Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

O slunci, dešti a komárech

Jakmile na jaře vysvitlo slunce a začalo hřát, naše babičky a maminky otevřely okna a dveře sklepů, půd i pokojů domů a bytů a větraly a větraly. Nejen na jaře, ale i v létě, a až do brzkého podzimu. Snažily se tak zbavit obydlí vlhkosti.

A nešlo jen o venkovské či rodinné domy, ale i o byty ve městech, obecně řekněme v činžáku, k nimž měly pouze nájemnický vztah. Zbavit se vlhkosti ve sklepě starého domu nebylo jednoduché. Svého času jsme bydleli v Chebu, v domě postaveném v 16. století, sklep dvě patra pod zemí… Vlhký byl, jak jinak, celoroční větrání malými okénky těsně nad úrovní chodníku bylo k ničemu. Teď je v něm vinárna. A ve sklepním bytě domu na pražských Vinohradech, v němž jsme také pár let bydleli (totiž v tom domě), žila starší paní, správcová, okna bytu v úrovni chodníku. Ve sklepě za jejím bytem jsme měli svoji »kóji« na uskladnění uhlí. Nejen my, ale všichni nájemci. To se ještě topilo uhlím. Dnes je ve sklepních prostorech nahrávací studio. A z pavlačového domu o ulici výše, kde jsme také tři roky bydleli, je hotel. Ano, časy se mění… Takže, tolik vzpomínky.

Pokud babičky žily na venkově, museli jejich partneři již na jaře vápnem vymalovat chlévy, stáje, i chlívky, čímž je nejen »očistili«, ale v podstatě i vydezinfikovali. Dědové to nedělali, jak patrno pro krásu, byť to tak možná na první pohled vypadalo. Ale i třeba proto, že věděli, že vápnem vymalované tak říkajíc užitné prostory prakticky nikdy neplesniví. A navíc – vápno se nekamarádí s vlhkostí. A to ani ve chlévě, kde byla a je celoročně vysoká vlhkost. Sklepní okénka až do podzimu nechávaly babičky až na výjimky trvale otevřená či pootevřená, podobně i vikýře na půdách bývaly mírně pootevřené.

Poučeni zkušenostmi předků, i chataři a chalupáři, pokud si svého majetku opravdu váží, na začátku sezony a pak po celou dobu pobytu, větrají a větrají. Brání se tak nejen vlhkosti, ale současně vytvářejí špatné podmínky pro houby, plísně a dřevokazný hmyz. I na poctivé bílení vápnem leckde dojde. Vápno má báječné dezinfekční účinky, ovšem ne každý s ním umí pracovat. Proto zřejmě výrobci nabízejí hotové vápenné barvy, s nimiž se pracuje snáze.

Dnes v bytech šetříme každým centimetrem plochy. Proto nábytek, až na výjimky, přistavujeme co nejblíže ke stěně. Odstranit za nimi prach je pak složité, ne-li nemožné. A tak se tam hromadí až do příštího malování bytu.

To babičky byly moudřejší. V jejich domech nikdy nestály skříně a jiný nábytek těsně u stěny. Vždy mezi nimi nechávaly mezeru, i několik centimetrů širokou, aby za nábytkem mohl proudit vzduch a na stěnách se nesrážela vlhkost. Navíc mohly snáze udržovat za nábytkem čistotu. A také za ním tu a tam schovat starý obraz a jiné ploché předměty, které neměly v bytě aktuální využití.

Teplých a vlhkých letních týdnů a měsíců si »užívali« a užívají i komáři. Vyhnat z bytu jejich celonoční »bzikání« a nedovolit jim, aby se naše krev stala pro ně chutným »pokrmem«, to moudré babičky dokonale ovládaly. A bez chemických prostředků, jen zkušeností svojí a svých předků. Na venkově to měly a mají snazší, ale i ve městech to zvládnou. Měsíček lékařský má rozsáhlé využití při zdravotních potížích. Však jsme o tom nedávno psali. Rostlina je známa už od starověku, u nás se začala objevovat ve 12. století. Babičky věděly, že je nesnášejí ani komáři. Ti se zahrádkám a domům »hlídaným« měsíčkem obloukem vyhýbají.

V činžovních domech a panelácích leckde těžko měsíček pěstovat, proto babičky a jejich maminky a babičky v komáří sezoně pověsily v bytech pár kousků plátna namočeného v roztoku lisovaného česneku smíchaného s vodou v poměru 1:5. Tak to dělaly babičky. My jsme zkusili i misky s tímto roztokem. A úspěšně! Česnek je ostatně v ochraně proti komárům dobrým řešením pro všechny, kterým tato skvělá bylina nedělá zdravotní potíže. Však to dobře vědí dřevorubci, kteří v průběhu dne v lese »schrupnou« pár stroužků.

Babičky ovšem měly radu i pro ty, kteří se česneku obloukem vyhýbají. Proto, ale nejen proto, se vyplatí mít k ruce francovku. Do francovky (obsah menší lahvičky je obvykle 160 ml) vložte pět hřebíčků, nechte je vyluhovat nejméně 24 hodin. Až půjdete ven, potřete touto směsí viditelné části těla. Místo francovky můžete použít i vodku nebo slivovici nebo jiný tzv. čistý alkoholický nápoj. Pokud ho raději nevypijete. Komáří samečky, a to babičky věděly, krev nezajímá, samičky si jí však užívají.

A ještě několik rad navíc! Babičky na komáří štípnutí používaly cibuli nebo citron. Rozkrojte je napůl a potřete ránu. Podle nich pomáhá i kostka ledu. Chlad totiž zpomaluje krevní oběh a komáří jed se tak nešíří dál do těla. Napadené místo potíraly levandulovým olejem, který utišuje bolest. Štípance léčí i jitrocel. Vymačkejte z listů šťávu, a naneste ji na ránu. Do okna si dejte afrikány nebo pelyněk. Ty komáry odpuzují. O měsíčku lékařském už víte… Co ale asi nevíte, na rozdíl od našich babiček, že na komáří štípnutí zabírá i potření bolestivého místa rozdrcenou petrželovou natí, listy černého rybízu nebo rajčetem.

Ano, babičky věděly, jak na to…

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 6 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama