Reklama
List krále Zikmunda, jímž přikazuje Oldřichovi z Rožmberka, aby zbořil Tábor, a nemůže-li, aby mu přitáhl na pomoc k Praze. FOTO - Wikimedia commons

Tábor připomněl 601 let od bitvy, po níž husité založili město

Tábor si připomněl 601 let od husitské bitvy o Hradiště, po níž husité založili město. Sdružení Plzeňský landfrýd zinscenovalo bitvu pod názvem Dobytí Hradiště. Husitské muzeum zároveň otevřelo expozici v Bechyňské bráně o dějinách Tábora od pravěku do třicetileté války. Akce přilákala zhruba 500 lidí. ČTK to řekla Kateřina Nimrichtrová z muzea.

Akci přesunulo muzeum kvůli koronavirové epidemii z loňska, kdy slavil Tábor 600 let, na letošek. Nabídla i tržiště, modely děl, přiblížila principy středověkého stavitelství.

Husité z nedalekého Sezimova Ústí se v březnu 1420 utkali s posádkou přemyslovského hradu. "Tehdy vznikla obec táborská. Předtím město osídlené nebylo, založil ho panovník pod jiným jménem, tehdy se nazývalo Hradiště. V průběhu dalších desetiletí vlastně přestalo žít. Ten březen 1420 znamenal obnovené osídlení toho prostoru a vznik nové městské obce," řekl ČTK zástupce ředitele muzea pro vědeckou činnost Zdeněk Vybíral.

Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Muzeum také zpřístupnilo expozici v Bechyňské bráně. Nabízí i modely nebo část Táborského pokladu. "Dokladem pravěkého osídlení je například slavný keltský kančík, dobu přemyslovského hradiště připomene model hradu. Přerod husitské obce spravedlivých v královské město se prolne ve vyšších patrech, kde si každý bude moci osahat interaktivní model měšťanského domu. Výstup na Kotnov připomene původní účel věže jako obranného prvku města," uvedly Lenka a Jitka Vandrovcovy, které na výstavě spolupracovaly.

Do konce října potrvá ve staré radnici výstava Tábor 600 let o dějinách města od husitských dob do současnosti. Začíná husitstvím, pak ukazuje válečné dějiny včetně obléhání v 15., 17. a 18. století. Dalšími tématy jsou historie místních nemocnic, z nichž první z 19. století měla 21 lůžek. Připomínají se i pivovar, sladovna, tabáková továrna či první elektrifikovaná dráha v monarchii vedoucí z Tábora do Bechyně, jejímž autorem je František Křižík. Část výstavy upozorňuje na osud Židů za nacistické okupace.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 13 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


velkymaxmilian
2021-06-28 11:38
Přes negativa, která konzumní společnost doprovázejí není
paušalizace až tak správná. Soudě dle délky doby rezervace v
Městské knihovně Praze než na pne přišla řada s pracemi Petra
Čorneje (Jan Žižka a Světla a stíny husitství) řada lidí se o
dějiny své vlasti zajímá. Ti co čumí na TV NOVA a Prima, hltají
nekonečné debilní seriály a různé úchylnosti typu "Výměny
manželek" zajímaví nejsou, jejich jediná hodnota je maximálně v
placení daní do eráru...
jmarek3
2021-06-27 16:10
Doba husitství se hluboko zapsala do dějin našeho území.Masarykova
republika ctila odkaz husitstvį.Komunisté oslavovali revoluční dobu.
Zato dnešní konzumní společnost je flegmatická až urážející
slavnou minulost.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama