Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Žrouti oslizlí

I když pravá sezóna nenažraných slimáků začíná až v srpnu, teď se jejich vajíčka probouzejí k životu. Slimák je pro každého zahradníka noční můrou. Nejen že v nás přirozeně vyvolává díky svému vzhledu a slizkému povrchu odpor, ale hlavně ničí rostliny, ba dokonce může zlikvidovat celou úrodu, kterou pěstujeme na záhoncích. S těmito žrouty už bojovaly naše babičky na svých zahrádkách.

Nejhorší byl a je plzák španělský, který u nás prakticky nemá žádného přirozeného predátora, protože má hořkou chuť a větší množství slizu, a ani ježci či jiní živočichové, kteří mají plzáky ve svém jídelníčku, je nechtějí. Na jiných plžích si však pochutnávají…

Babičky společně se svými muži v tomto pozdně jarním čase odstraňovali možné úkryty slimáků, pokud s tím nezačali již v čase předjarním. Kritická místa jsou například dlouho složená prkna, kameny, plechy či fólie, trvale vlhká zákoutí, tlející kupky posekané trávy, zbytků plodin a vytrhaného plevele. Taková místa jsou oblíbenými úkryty plžů a optimálními místy pro kladení vajíček a množení. A navíc – mít pořád pořádek na zahradě taky není k zahození!

Na každé zahrádce měly a mají babičky (nejen ony, ale všichni zahrádkáři) kompost, ve kterém se plzákům daří a do něhož snášejí vajíčka. Jejich místa s kompostem byla vždy dobře ošetřena, aby zabránila plžům usadit se v něm, a když už se tam dostali, nedovolila jim dostat se na zahrádku.

Když už slimáci zahrádku napadli, bábinky je sbíraly. Sbíraly je ve večerních či nočních hodinách, kdy jich nejvíce vylézá z úkrytů, či brzy ráno, než začalo svítit slunce, nebo po dešti. Procházely celou zahradu, zvláště pak tmavá a vlhká místa, kde se plži obvykle schovávají. Vymýšlely pro ně všelijaké pasti. Lákaly je na kousky starého lina nebo stará, nejlépe trochu nahnilá prkénka. Pod nimi je vlhko, teplo a stín, což je pro slimáky ideální. Posbírané slimáky dávaly prasatům a slepicím, měly radost, když jim po zahradě »dupal« ježek, který plže má rád. A také posbírané slimáky zasypávaly solí. Na první pohled drastická metoda, ale velmi účinná.

Ilustrační FOTO - Pixabay

Před nájezdem nenažraných slimáků chránily záhony ochranou bariérou. Plži nepřelezou přes drsný povrch a nepřekonají pro ně vysoké překážky. Používaly například zapuštěný plech s okrajem zahnutým směrem od záhonu. Byl vysoký nejméně 15 cm a zapuštěný do země tak, aby ohrada byla stabilní.

Relativně úspěšnou zbraní byly drcené vaječné skořápky, které brání plzákům v cestě. Drť se jim totiž nalepí na jejich slizkou část a oni nemohou ani tam, ani zpět. Drť se ale musí nasypat v pásu nejméně 10 cm bez přerušení a po celém obvodu okolo záhonu. Což samozřejmě babičky věděly. Podobně používaly i rozbité skořápky vlašských ořechů, které dávaly kolem zeleniny do země.

Jako překážky pro slizké žrouty používaly hrubý písek, saze, popel ze dřeva a z uhlí. A sůl! Ta slimáky doslova rozleptá. Bábinky dávaly kolem záhonů fólii, kterou bohatě posypaly kuchyňskou solí, a to tak, aby se nedostala do půdy záhonu. Po dešti poctivě sůl na fólii doplnily.

Jestliže na zasolování slimáků nemáte žaludek, můžete je v kbelíku zalít vodou. Ve studené se utopí, i když mnozí se budou snažit vylézt ven. Spaříte-li je horkou vodu, zemřou za několik vteřin a netrápí se. Aby byl účinek rychlejší, můžete místo vody použít sodovku nebo přidat ocet, saponát či mýdlo. Ano i to babičky věděly a vědí, proto jen výjimečně boj se slimáky prohrály.

Odporní slizouni milují pivo. Ale jen alkoholické. Nejraději mají ležák. Babičky doslova od úst utrhly svým manželům a partnerům zbytek piva, nalily ho do kelímků od jogurtu, zapustily do země a za pár hodin »lovily« opilé plže. Pivo však třeba pravidelně dolévat…

Když neměly pivo, používaly jakýsi kvásek, který plzákům též chutná. Z droždí a vody vymíchaly řídké těstíčko, daly do kelímků místo piva a »slizouni« nedokázali odolat. Samozřejmě, »ulovené« slizouny nutno průběžně vyhodit.

A protože byly a jsou babičky moudré, však to dobře víte, věděly a vědí, že slimáky odrazují od vstupu na zeleninové záhony aromatické byliny, především levandule, lichořeřišnice, kopr, šalvěj, ostropestřec mariánský, měsíček, kostival, pelyněk pravý, petrželka, tymián, fenykl a pažitka, z květin afrikán, chrpa, hortenzie, pivoňky nebo okrasné trávy. Plzáci se vyhýbají rovněž česneku a cibuli. Ano, jde o květiny a byliny, které na jejich zahrádkách nikdy nechyběly.

Chemické přípravky, jedovaté granule, proti plžům také babičky používaly, ale jen když se přemnožili, totiž ti plži, a nebylo zbytí.

Pravděpodobně jsme nevyčerpali všechny zkušenosti našich moudrých babiček v boji se slizouny, možná i proto, že všechny neznáme. Buďme jako ony a boj se žrouty oslizlými nevzdávejme!

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 13 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama