Reklama

Konstantin a Metoděj viděním světa přesahovali svou dobu

Konstantin a Metoděj přesahovali svou dobu intelektem i viděním světa. Své dílo brali velmi vážně, jejich životy jsou dobře zmapovány. ČTK to řekl paleoslovenista František Čajka ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Soluňští bratři přišli na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu roku 863. Jako kulturní nástroj své činnosti užívali staroslověnštinu, nejstarší slovanský spisovný jazyk. Konstantin - Cyril pro něj vytvořil vhodné písmo zvané hlaholice. Na Velké Moravě pak vzniklo celkem rozsáhlé písemnictví, zahrnující překlad biblického textu a liturgické, právní či básnické památky.

"Zdroji prvního řádu" o životě soluňských bratří jsou podle Čajky legendy. "Zejména tedy Život Konstantinův a Život Metodějův - texty, které bývají označovány jako moravsko-panonské legendy. Ne úplně přesně," poznamenal odborník. "Bádání dávno doložilo, že mnohé informace v legendách jsou důvěryhodné," upozornil odborník. "Některé jsou samozřejmě poplatné těm hagiografickým schématům. Ale zejména informace související přímo s jejich životem, na kterém místě se nacházeli, kde diskutovali či jakou formou, jsou považovány za velmi důvěryhodné Takže jejich život máme zmapován, řekl bych, velmi dobře," doplnil odborník.

Svatí Cyril a Metoděj. Obraz polského malíře Jana Matejky z roku 1885. FOTO - Wikimedia commons

Další poznatky o věrozvěstech Slovanů podle jeho slov přinesly texty jejich spolupracovníků a žáků a také ty, které se k nim autorsky váží. "A zde se seznamujeme s tím, že to byly skutečně osobnosti evropského významu, které přesahovaly svou dobu, jak svým intelektem, svými organizačními schopnostmi, tak i svým mravně-etickým viděním světa. To je dost výjimečné," zdůraznil Čajka.

Na to, že bratři pojali působení na Velké Moravě velmi vážně a chtěli položit trvalejší základy svého díla podle Čajky ukazuje například vznik právních památek. "Součástí těchto právních děl je i památka označovaná jako Zakon sudnyj ljudem - Soudní zákoník pro světský lid. I tato památka vznikla jako překlad z řečtiny. A užitý právní výklad je uzpůsoben domácímu zvykovému právu. To jsou informace, dejme tomu známé," uvedl slavista. "O čem se však nehovoří, je také to, že do toho textu byly vkomponovány polohy, které podle mého názoru bytostně ukazují na jejich charakter a vidění světa," doplnil Čajka s tím, že jde například o pasáž, která pojednává o krádeži zbraně na polním tažení.

Badatel zdůraznil, že raný středověk byla doba obrovské symboliky a zbraň nebyla jen drahým majetkem, ale měla i symbolickou platnost. "Takže když člověku byla ta zbraň odcizena, byl potupen. V různých pramenech, v řeckých i v západoevropských, jsou za tuto eventualitu dávány až drakonické tresty. Tady v tom našem zákoníku je vlastně trestem nějaké dlouhodobé pokání. Je to úplně jiné," popsal jazykovědec.

Čajka také uvedl, že o staroslověnštině lze podle nejjednoduššího z odborných přístupů hovořit u památek vzniklých od období příprav na cyrilometodějskou misii do konce 11. století. Později už je uvedený jazyk obvykle nazýván církevní slovanštinou. Různé místní a vývojové úpravy pak paleoslovenisté nazývají "typy" či “redakce”. Je tak doložena například církevní slovanština bulharského, ruského, chorvatského či českého typu. V písemnictví nakonec církevní slovanština postupně ustoupila národním jazykům a dnes se s ní lze setkat jen při liturgiích v kostelích východních a jižních Slovanů.

Slovanský ústav nedávno představil také on-line slovník staroslověnštiny. František Čajka podotkl, že uvedený portál přináší zejména elektronické verze všech staroslověnských slovníků, které vznikly na půdě Slovanského ústavu AV. Jejich základem je monumentální pětidílný Slovník jazyka staroslověnského, dokončený svým pátým svazkem v roce 2016.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 23 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


smiricky.jan
2021-07-06 16:59
nedobývali cizí území...
smiricky.jan
2021-07-06 16:45
Rosemile, pokud žijete v iluzi, že pravoslavní nedobíjeli cizí území
a neupalovali kacíře, tak doporučuju prohloubit si znalosti historie.
rosemil71
2021-07-06 12:37
Mluvte za sebe,pane Smiřický.Já v tom žádnou výhru nevidím.Nebo snad
souhlasíte např.s conquistou,či upalováním na hranici?
smiricky.jan
2021-07-06 08:54
Při vší úctě k oběma věrozvěstům, to, že jsme se nakonec
přiklonili k západní církvi, kultuře a písmu bylo nejlepší
rozhodnutí v našich dějinách.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama