Reklama

Pandemie COVID–19 vs. globální oteplování

V posledním roce, kdy jsme se jako civilizace potýkali s nástupem pandemie nového onemocnění, které dostalo název COVID–19, ustoupil do pozadí jiný fenomén: globální oteplování. Může se nám zdát, že tento problém vyšuměl do ztracena, když byl přehlušen nárůsty počtu obětí nového koronaviru nebo lockdowny. Nicméně problém, který lidstvo trápí bez ohledu na to, kde se daný stát nalézá, tady zůstal. Ba naopak, začal nabírat postupně na obrátkách.

Jak pandemie, tak globální oteplování mají několik rysů společných. Hlavním jmenovatelem obou je globálnost. Zatímco pandemie koronaviru byla primárně způsobena rychlým přesunem obyvatelstva pomocí letecké a jiné dopravy, která je globální, tak globální oteplování působí celosvětově kvůli tomu, že jako lidstvo vypouštíme mnoho skleníkových plynů do globálního prostředí. Rozdíl spočívá v míře rizika. Zatímco pandemie rozděluje riziko podle toho, jak který stát má dobrou vládu a zdravotní systém – tedy jak úspěšně dokáže s onemocněním bojovat, tak globální oteplování rozděluje riziko naprosto nepředvídatelně. Doléhá tedy na celou planetu a nikdy nevíte, kde udeří.

Dále můžeme vystopovat zajímavou věc ohledně popíračů existence onemocnění COVID–19 a globálního oteplování. Ve své podstatě se jedná o jedny a ty samé lidi. Jako příklad nám může posloužit bývalý prezident Václav Klaus, který již mnoho let tvrdí, že naše planeta je modrá, nikoliv zelená, a hojně se promenoval po vědeckých konferencích, kde brojil proti existenci globálního oteplování. Posléze bylo zjištěno, že jeho vystoupení a účast hradily uhlíkové korporace, které nemají zájem na tom, aby se o globálním oteplování mluvilo, případně se snaží o jeho vyvracení. A byl to jeden a ten samý Václav Klaus, který popíral onemocnění koronavirem, popíral účinnost karanténních opatření, až sám onen virus nakonec chytil. Na těchto příkladech můžeme vidět spojité plochy obou globálních problémů současnosti. Vypadají, jako kdyby neexistovaly, ale nakonec nás všechny dostihnou. Tím to ale zdaleka nekončí.

Média nedávno přinesla záběry hořících turistických letovisek v Turecku, meteorology varující před extrémně vysokými teplotami. To na straně jedné, a na straně druhé přinášela obrázky z rychle tajícího Grónska, kde rovněž padaly historické teplotní rekordy plusových hodnot. Tyto věci musely mnoho lidí určitě zmást a možná i vyděsit. Na jedné straně světa horko, na další také. Chlad nikde. Přitom se ještě nedávno tvrdilo, že omezení letecké dopravy z důvodu jejího utlumení v rámci boje proti šíření koronaviru přineslo snížení skleníkových plynů v atmosféře. Je to tedy všechno důkaz globálního oteplování, nebo jen hříčka přírody ve vývojových cyklech naší planety? Ať už je to jedno, nebo druhé, tak je jasné, že se klima naší planety mění a člověk na tuto věc má nemalý vliv. Můžeme tedy tvrdit, že za globální oteplování je odpovědný globální kapitalismus, protože je to primárně on, ve spojení s fosilní lobby, kdo tvrdí, že neexistuje. Brání totiž v jeho další expanzi po planetě.

Zde můžeme detekovat ještě jeden zajímavý vztah s koronavirem – šíření onemocnění zlehčovala cestovní lobby spojená s uhlíkovou lobby, když bojovala proti omezení cestování. Navíc neustálá honba za nekonečným růstem vede k tomu, že se tenčí zásoby nerostných surovin. Nemusíme věřit, že existuje globální oteplování, nemusíme věřit ničemu, čemu nechceme věřit, ale jedno je jisté: rychlé tání ledu, požáry v Turecku nebo USA, silnější bouře v Evropě jsou důsledkem toho, že se naše planeta ohřívá a přibude rizik, kdy se lidstvo ocitne nad propastí. Bude se jednat o rizika, jak zabezpečit žízeň po energii, klasickou žízeň po sladké vodě nebo jen to, jak se zachránit před vzrůstající hladinou oceánu.

Někdo může tvrdit, že ledový příkrov se v zimě zase obnoví a ledu přibude, ale veškeré vědecké studie ukazují na to, že tomu tak nebude. Co jednou roztaje a přesune se do oceánů, se sice někdy někde vypaří, ale srážky spadnou úplně někde jinde, než kde by mohly zmrznout. Lidstvo by se mělo (stejně i lidé jakožto jednotlivci) zamyslet nad tím, proč dochází k dramatickému nárůstu teplot v oblastech, kde to není normální nebo nebylo normální do doby, než se naše Země začala oteplovat.

Na závěr si položme několik otázek. Opravdu musíme žít ryze konzumní způsob života, který znečišťuje naši planetu? Je nutné neúměrně vypouštět skleníkové plyny do atmosféry? Můžeme najít rovnováhu mezi růstem a ekologií? Zachrání civilizaci a planetu nástup »zelených« technologií ve spojení s jadernou technologií? Věřím tomu, že jako lidstvo najdeme řešení. Je pouze otázkou, kolik úsilí a zbytečně zmařených lidských životů musí být na tento oltář odevzdáno.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora a kandidát do Poslanecké sněmovny ve Středočeském kraji


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 15 hlasů.

Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2021-08-05 23:44
Autor se plete. Klaus nepopírá klimatické změny. Popírá, že jsou
vyvolány lidskou činností. A to opravdu jasné není. V každém
případě se politici Západu chovají tak, jako kdyby tomu sami
nevěřili. Akorát samé řeči, deklarace, ale práce žádná. Které
bohaté země masivně spalují uhlí? Např. Německo, USA, Kanada,
Austrálie. Přitom by šlo radikálně omezit emise CO2, jak dokazuje
příklad Francie. Místo toho se tlačí na elektromobilitu osobních aut
v EU, což v celosvětovém měřítku "hodně pomůže"... V
poslední době udělal pro omezení emisí CO2 nejvíc běloruský
prezident Lukašenko. Západ ho má za padoucha.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama