Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Proč je stále více obřích lesních požárů

Jak je známo, svět stíhá jeden obří požár za druhým. Indonésie, Brazílie, Austrálie, západ Spojených států, Sibiř… Výčet není zdaleka úplný. Základní vysvětlení je jasné: narůstají letní teploty a sucha v důsledku sílícího globálního oteplování, takže požár v lese nejen snadněji vypukne (ať už od blesku, nedopalku cigarety, špatně uhašeného ohniště, pohozené skleněné láhve, která vytváří lupu, či jinak), ale také se mnohem rychleji šíří. Zvláště, když ho rozdmýchává vítr. Není to ale pravda celá. Lesní experti upozorňují na další okolnosti, které by se neměly brát na lehkou váhu. Podívejme se na základní fakta.

Indonésie

Chce se sprostě nadávat. Ani ne tak místním žhářům z řad tamních zemědělců jako vedení Evropské unie, jež vymyslelo a schválilo biopaliva coby údajně ekologická paliva včetně oleje z palmy olejné. Takže se pěstování palmy olejné nejen v Indonésii rychle rozšiřuje a půda pro toto pěstování se získává nejčastěji vypalováním tropických deštných pralesů. Výsledkem je obrovská ekologická zkáza. Přínos pro klima je extrémně záporný. Emise skleníkových plynů jsou tak asi šestkrát vyšší, než kdyby olej z palmy olejné vedení EU nepovažovalo za biopalivo. Certifikace moc nepomáhá. Těžko se rozlišuje, zda není přímo či nepřímo zfalšovaná. Například se na vypálené ploše rok, dva pěstuje něco jiného a pak už to není plocha vzniklá vypálením pralesa. Tak vypadá ochrana klimatu v praxi…

Brazílie

Také se chce sprostě nadávat. Momentálně hlavně stávajícímu prezidentu Brazílie Jairovi Bolsonarovi, který se na tropické deštné pralesy v Amazonii a v nich ekologicky šetrně žijící indiány dívá jako na překážky údajné ekonomické prosperity, podporuje jejich ničení včetně střílení protestujících ekologů a tamních domorodých indiánů. Pralesy se v Amazonii buď kácejí a dřevo vyváží, nebo vypalují. Je-li cílem rozvoj zemědělství, je vypalování jednodušší a pro tamní velkostatkáře (latifundisty) levnější. Výsledkem je tristní skutečnost, že Amazonie emituje stále víc emisí skleníkových plynů, než kolik jich váže. Rozdíl se neustále zvyšuje.

Austrálie

Ani tady nejde jen o důsledky globálního oteplování. Zlí jazykové tvrdí, že honby za ziskem vedly k rušení protipožárních chodníků v lesích východní Austrálie. Série obřích požárů mezi zářím 2019 a lednem 2020, která se postupně propojila, sežehla území větší než Bulharsko. Škody jsou obrovské, o kruté smrti jistého počtu lidí a více než půl miliardy zvířat v plamenech nemluvě.

Ilustrační FOTO - Pixabay

USA a Kanada

Na západě Spojených států amerických a jihozápadě Kanady nás šokovaly zprávy o obrovských požárech loni. Letos k 19. červenci tam již vyhořelo dvojnásobné území než za celý rok 2020. Jistě, sucho, vedro a vítr, nejednou ohnivý, pomohly šíření požárů do obřích rozměrů a zásadně komplikovaly jejich hašení. Tamním požárníkům není opravdu co závidět.

Jak ale lesníci upozorňují, negativní roli sehrála i víc než sto let trvající politika ponechávání odumřelé lesní hmoty na místě (v Česku jsou jí blízké požadavky na vytváření divočiny), takže časem vzniká silná hořlavá směs, stejně jako v Austrálii. Australské eukalypty produkují a odhazují obrovské množství kůry. Když pak vypukne požár, shoří obvykle jen odhozená kůra a eukalypty, na rozdíl od téměř všeho ostatního, brzy obrazí.

Také na západě USA a jihozápadě Kanady za časů indiánů byly drobné požáry na denním pořádku, takže velká nálož hořlavých zbytků dřeva nebyla k dispozici a k požárům současného rozsahu nedocházelo. Navíc obvykle hořel jen podrost, do korun stromů se plameny obvykle nedostaly. Otázkou je, zda si z této skutečnosti nevzít poučení.

K většině obětí na životech (netýká se těch z řad požárníků) a domech na západě USA a jihozápadě Kanady škoda slov. Pokud si tu někteří občané staví své domy v silně hořlavých lesích načerno, pak by se neměli divit, že jim při takových požárech shoří a že se sami mohou snadno stát obětí rychle se šířícího ohně. Úřady o nich někdy ani nevědí. Týká se to i obcí. Pokud se v nich nedodržují základní zásady protipožární ochrany, pak se může snadno stát, že při velkém požáru celá shoří.

Rusko

Obří požáry občas řádí na Sibiři. V roce 1915 vyhořel asi jeden milión hektarů sibiřské tajgy bez zájmu veřejnosti, zaměstnané obrovskými lidskými jatkami nazvanými 1. světová válka. Takových požárů zažila Sibiř řadu. Když před časem někteří Rusové nadávali Putinovi, že nechal shořet rozsáhlé území sibiřské tajgy, upozornil na dvě skutečnosti: to jaro a léto bylo na Sibiři extrémní vedro a sucho (tropy trvaly až do 20. srpna) a ve velmi řídce obydlených a často i zcela neobydlených oblastech Sibiře nebylo, kdo by hasil. Velké lesní požáry se z letadel uhasit nedají. Také letos je na Sibiři nebývalé vedro a sucho a zuří tam požáry velkých rozměrů. Boj s nimi je stejně jako v minulosti mimořádně obtížný.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 7 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama