Reklama
Soutok Bečvy s Moravou. ILUSTRAČNÍ FOTO – Wikipedia/Jiří KOMÁREK

Bečva je horkým bramborem již skoro rok

Otrava řeky Bečvy a následný úhyn ryb, k němuž došlo loni v září, nadále zůstává ožehavým politickým tématem. Pravicová opozice vycítila příležitost nalezení účinného »klacku na Babiše«, když vzniklo podezření, že by řeku mohl otrávit podnik z premiérova koncernu Agrofert. Vyšetřování však podle všeho ukazuje jinam. Jenže stále neskončilo, a to budí pochyby a zvyšuje nejistotu. Sněmovna již k věci zřídila i vyšetřovací komisi. Může nalézt pravdu, nebo se stane jen figurkou na šachovnici předvolební kampaně?

Dne 20. září 2020 do Bečvy unikla neznámá látka. Na rozhraní Zlínského a Olomouckého kraje kvůli tomu uhynulo velké množství ryb. Ekologická havárie postihla řeku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, viník havárie tehdy nebyl jasný. Podle odborníků kyanid poškodil celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy zhruba na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb.

Mezi podezřelými z úniku se vzápětí ocitla chemička Deza ze svěřenského fondu založeného premiérem Andrejem Babišem (ANO). Firma uvedla, že zcela jistě není původcem úhynu ryb. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) záhy uvedl, že najít zdroj ekologické katastrofy na Bečvě bude otázkou hodin. Této věty později několikrát zalitoval, viník totiž oficiálně není znám dosud. A to ačkoli již v říjnu 2020 ministr Brabec uvedl, že podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se znečištění do Bečvy možná dostalo z kanálu vedoucího do řeky z areálu bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm, a že chemičku Deza vyloučila z možného podílu na havárii v Bečvě ČIŽP i policie.

Celou kauzu ještě více zamlžil a zesložitěl další únik chemických látek do řeky, k němuž došlo 27. října loňského roku. Na hladině se vytvořila pěna. Podle starosty Roberta Stržínka (ANO) se látka do Bečvy dostala ze stejného vyústění kanálu, jakým podle zjištění policie v září do řeky unikl kyanid. Výsledky rozborů vody prokázaly zvýšené množství niklu, analýza ale nepotvrdila ve vodě zvýšený obsah kyanidů.

V listopadu Sněmovna požádala ministra Brabce o informace k celé věci, ale ten to odmítl. Podle něj by to mohlo mařit vyšetřování. Podobně se vyjádřil ředitel ČIŽP Erik Geuss. Nervozitu médií a opozice se pokusil záhy zmírnit ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který uvedl, že znalecký posudek, odkud v září unikl jed do řeky Bečvy, má být hotov do 20. prosince. V tomto termínu ovšem znalec požádal o prodloužení lhůty potřebné k vyhotovení posudku. Byla mu prodloužena do konce února.

Mezitím došlo 24. listopadu a 2. prosince k dalším únikům neznámé chemické látky do Bečvy a do věci se rovněž vložil internetový Deník Referendum (silně protibabišovsky orientovaný), který uvedl, že v den otravy řeky Bečvy se v chemičce Deza stala havárie. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka následně potvrdil, že 20. září se v Deze stala »provozní událost«, jež ale neměla charakter havárie. Ze své podstaty nemohla být podle něj příčinou otravy ryb v Bečvě. Únik z 2. prosince měla podle řady místních a médií zjevně na svědomí Tesla Rožnov. ČIŽP následně uvedla, že prosincové výsledky rozborů vzorků vody z Bečvy ve Valašském Meziříčí splňovaly limity povolení k vypouštění odpadních vod. Naopak podle valašskomeziříčské radnice rozbory vody, které nechal udělat zdejší vodoprávní úřad, prokázaly zvýšené množství fosforu.

V únoru letošního roku soudní znalec Jiří Klicpera v pořadu Reportéři ČT řekl, že otravu Bečvy nezavinila Deza. Už o několik dnů dříve v on-line debatě expertů také prohlásil, že viníka už zná. Konkrétní ale nebyl. V březnu pak Klicpera oznámil, že znovu požádal o prodloužení lhůty na vypracování posudku. Záhy se opozice ve Sněmovně prvně pokusila zřídit ke kauze vyšetřovací komisi, prozatím neúspěšně. V dubnu se jí to ale již podařilo.

Dne 3. května 2021 soudní znalec dokončil práce na znaleckém posudku. O den později server iDNES.cz napsal, že Bečvu otrávily kyanidy, které podle znalce vytekly z kanálu z areálu bývalé Tesly Rožnov. Znalecký posudek, který si policie nechala vypracovat, podezřívá firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm. Ředitel rožnovské firmy Energoaqua Oldřich Havelka ale obvinění odmítl.

Policie obdržela písemné vyhotovení znaleckého posudku 5. května. 28. června zahájila trestní stíhání, obvinila jednu fyzickou a jednu právnickou osobu z Rožnova na Vsetínsku. Z vyjádření ředitele Havelky pro Českou televizi (ČT) vyplynulo, že obviněnou je právě společnost Energoaqua. Havelka ČT rovněž řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost. Zda policie stíhá i jeho osobně, nechtěl komentovat. Policejní mluvčí Petr Jaroš neupřesnil, o jakou firmu a jakého člověka jde. Policie na svém Twitteru pouze uvedla, že v případu jde o spáchání dvou trestných činů. Obviněnému člověku hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest, dodal policejní mluvčí.

Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v areálu i čištění odpadních vod, odcházejí z něj kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.

Ministr Richard Brabec ocenil, že se policii podařilo posunout vyšetřování ke konkrétnímu obvinění. »Je to jasná odpověď na některá politická obvinění, že cílem není případ vyšetřit, ale zamést pod koberec,« uvedl tehdy ministr. Dodal, že si přeje, aby viníci převzali za ekologickou katastrofu i finanční odpovědnost.

V červnu pak ministerstvo životního prostředí oznámilo, že nenašlo žádné zásadní pochybení v postupu České inspekce životního prostředí po havárii na Bečvě. V červenci pak byla do čela sněmovní vyšetřovací komise zvolena poslankyně KSČM Marie Pěnčíková (KSČM). V tajné volbě dostala přednost před jedním z iniciátorů vzniku komise a předsedou KDU-ČSL Marianem Jurečkou. Obdržela 84 ze 167 odevzdaných hlasů. Jurečka dostal jen 53 hlasů. V souladu s dohodami má každá ze sněmovních frakcí v komisi jednoho zástupce. Členy komise jsou kromě Pěnčíkové a Jurečky Jaroslav Holík z SPD, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, starosta Uherského Hradiště a poslanec ODS Stanislav Blaha, Petr Gazdík (STAN) a František Elfmark (Piráti). Vládní koalici budou zastupovat Alena Gajdůšková (ČSSD) a Jiří Strýček (ANO).

Svá zjištění má komise předložit do pěti měsíců od svého vzniku. Vyšetřovací komise dostala za úkol hlavně shromáždit veškeré podklady ke katastrofě z 20. září i následným haváriím. Dalším úkolem bude prověřit získané podklady a vyvodit případnou trestní odpovědnost za zjištěná pochybení. Má také vyhodnotit správnost postupu dotčených orgánů státu a jiných osob, jejich případná procesní pochybení či liknavost.


Nejsme policie, nebudeme hledat viníka

Otázky Haló novin pro poslankyni KSČM Marii Pěnčíkovou

Stala jste se předsedkyní sněmovní vyšetřovací komise k případu otravy řeky Bečvy. Má podle vás taková komise smysl?

Věřím, že vyšetřovací komise není zbytečná. Pokud se na jejím smyslu shodla většina Poslanecké sněmovny, musíme v její účel věřit, nebo jí ho dát.

Ano, KSČM měla s vytvořením této komise problém. Nezdálo se nám správné zakládat vyšetřovací komisi, která se bude zabývat živým policejním spisem. Mohlo by to být vnímáno jako pokus politiků intervenovat do práce policie a orgánů činných v trestním řízení. Nicméně Sněmovna je suverén a komisi ustavila - jakkoli ke kauze, která je ještě živá a otevřená - poprvé ve své historii.

Když už taková komise vznikla, hlavní motivací všech jejích členů by mělo být zjistit, zda při vyšetřování otravy Bečvy došlo k pochybení, případně jakému. Naopak naším cílem nesmí být hledat viníka havárie. My nejsme policie, ani státní zastupitelství, natož soud. Nás musí zajímat jen to, jestli při vyšetřování orgány státní moci dodržely všechny řádné postupy. K otázkám, jimiž bychom se měli podle mého soudu zabývat, patří také například to, jak probíhaly kontroly Inspekce životního prostředí v podnicích kolem Bečvy před tou samotnou havárií. Přesněji, jestli vůbec probíhaly.

Myslím, že takové parlamentní vyšetřování může pomoci k tomu, aby se celá státní správa propříště poučila a možná se i vyvarovala dalších podobných kauz. Uvažovat lze i o tom, zda nějak nezměnit příslušnou legislativu, aby k takovým věcem nedocházelo.

Někoho možná překvapilo, že předsedkyní komise se stala zástupkyně strany, která její vznik odmítala.

To asi ano. Ale nesmyslné to není. My na klubu o věci dlouho diskutovali. Hodně nám vysvětlil náš kolega Zdeněk Ondráček, který je, jak jistě víte, bývalým policejním vyšetřovatelem. Ten nás varoval kývnout na vznik komise ve fázi, kdy je vyšetřovací spis živý. Jeho argumenty nám přišly závažné a podle toho jsme jednali. Nicméně ve chvíli, kdy komise vznikla, přišlo nám neúčelné její činnost bojkotovat. Naopak, v takové chvíli jsme se chtěli na její činnosti podílet a konstelace hlasů ve Sněmovně nakonec vedla dokonce k tomu, že jsem se dostala do jejího čela. Ráda jsem to přijala mimo jiné právě proto, abych pohlídala, že si komise nebude hrát na policii. Ptát se ale například ředitele Inspekce životního prostředí na průběh jejího šetření, na to právo máme, to určitě učiníme. Ptát se můžeme i zástupce Povodí Moravy nebo zasahujících hasičů. Na druhou stranu nemůžeme nikoho nutit, aby se jednání komise zúčastnil.

Rozumíte pochybnostem, které kolem kauzy vznikly? Nebo jde jen o snahu opozice najít »cokoli na Babiše«, neboť jeden z potenciálních znečišťovatelů Bečvy patří do koncernu Agrofert?

Pravicová opozice se jistě snaží z kauzy vytlouct maximum, na druhou stranu pochybnostem také rozumím. Komunikace ministerstva životního prostředí nebyla v této věci ideální. To jsme ostatně řekli několikrát i ministrovi, když navštívil sněmovní výbor pro životní prostředí. Kolem věci se vytvářela jakási tajuplná atmosféra. Myslím, že poměrně zbytečně, i když na druhou stranu chápu, že příčinou bylo asi právě to, že se jedná o živý vyšetřovací spis a ministr se snažil kolem věci tiše našlapovat, aby to nevypadalo, že nějak tlačí na vyšetřující orgány. Proto byl ministr v médiích i ve Sněmovně jaksi »neslaný nemastný«. Chtěl tím zachovat, patrně, neutralitu. Jenže dojem, který z toho vznikal, byl bohužel jiný - kličkování, mlžení. Proto se ani nedivím, že ve veřejnosti vznikla nejistota a vynořila se řada otazníků. Pokud bude komise fungovat správně a bude objektivní, věřím, že může tuto nejistotu rozptýlit. Já sama za sebe stále věřím, že žijeme v právním státě a vyšetřovací orgány mají moji důvěru. Byť musím uznat, že ji poněkud narušuje délka vyšetřování - deset měsíců je dosti dlouhá doba. A pokud vím, policejní vyšetřování se konci ještě neblíží.

Jan STERN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 11 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama