Reklama
Hrad Ostroh (Seeberg) se skví v plné kráse. Spravuje ho Městské muzeum Františkovy Lázně.

Hrad zachránila parta podnikavých kamarádů

Počasí i zkrocení pandemie do přijatelných mezí přejí obnově turistického ruchu. Lidé touží opět poznávat, navštěvovat naše památky, hrady, zámky. Možná, že svou pozornost zaměří na hrad na západě České republiky, jen několik málo kilometrů od Františkových Lázní. Hrad Ostroh, jinak také Seeberg, je ideálním tipem na výlet také pro návštěvníky západočeských lázní.

Nejedná se o žádnou zříceninu, nýbrž o skvostně zrekonstruovanou stavbu, na jejíž obnově se podíleli od 80. let minulého století i mladí lidé. Bílé zdi v kombinaci s dřevěným hrázděním velmi lahodí oku. Hrad je stavebně nesourodý, neboť jednotlivé budovy a jejich části pocházejí z několika období – od románského až po renesanční úpravy.

Zajímavé stavby se nacházejí také na předhradí – hrázděná stodola z poloviny 18. století, čeledník a dvě stavby na hrad přenesené: věžová sýpka z roku 1714 a kůlna z roku 1809. Jsou to ukázky lidové architektury Chebska.

O hrad je výborně pečováno, je součástí Muzea Františkovy Lázně. V hospodářských budovách se nachází expozice lidové kultury (pracovní náčiní, místní lidové kroje, povozy apod.), uvnitř hradu jsou k vidění expozice upravené do interiérů pokojů a salonů 19. století (je zde představen empír, biedermeier, druhé rokoko, novogotika, novorenesance).

Ale ponořme se nejprve do dávných dějin hradu tak, jak je nabízí brožurka »Dějiny hradu Ostroh – Seeberg«.

Hrad byl vystavěn na skalním ostrohu – odtud název – na konci 12. století během německé kolonizace Chebska tzv. ministeriály (Dienstleute, servientes). Protože tento pojem není všeobecně znám, zaslouží si vysvětlení. Jednalo se o nesvobodné služebníky feudálů, kteří plnili správní, hospodářské nebo vojenské povinnosti pro svého pána a byli pro svůj nemajetný původ velmi spolehliví. Seeberg založili ministeriálové císaře Friedricha Barbarossy a sloužil jako vojenský a správní opěrný bod.

Dřevěná věžová sýpka byla ke hradu přenesena. Je svědectvím lidové architektura Chebska.

V chebské oblasti žilo od 6. století slovanské obyvatelstvo, takže patřila až do počátků německé kolonizace k českému státu. Slované byli však postupně asimilováni, resp. vytlačováni silným německým živlem.

V roce 1322 budoucí císař Ludvík Bavor zastavil Chebsko (Egerland) a s ním také hrad Seeberg českému králi Janu Lucemburskému. Zástava nebyla nikdy vyplacena, tudíž se Chebsko stalo součástí Čech. V roce 1349 věnoval Karel IV. hrad Seeberg městu Cheb a v dalších letech se jako jeho majitelé střídali chebští patriciové i místní šlechta (Junckerové, Šlikové). Chebští spravovali hrad až do roku 1754 ve vlastní režii, později jej pronajímali měšťanům.

Pokusy pro podnikání

Během dalších dvou století se již objevují pokusy hrad využít pro potřeby podnikání a ubytování v rámci rozmáhajícího se turistického ruchu. Však blízkost lázeňského města inspirovala mnohé, aby se na Seebergu otevřel hostinec, výletní restaurace, aby zde byly i hostinské pokoje apod. Například v roce 1809 si hrad pronajal jistý Bauman, který rytířský sál upravil jako výčep piva. Jiný nájemce však vrátil hrad průmyslovému užití, když zde zřídil manufakturu. Nacházel se zde i pivovar.

Do konce 19. století byl hrad střídáním nájemců, kteří měli různé nápady, jak s ním naložit, opotřebován a prakticky vybydlen. Město Cheb muselo tedy přistoupit k rekonstrukci, pokud nechtělo, aby hrad zcela zchátral. Rekonstrukce probíhaly do 30. let 20. století, kdy se zde obnovila výletní restaurace. Jistá úcta k dějinám tohoto místa vedla Chebské, aby na hradě v rytířském sále zřídili expozici chebských starožitností, takže se hrad využíval již jako muzeum.

Za německé nacistické okupace sem v roce 1943 německá armáda nastěhovala stroje na výrobu náhradních leteckých dílů. Při osvobozování obce americkou armádou byl hrad jen málo poškozen.

Eldorádo pro děti

Po válce se hrad stal místem letních pobytů dětí. Za tím účelem prošel roku 1951 další opravou a úpravou. Jak je uvedeno přímo v expozici na hradu Seebergu, v letech 1956-1964 hrad sloužil jako pionýrský tábor národního podniku Eska Cheb, a tak do půvabného přírodního prostředí, ale i místa s géniem loci, přijížděly stovky a tisíce dětí ze Západočeského kraje se rekreovat. Chápu, že mnozí ochránci našich hradů a zámků mohou tuto skutečnost z pohledu dneška vidět nelibě, ale copak bylo chybou, že československé děti měly možnost trávit prázdninové dny aktivně a jako rytíři a komtesy na hradě?

I tahle kapitola měla svůj konec. Poté, co hrad opustily děti, město přemýšlelo, co s ním dále. Plány byly velké – společenský sál, místo pro kulturní vyžití obyvatel, slavnostní příležitosti, restaurace apod. V roce 1976 byl hotov projekt, ale chyběly stavební kapacity, které by hrad opravily a uzpůsobily novému účelu.

Zabodoval i Mladý svět

A tu se objevila výborná parta několika studentů a kamarádů, jmenovitě Martin Stolař, Jiří Kozák, Milan Maňák a Radek Galaš, kteří se rozhodli hrad zachránit a začali na něm ihned brigádnicky pracovat. Založili místní organizaci Socialistického svazu mládeže, která mohla dobrovolnicky pracovat na záchraně hradu. Odstraňovali nálety, vyváželi suť, dělali zkrátka vše, co bylo v jejich silách. A získali i další pomocníky. O tom všem se píše na informačních tabulích uvnitř expozice hradu. Budiž čest a sláva všem, kteří se do záchrany našeho kulturního dědictví nezištně zapojili!

Jiří Kozák spolu s Borisem Redčenkovem připravili studii obnovy hradu, kterou odeslali do redakce časopisu Mladý svět. Mladý svět – kdo si jej pamatuje, ten to potvrdí – byl nejen velmi žádaný, protože vynikající populární časopis pro mladé v ČSSR, ale byl to také organizátor neuvěřitelného množství nápaditých a smysluplných akcí, které se pro mladé lidi pořádaly. Jednou z nich byla akce »Hledáme dokonalé projekty«. A právě v této soutěži návrhy mladých svazáků na obnovu hradu Ostroh v roce 1983 zvítězily.

Opět citujme z historie obnovy hradu tak, jak je to uvedeno v hradní expozici: »Při studiu pramenů v chebském archivu se Milan Maňák seznámil s ředitelem Městského muzea ve Františkových Lázních PhDr. Pavlem Stříbrným, který se následně významně zasloužil o provádění rekonstrukčních prací a získávání finančních prostředků. Následná rekonstrukce provedená podle studie ing. arch. Kibice z roku 1986 propůjčila hradu jeho současnou podobu. V letech 1987/88 byly v předhradí umístěny dva nové objekty, otevřená hrázděná kůlna a věžová sýpka, aby doplnily plánovanou národopisnou expozici.«

A to by byl krásný konec pohádky, viďte. Hrad byl v režii a péči Městského muzea Františkovy Lázně za součinnosti místních a krajských správních institucí, a předpokládám i čs. státu, opraven a slavnostně otevřen v roce 1990 k užívání veřejností.

Na Seebergu kromě stálé expozice nalézají prostor také příležitostné výstavy. Kolem hradu vede naučná stezka. Přivítají zde každého návštěvníka se zájmem o historii, otevřeno je od května do září denně 10-18 hodin, v říjnu do 17 hodin, v listopadu (jen o víkendech) do 16 hodin.

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 10 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama