Reklama

Anna Paulová: Zachovat vlastní osobnost

Klarinetistka Anna Paulová minulý týden koncertovala na ČRo-Vltava s rozhlasovými symfoniky. A fakt že ten Mozartův Koncert A dur na basetový klarinet stál za to… Však na klarinet hraje od svých 11 let. A to prakticky denně i několik hodin. I když má i jiné koníčky. Divadlo, četbu knih, přírodu, plavání, běh, turistiku, cestování… a ráda zachraňuje opuštěná zvířata. Když si přečtete, co všechno už dokázala, bude vám připadat, že Anička je jak z jiného světa. Ale věřte, že není…

Jste laureátkou Pražského jara a mnohých dalších cen ve hře na klarinet. Proč jste si zvolila právě tento hudební nástroj? Zvažovala jste i jiný? Eventuálně jinou formu vašeho propojení s hudbou?

Byla to náhoda, možná i osud. Již odmalička jsem pozorovala svého staršího bratra, jak cvičí na klavír, flétny a klarinet. Brzy jsem chtěla hrát také na nějaký hudební nástroj, tak jsem mému bratrovi brala flétny a zkoušela to s nimi. V pěti letech jsem začala chodit do ZUŠ na zobcovou flétnu k panu učiteli Karlu Mezerovi a moc mě to bavilo. Když mi bylo deset let a na flétnu jsem již ledacos zahrála, nabídl mi pan učitel, že bych mohla zkusit hrát na klarinet. Tenkrát jsem ho sotva unesla, ale začátky mně šly poměrně dobře a rychle. Poté jsem na koncertě v Rudolfinu slyšela klarinetistky Ludmilu Peterkovou a Sharon Kam a jejich hra mě přímo fascinovala. Řekla jsem si, že takhle bych chtěla jednou hrát. A dnes si bez klarinetu nedokážu představit svůj život…

Je mezi klarinetisty mnoho žen? A jak moc je pro ženu klarinet těžký nástroj - např. z hlediska síly dechu apod.?

V dnešní době je žen klarinetistek mnoho. Je to stejné jako v jiných oborech, ženy jsou dnes na pozicích, kde by je před dvaceti lety nikdo nečekal. Klarinet studuje v současnosti na HAMU sedm dívek a čtyři chlapci. Podobné je to i v zahraničí (úsměv).

V orchestrech přitom bylo dříve nepřístupné, aby hrála žena. Sabine Meyer byla na počátku 80. let jednou z prvních žen v orchestru berlínských filharmoniků. Pro mne byla již od dětství velkým vzorem zmiňovaná Ludmila Peterková. Podařilo se jí pozvednout klarinet více jako sólový nástroj a dát do povědomí, že na klarinet může hrát i žena. Proto pro mě bylo klíčové, že jsem u ní mohla na Pražské konzervatoři studovat. Ženy hrají jinak, není to otázka kvality, jsou minimálně stejně dobré jako muži, jsou však citlivější a mohou mít trochu jiné pojetí skladeb. Už samotný moment, když vstoupí žena na pódium, má jinou energii, než když přijde muž. Potvrdil mi to i pan profesor Irvin Venyš, který řekl, že moje pojetí Mozartova Klarinetového koncertu na soutěži ARD Mnichov, kde jsem byla v semifinále jediná žena, bylo ženské - oproti více soutěživým mužům.

Předávání cen a ocenění na této prestižní akci

Hra na klarinet není ani tak o fyzické kondici, ale spíše o technice a hospodaření s dechem. Ale je to i dřina.

Máte nějaký hudební vzor – kromě již jmenovaných?

Mým vzorem jsou všichni moji pedagogové, které mám ve velké úctě po stránce hudební, pedagogické, ale i lidské. Ze zahraničních klarinetistů obdivuji Sabine Meyer, Reinera Wehleho, Sharon Kam, Shirley Brill, Alessandra Carbonareho, Martina Frösta, Paula Meyera, Philippa Berroda, Charlese Neidicha, Sebastiana Manze a mnoho dalších.

Je dobré mít vzory, protože vytváří nejlepší a nejpřirozenější motivaci, ale přesto by si každý měl zachovat svoji osobnost.

Jakou skladbu si na klarinet zahrajete nejraději? A na které své dosavadní úspěchy a hudební zážitky vzpomínáte nejvíc?

Je mnoho skladeb, které ráda hraji. Na prvním místě je pro mě vždy Klarinetový koncert A dur, KV 622 Wolfganga Amadea Mozarta, který jsem měla možnost již několikrát provést s orchestrem a v loňském roce jsem koncert hrála s PKF- Prague Philharmonia poprvé na basetový klarinet. Je to nádherný nástroj a má velice zajímavou historii.

Miluji Sonatinu pro klarinet a klavír Bohuslava Martinů, Klarinetový kvintet h moll a Sonáty Johanessa Brahmse, Klarinetové koncerty Carla Marii von Webera, Koncert pro klarinet, harfu, klavír a smyčce Aarona Coplanda a Sonátu pro klarinet a klavír Mieczyslava Weinberga. Z českých skladatelů dále ráda hraji Tři studie pro klarinet sólo Karla Husy, skladbu Musica Tripartita Zdeňka Šestáka a Sonátu pro klarinet a klavír Viktora Kalabise.

Jinak jeden z mých nejkrásnějších hudebních zážitků jako takových bylo vystoupení s Českou filharmonií a dirigentem Jiřím Bělohlávkem na Open air koncertu na Hradčanském náměstí v červnu 2014, hrála jsem Weberův Klarinetový Koncert f moll. Také ráda vzpomínám na vystoupení s Pražskou komorní filharmonií a dirigentem Janem Jakubem Bokunem ve finálovém kole soutěže Pražské jaro. Několikrát jsem vystoupila s vynikající Komorní filharmonií Pardubice a skvělým dirigentem Debashish Chaudhuri. S tímto orchestrem a dirigentem se mi moc dobře spolupracuje a vždy jsem s nimi s velkou radostí zahrála Klarinetový koncert A dur KV 622 W. A. Mozarta. Velkou zkušeností pro mě bylo také semifinále mezinárodní soutěže ARD v Mnichově, kde jsem společně s Mnichovským komorním orchestrem hrála také Mozartův klarinetový koncert, ale poprvé bez dirigenta. Již několikrát jsem vystoupila v Itálii s Orchestra Sinfonica di Sanremo a Orchestra Sinfonica di Grosseto pod vedením dirigentů Giancarla De Lorenza a Nikolaye Lalova. Krásné setkání bylo na festivalu Lübecker Klarinettennacht, kde jsem měla tu čest si zahrát v souboru s legendou klarinetu Sabinou Meyer a jejím manželem Reinerem Wehle.

Konečně moc ráda vzpomínám také na nádherný koncert s PKF – Prague Philharmonia, který se uskutečnil po rozvolnění prvních opatření vloni v červnu. Koncert A dur W. A. Mozarta jsem zde poprvé provedla na basetový klarinet.

A máte vůbec ještě skladbu, dílo, které je extrémně těžké, ale ráda byste je někdy »pokořila«?

To víte, že ano (úsměv). Již delší dobu pracuji na Koncertu pro klarinet a orchestr Jeana Francaixe, který je skvostný a řadí se k technicky nejnáročnějším skladbám pro klarinet. Dále je to samozřejmě Koncert pro klarinet a orchestr Carla Nielsena, na kterém jsem již před pár lety pracovala. Mým velkým přáním by bylo si jednou tyto koncerty zahrát s orchestrem. Je také celá řada moderních skladeb pro sólový klarinet, které jsem ještě nehrála. Na některých je potřeba pracovat i několik let… Každopádně jsem šťastná, že skrze klarinet mohu předávat lásku k hudbě!

Je to cítit… Jak moc se změnil váš život osobní i hudební v době koronavirové, když už jste tu »patálii« částečně nakousla?

Začala jsem hodně přemýšlet o tom, co to znamená být umělcem a člověkem v této extrémně těžké době. Myslím si, že aktivní hledání smyslu v uměleckém projevu skutečně platí vždy, a to je na současném umění, interpretaci skladeb a jejich předávání posluchačům krásné. Jsem strašně smutná, že jsem musela změnit plány.

V době první vlny koronaviru mně odpadlo mnoho koncertů. Moje koncertní sezona zahrnovala například koncert na festivalu Pražské jaro, Brahms Festivalu v Německu, vystoupení s orchestrem Philharmonia Veneta v Itálii ve městě Brescia nebo provedení Kvartetu pro konec času Oliviera Messiaena. Koncerty se odložily a některé se vysílaly on-line. Na druhou stranu jsem měla hodně času na dokončení mé diplomové práce, kterou jsem psala na téma Výrazové klarinetové prostředky ve skladbách Karla Husy, Zdeňka Šestáka a Jiřího Temla.

Během druhé vlny jsem absolvovala studium také na Musikhochschule Lübeck, ale musela jsem před absolventským koncertem podstoupit karanténu… V současné době studuji v doktorském cyklu na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze u pana prof. Jiřího Hlaváče. Zabývám se tématem mé práce a docházím na hodiny k panu profesorovi, ale ostatní přednášky mohou být pouze on-line.

Velmi mi chybí živá hudba a publikum. Pozitivum je, že mám hodně času na cvičení a mohu nastudovat nové skladby. Neustále cvičím a cvičím a soustředím se na tón a techniku. Stále studuji nový repertoár a připravuji se na natáčení CD. Ráda bych také chodila plavat, ale v současné době to bohužel není možné. Začala jsem se proto zabývat jógou.

Co vám v nelehké době nejvíce pomáhá kromě hudby?

Bydlím u Prahy, tak mám možnost vyjít do přírody, to je pro mě důležité zejména pro pročištění hlavy. Ve volném čase poslouchám jazz a ráda si přečtu nějakou dobrou knihu. Kladně vnímám třeba také čas strávený doma s rodinou a našimi kočkami.

Jste v kontaktu s ostatními hudebníky?

Se svými spoluhráči a kolegy jsme neustále v kontaktu telefonicky nebo přes sociální sítě. Mám velkou radost, když se nám i v této době naskytne příležitost si společně zahrát nebo vymýšlet nové projekty. Velmi se těším na natáčení CD s violistkou Kristinou Fialovou a Doležalovým kvartetem.

Zmiňovala jste on-line. Jak si tykáte?

Ale ano (smích). S akordeonistou Jiřím Lukešem jsme natáčeli on-line koncert pro festival Pražské múzy, který budete již brzy moci shlédnout na kanále YouTube. Zúčastnila jsem se také nahrávání skladeb Zdeňka Zahradníka pro Dny soudobé hudby.

Co byste poradila mladým hudebníkům v této době?

Důležité je neztrácet motivaci a věřit, že tato doba brzy skončí a vše se vrátí do normálu. Mít naději a těšit se, až se budeme všichni opět setkávat na koncertech a společně sdílet radost z hudby.

Roman JANOUCH

FOTO – Ivan MALÝ (2) a archiv A. PAULOVÉ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.3, celkem 10 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama