Reklama
Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Hnědouhelné lomy se mění v jezera

Povrchovými doly poznamenaná krajina bývá mnohdy rekultivována zatopením. Vzniklá jezera, spolu s pozdější vegetací a infrastrukturou, utvářejí zcela nový ráz kdysi »měsíční« krajiny a přináší nové rekreační i hospodářské možnosti.

Na místě současného lomu ČSA nedaleko Mostu se po skončení těžby počítá s plochou pro bydlení, skleníky, solárním parkem, průmyslovými zónami a velkým jezerem, v němž se budou chovat ryby. Část území s rozlohou přes 5000 hektarů bude ponechána přírodě. S ukončením těžby se počítá kolem roku 2024. Z celkem 1200 zaměstnanců někteří přejdou na lom Vršany a další budou pracovat na nových projektech v ČSA, řekl Petr Lenc, ředitel těžebních firem skupiny Sev.en Energy.

Projekt Green Mine

Kompletní transformaci území plánuje skupina v projektu Green Mine, se kterým se uchází o podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci. Do zásobníku projektů přihlásila žádosti za zhruba 2,5 miliardy korun. V pracovní skupině, která se přeměnou krajiny zasažené povrchovým dolováním hnědého uhlí zabývá, jsou vedle těžební firmy města a obce v okolí, Ústecký kraj, stát zastoupený Palivovým kombinátem Ústí, s. p., architekti a vědci a akademici například z České zemědělské univerzity. Pokud se projekty budou realizovat, vznikne podle Sev.en Energy zhruba 1000 pracovních míst.

Do vytěžení poslední tuny uhlí zbývají zhruba tři roky. Se zahájením tzv. hydrické rekultivace se začne ihned poté, jáma na napouštění už se postupně připravuje těsněním dna v místech, kde těžba skončila. Jak bude jezero nakonec velké, se nyní podle Lence řeší. »V současné době v plánech máme jezero, které by mělo být na kótě 180 metrů nad mořem, a mělo by mít rozlohu kolem 670 hektarů (zhruba dvojnásobné oproti nedalekému jezeru Most). Postupně se mění klima a všichni víme, že kóta 180 metrů nad mořem u neprůtočného jezera je neudržitelná, proto se nyní hledá optimální řešení,« uvedl Lenc.

Jezero bude využito částečně pro rekreaci obdobně, jako je tomu u dalších jezer vzniklých po těžbě hnědého uhlí, tedy Milada u Ústí nad Labem, Medard u Sokolova a Most, ale hlavně bude sloužit energetice. Na vodní plochu budou umístěny solární panely. »Nemusíme díky technologii čekat na napuštění celého jezera, ale lze je umístit na hladinu už od určité kóty, pouze musí být ukotveny, aby po vodě volně nepluly,« řekl ředitel. »Solární parky či stavba skleníků pro pěstování zeleniny nevyžaduje náročnou přípravu, proto s tím lze začít zhruba do dvou let,« dodal. Počítá se se stavbou tzv. akvaponické farmy, jejíž součástí je chov a produkce ryb, celoroční pěstování zeleniny ve skleníku a výroba energie. Farma o rozloze pěti hektarů podle odhadů údajně vyrobí za rok produkci odpovídající 90 hektarům polí a 1000 hektarům rybníků.

Zpracování odpadů

Vybudovat chce skupina v lokalitě závod na zpracování vedlejších energetických produktů, odpadů, které vznikají spalováním uhlí a po desetiletí se ukládaly na výsypkách. »Mohou být zdrojem cenných surovin, jako je lithium. Materiály lze využít ve stavebnictví nebo například při přípravě polymerů pro využití v 3D tisku,« uvedl Lenc. V plánu je také výroba vodíku a jeho využití na místě například jako paliva nebo pro pohon do dopravních prostředků.

Záměr počítá s vytvořením tří lokalit pro bydlení, z nichž jedna by mohla být pod Horním Jiřetínem, kde je hranice limitů těžby uhlí. Ty stanovila vláda v roce 1991 a v roce 2015 je potvrdila. Uhelná komise doporučila konec hnědého uhlí v České republice v roce 2038.

Rozsáhlé území v lokalitě ČSA se postupně rekultivuje. Část zarůstá samovolně, a právě tyto plochy jsou podle přírodovědců velmi cenné. »Žijí tu velmi vzácné druhy, dokonce jsme objevili druh, který je 70 let považován v ČR za vyhynulý,« řekla Markéta Hendrychová z České zemědělské univerzity. »Výsypky bohaté na tyto biotopy ubývají, proto jsme rádi, že by tady mohla část krajiny být ponechána volně přírodě,« uvedla.

Úpatí Krušných hor by mohlo v budoucnu být také místem pro přečerpávací vodní elektrárnu. Její výkon by mohl být přes 500 megawatt, náklady se odhadují na 25 miliard korun. »To už není ale záležitost, kterou by si samostatně mohl dovolit jeden investor, musí to být po dohodě s dalšími i s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS,« uvedl Lenc.


»Konec uhlí« nelze uspěchat

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM

Uhlí je jedinou energetickou surovinou, kterou ve významném množství máme. Nebylo by lépe nejdříve vytěžit všechna dostupná ložiska?

Osobně se domnívám, že i závěry uhelné komise pro ukončení těžby jsou poměrně optimistické a vzhledem k tomu, jak se současná opozice spolu s vládou staví k přípravě dostavby jaderných bloků, bude nutné nadále uvažovat o možném energetickém využití uhlí i po stanoveném termínu i při vědomí současné politiky EU.

Bude podle vás vznik soustavy jezer na severu Čech přínosem pro ekonomiku regionu, čím nahradit průmysl navázaný na těžbu uhlí?

Přínosem pro ekonomiku výstavba soustavy jezer rozhodně nebude a nemůže nahradit ekonomický přínos stávající těžby a využití uhlí pro národní hospodářství. Bude ale přínosem pro krajinu a turistické i rekreační využití, které také určitý ekonomický přínos má.

Sev.en Energy zjevně počítá s tím, že své ambiciózní plány nebude financovat z vlastních prostředků, ale z veřejných, resp. »evropských« peněz. Neměli by raději do svých kapes sáhnout její akcionáři?

Dle zákona musejí povinně těžební společnosti ukládat prostředky na rekultivaci krajiny po těžbě a uvažovaný způsob rekultivace zatopením a vznikem jezer je pro akcionáře daleko příznivějším a méně komplikovaným než rekultivace dolů se začleněním do stávající krajiny a možným hospodářským využíváním pro potřeby zemědělství a lesnictví, případně pro využití na výrobu obnovitelné energie.

Sílí kampaň za ukončení využívání uhlí ještě před rokem 2038, který doporučila Uhelná komise, považujete to pro českou energetiku za reálné?

Dle možností technických je ukončení využívání uhlí před r. 2038 možné, ale dle mého názoru pro udržitelnou ekonomiku státu příliš nákladné a nejsme tak bohatí, abychom přecházeli na energetiku pro náš region málo účinnou a tedy i velmi drahou.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 12 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jmarek3
2021-06-29 19:19
Naše zlato je i hnědé uhlí.Po vitěžení uhlí se zatopí vodou a
budou znovu plnit úlohu - voda nad zlato.Zelené teroristy může šlág
trefit.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama