neuvažujeme. Neměli bychom dostatek prostředků, místa, času. Proto jsem vděčná, že žijeme v době, kdy můžeme počet těhotenství regulovat nejrůznějšími prostředky.

Co se totiž stane, když budeme mít dětí moc? Nedávno jsem narazila na zajímavý článek o nuceném přerušení těhotenství, ve kterém se psalo, že například USA povolily potraty teprve v sedmdesátých letech. A efekt? V devadesátých letech významně klesla pouliční kriminalita. Opačný efekt neřízeného plození můžeme vidět v mnoha rozvojových zemích, kde děti trpí z hladu a nemocí, a mladí lidé z nedostatku obživy a také mizerné vzdělanosti rychle tvoří kriminální gangy. A putují po světě za lepším, ovšem s vlastními zvyky a ideami…

Proto mě trochu zaráží, co se děje v Polsku. Ne, že by Polsko bylo rozvojovou zemí. Naopak, přece patří k zemím moderního západního světa. Přesto se tam žena nemůže rozhodnout, zda si ponechat, či neponechat dítě. Nejen z hlediska zralosti ženy, vztahu či obživy. Ale i z hlediska zdravotního. Muset donosit plod, který nemá šanci po narození na alespoň trochu normální život třeba kvůli vývojové vadě? Pro ženu naprosto šílené. (Věřte, že vím, o čem mluvím).

Ano, lidstvo »západního« světa vymírá právě kvůli snížené porodnosti. Jenže k podpoře demografického růstu by mělo docházet jinak, než zákazem svobodného rozhodnutí žen. Je důležité mít potomky, kteří budou pokračovat v našem životním díle, ponesou dál jméno i geny. Kteří budou dále pracovat a žít. K tomu ale potřebují dobrý základ, milující rodinu, zdravou výchovu. A rodiče také čas a peníze, jistotu bydlení, příjmů, dobré výživy a něčeho, čemu se před dobou covidovou říkalo »normální život«. A podle jiných zpráv se právě tato doba na porodnosti podepíše spíše negativně (upřímně se nedivím, v izolaci fakt nemáte ani čas, ani chuť). A mladí přemýšlejí, zda do téhle doby vůbec děti přivést.

Rodičovství je úžasná, ale velmi zodpovědná věc. Bez zodpovědnosti se vymyká z rukou, ale bez rodičovství nemáme budoucnost…

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 13 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.