Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Dojde k zákazu nespravedlivých obchodních praktik?

Dostat české potraviny na pulty velkých obchodů, jejichž majitelé ovládají většinu tuzemského maloobchodního trhu, je pro výrobce stále obtížnější. Situaci komplikují nespravedlivé obchodní praktiky, s nimiž se podle průzkumu Agrární komory ČR setkala většina respondentů z řad členské základny této profesní organizace.

Nejčastěji popisovali odběr zboží za podnákladové ceny, požadavky na příspěvek na propagaci nebo nutnost podílet se na slevové akci obchodu. Agrární komora ČR vyzývá, aby nespravedlivé obchodní praktiky zakázala novela zákona o významné tržní síle. Vyslovila se pro to většina respondentů ve zmíněném průzkumu provedeném v druhé polovině května, do kterého se zapojilo téměř dvě stě podniků. »Objektivní důvody pro takový zákon existují. Neudržitelné podmínky pro odbyt produkce českých zemědělců, které v tuzemsku určují velké obchodní řetězce, považujeme za hlavní problém českého zemědělství,« říká Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.

Agrární komora, která sdružuje většinu malých, středních i velkých zemědělských podniků v Česku různého výrobního zaměření, si slibuje zlepšení situace od evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách. Česko by ji mělo podle unijního práva převést co nejdříve do národní legislativy, respektive do zmiňované novely zákona o významné tržní síle. Zákonodárci na to měli čas do začátku května letošního roku a termín nebyl splněn. Podle posledních informací by novelu zákona o významné tržní síle měla teprve v příštích týdnech řešit vláda.

Práva dodavatelů

Směrnice, z níž by měla novela zákona vycházet, stanovuje například povinnost kupujících zaplatit dodavatelům za zboží podléhající rychlé zkáze nejpozději do třiceti dnů po dodání. Dále posiluje práva dodavatelů při zrušení objednávky na poslední chvíli ze strany kupujícího nebo při příležitosti jiných neočekávaných změn smluvních podmínek. Současně za nekalou obchodní praktiku směrnice označuje také situaci, kdy kupující nutí dodavatele podílet se na nákladech za slevové akce. Směrnice umožňuje členským státům Evropské unie určitou míru flexibility, a dovoluje tak rozšířit minimální seznam nespravedlivých obchodních praktik podle situace v Česku.

K dalším praktikám, které podle provedeného průzkumu považují členové Agrární komory ČR za nespravedlivé, patří odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení, příspěvek na propagaci, nutnost odebrat si zboží zpět, když jej obchod neprodal, nebo nedodržení lhůty pro fakturaci. »Typickým příkladem letošního roku byly brambory, které zemědělci baličkám prodávali za výrazně podnákladové ceny. Farmářská cena činila za první čtyři měsíce letošního roku podle dat Českého statistického úřadu průměrně 3,85 koruny za kilogram, zatímco v obchodech stály konzumní brambory ve stejném období 12,93 koruny za kilogram. To znamená, že cena základní suroviny od zemědělce se na konečné ceně pro zákazníka podílela pouze necelou třetinou. Proto se také zemědělci na jaře rozhodli alespoň částečně produkci prodat na přímo ze dvora za ceny, které jsou výrazně pod cenami běžného obchodu,« uvádí Doležal jako příklad.

Náprava v nedohlednu

Třetina členů Agrární komory ČR sdělila, že jsou vůči ní uplatňovány nespravedlivé praktiky pravidelně. K nápravě situace pak došlo pouze podle zhruba deseti procent respondentů. Většina dotazovaných současně uvedla, že by takzvaná významná tržní síla měla být v zákoně posuzována nejen na straně obchodníků, ale také na straně jejich dodavatelů.

Pořadí nejčastěji jmenovaných nekalých praktik:

1. odběr zboží za podnákladové ceny ve vazbě na zneužití výsadního tržního postavení;

2. nutnost podílet se peněžně na slevové akci obchodu;

3. příspěvek na propagaci;

4. nutnost odebrat si zpět zboží, které obchod neprodal;

5. nedodržení lhůty pro fakturaci.

Údaje o průzkumu

Průzkum probíhal v květnu 2021 a zapojilo se do něj 191 členů Agrární komory ČR. Jednalo se většinou o prvovýrobce základní suroviny, kteří produkují obiloviny, maso, mléko, olejniny nebo ovoce. Respondenty lze téměř rovnoměrně rozdělit na střední podniky, malé podniky, mikropodniky a OSVČ, dvě procenta dotazovaných patřila k velkým podnikům.


Stáváme se kolonií uvnitř Unie

Otázky Haló novin pro Zdeňka Jandejska, generálního ředitele a předsedu představenstva a. s. RABBIT Trhový Štěpánov

Co je příčinou dominantního postavení zahraničních obchodních řetězců vůči českým zemědělcům?

Dominantní postavení zahraničních obchodních řetězců vyplývá ze tří základních skutečností:

1.  Došlo k neregulované výstavbě obchodních řetězců u nás po roce 1990, máme největší prodejní plochu na jednoho obyvatele na světě, takže řetězce v současné době prodávají 70 až 80 % potravin v těchto maloobchodních prodejnách s obrovskou prodejní plochou. Konkurovat této síle je v podstatě nemožné.

2.  Obrat nadnárodních obchodních řetězců za rok se počítá v desítkách miliard Kč na jeden řetězec a jejich nákup zemědělských a potravinářských produktů (zboží) je z celého světa, kde se využívá nákupu přebytků za velmi nízké ceny, dále jsou tyto ceny podporovány nesrovnatelně vyššími národními podporami v zemědělství a potravinářském průmyslu, než je tomu u nás.

3.  Jejich monopolní postavení vzniklo tím, že žádný domácí prvovýrobce či zpracovatel nedokáže nabídnout takové množství a cenu, která by donutila zahraniční obchodní řetězce nekupovat zboží z jejich domoviny.

Někteří zemědělci vidí cestu ke zlepšení své pozice vůči velkoodběratelům ve vytváření odbytových družstev. Jaký je váš názor?

Odbytová družstva nevyřeší monopolní postavení nadnárodních řetězců, jen zdraží dodávané zboží. Asi by pomohla drobným producentům, jimž z důvodu vyšších nákladů a s nižší produktivitou práce či vyšší pracností ve zpracování a balení mohou být přínosem zmiňovaná obchodní družstva. Monopolní postavení dnes již nadnárodních řetězců řeší všechny země EU, jak bylo patrné na zasedání Zemědělského výboru Evropského parlamentu k nekalým obchodným praktikám dne 15. března 2021. Ve vystoupení všech zástupců zemí EU jednoznačně zazněl požadavek řešit jejich nekalé obchodní praktiky a výrazně upozornil na nerovnoměrné postavení zemědělců, zpracovatelů a odbytových družstev, kteří nejsou schopni se rozvíjet z důvodu nevyvážených cenových úrovní v poměru mezi nákupní cenou maloobchodu a prodejní maloobchodní cenou. Většina členů Zemědělského výboru Evropského parlamentu volala po regulaci marží v maloobchodním prodeji a vyšších smluvních cenách při prodeji pro zemědělce a zpracovatele, které by měly uhradit vynaložené náklady a přiměřený zisk, který umožní rozvoj sektoru zemědělství a potravinářství.

Soběstačnost ve výrobě řady zemědělských komodit a s ní spojená potravinová bezpečnost republiky se stále zhoršuje. Jak se na tomto trendu projeví Green Deal, Zelená dohoda pro Evropu, a s ní spojené strategie prosazované bruselskou zelenou byrokracií?

Důvody snižování soběstačnosti a potravinové bezpečnosti jsou velice úzce spojené s nedodržováním (porušováním) Přístupové smlouvy, ve které byla dohodnuta kromě jiného Společná zemědělská politika a jednotný trh, který dodnes neexistuje. Bylo nám slibováno, že do konce roku 2013 budou sjednoceny dotace a různé podpory, aby Společná zemědělská politika byla opravdu společná a jednotný trh skutečně jednotný, je tomu však naopak. Stále se prohlubují rozdíly hlavně v národních dotacích a v kofinancování II. pilíře (Program rozvoje venkova) u většiny starých zemí EU a u nás, a tak vedou ke zvyšování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy. Pokud nedokážeme zpochybnit nedodržování Přístupové smlouvy, Společnou zemědělskou politiku a jednotný trh, nelze počítat se zvyšováním soběstačnosti, přestože vyrábíme laciněji, naše produkty jsou čerstvé a kvalitní. Nelze však konkurovat v nákupních cenách maloobchodních prodejců, kde jsme likvidování silou národních rozpočtů starých zemí EU, a stáváme se tak kolonií uvnitř společné Unie.

Zelená dohoda je nesmyslem zelené politiky, která nemá v zemědělství racionální základ v uplatňování základních principů trvalého rozvoje, to je koncentraci výroby, produktivitě práce a ekonomické efektivnosti. Nemůže vést ke zlevňování potravin a zabezpečení dostatku potravin pro rostoucí populaci naší planety. Nesmyslná rozhodnutí směřující k extenzivní výrobě a ekologické výrobě, která zdaleka nenaplňuje vysoké požadavky na hygienickou bezpečnost potravin, kterou Evropa budovala dlouhá léta, a současně utopistická teorie Zelené dohody, která nemá vyčíslené dopady pro státy Evropské unie, přinesou svou daň ve zvyšující se závislosti nejen na zahraničních potravinách a zemědělských komoditách, ale i na jiných druzích zboží a službách. Dopady Zelené dohody vyčíslené odborníky USA jsou katastrofické.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 7 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jasotecek55
2021-06-17 10:38
Kdysi dávno,ono to tedy zase tak dávno není,když se začínaly množit
tyhle řetězce a každý je chválil jak jsou levné,tak jsem
prohlásil,ano,ale budou levné dokud nezlikvidují naše obchodníky.No
div jsem nebyl ukřižován.Dnes to zde máme v plné nahotě.A když
vzpomenu na jméno KUBÁT (exministr zemědělství),člověka ,který
likvidoval naše zemědělce,co mu síly stačily,tak bych vraždil.Pokud
se budeme snažit ty řetězce dostat nějak do latě,tak Brusel bude
řvát jako protržený,od nejvyššího panáka,až po uklízečku v tom
hnízdě magorů.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama