Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Velká čínská zeď

Nikdy jsem si nemyslel že budu mít příležitost vidět jeden ze sedmi divů světa Velkou čínskou zeď. Když jsem přijel do hlavního města Čínské lidové republiky zajímalo mě vše, ale přiznám se, že na návštěvu Velké čínské zdi jsem vlastně nepomyslel. Náš program byl příliš bohatý. Návštěva této památky byla jakýmsi velmi milým překvapením od čínské strany a obohacením pro všechny účastníky návštěvy této velmi inspirující země. Pojme si tedy o tomto sedmém divu světa říci pár zajímavostí.

Něco málo historie

Čínsky Chang-čcheng, česky »Dlouhá zeď«, je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. Dnešní podoba zdi byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 15. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů byla však budována již v dávnějších dobách.

Zeď se táhne v délce cca 2000 km (se všemi odbočkami je dlouhá 8758,8 km), východní počátek má v Šan-chaj-kuan při Pochajském zálivu v provincii Che-pej na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a končí daleko na západě u Ťia-jü-kuan v provincii Kan-su na pokraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. V roce 2009 čínské úřady ohlásily, že byly nalezeny dosud neznámé zbytky čínské zdi. Celková délka zdi dnes tedy činí 21 196 km.

Číňané zeď nazývají Wan-li čchang-čcheng, což znamená doslova »Zeď dlouhá deset tisíc«. Výraz »deset tisíc« je tradičně synonymem nezměrného množství, proto se nabízí výstižnější překlad »Nekonečně dlouhá zeď.«

První Velká zeď byla postavena za vlády Prvního císaře (Čchin Š'-chuang-ti), zakladatele epizodické dynastie Čchin (Qin). Na stavbu byly nasazeny statisíce lidí, především zajatců a trestanců. Nejednalo se o budování z ničeho, ale spíše o propojení již existujících úseků opevnění postavených v období válčících států v 5. až 3. století př. n. l. Probíhala daleko severněji než zeď dnešní a dochovaly se z ní jen nepatrné zbytky. I následující dynastie budovaly ve větší či menší míře obranné zdi na severním pomezí. Dnešní podobu získala zeď za dynastie Ming, kdy byla přebudována do velkorysých rozměrů za použití trvanlivých materiálů (kámen, pálené cihly). Zeď pochopitelně neměla za úkol odrazit masivní útok nepřátelského vojska, které by hradby dokázalo zlézt, ale měla znesnadnit polokočovným kmenům podnikání loupeživých nájezdů do nitra impéria.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Odedávna užívaným způsobem budování opevnění v Číně bylo dusání zeminy po tenkých vrstvách do připraveného bednění. Takto vytvořené velmi pevné jádro bylo pak obezděno. Stavební materiál je rozmanitý. Poblíž Pekingu byly při budování Velké zdi používány vápencové kameny, jinde žula a pálené cihly, v závislosti na místních zdrojích. Velká zeď zpravidla probíhá v obtížně prostupném terénu po hřebenech hor.

Parametry stavby se různí. Opevnění z mingské doby má u paty šířku kolem 7 až 8 metrů, v koruně kolem 5 metrů a dosahuje výšky 6 až 10 metrů. Uvnitř zdi se nacházejí spojovací chodby a skladovací prostory. Každých několik set metrů je zeď zesílena věžemi, které sloužily jako pozorovací a signální stanoviště, skladiště zbraní a v případě nutnosti i jako útočiště obránců. Celkový počet věží se odhaduje na 25 tisíc. Ve větších rozestupech pak byly budovány kasárny, zásobovací skladiště a velitelství.

K předávání zpráv o pohybu nepřítele používaly strážní hlídky kouřové signály. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500, tři signály přes 1000 nepřátelských bojovníků.

Symbol současnosti

V dnešní době je Velká zeď vnímána jako jeden ze symbolů Číny. I slova písně Pochod dobrovolníků z roku 1935 (dnes státní hymny ČLR) odkazují na »novou Velkou zeď z masa a krve«, kterou mají vytvořit čínští vlastenci tváří v tvář nepřátelské invazi. Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Velká čínská zeď, jak jsem se již zmínil je zařazena mezi sedm divů světa, patří mezi ně v dnešní době jako nejdelší stavba světa. Přiznám se, že jsem prošel asi pět kilometrů a dohlédl asi na dalších deset kilometrů z každé strany. Je to skutečně impozantní stavba, a člověk, když se po ní prochází, neustále přemýšlí, jak to prakticky fungovalo před těmi stovkami let. Jsem opravdu rád, že jsem měl možnost tuto památku navštívit, a proto zde zprostředkovávám čtenářům svůj zážitek.

Roman BLAŠKO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 12 hlasů.

Roman BLAŠKO

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


vkusyn
2021-05-29 08:50
Můj e-mail na kontakt : vkusyn@centrum.cz
vkusyn
2021-05-29 08:48
Velká Čínská zed' oddělovala Mongolsko od Číny ! Tehdejší Čína
se bránila nájezdům ! Ale postavit tohle to byl obrovský stavitelský
úspěch ! Asiaté byli velicí stavitelé ! Egypt a jeho pyramidy - to
bylo něco fenomenálního ! Tutanchámon a jeho hrobka ! Tohle mne v této
době zajímá mimo sportu ! Dnes je hokej s Anglií ! Vladimír Kusyn
Ostrava
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama