Reklama
Představitel německého velvyslanectví v ČR upravuje kytici k uctění památky zabitých vězňů tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu.

Z prvního transportu Romů z Hodonína nepřežil nikdo

Pietní shromáždění k 78. výročí vypravení transportu devíti stovek moravských Romů a Sintů do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau se konalo v Památníku tzv. cikánského pracovního tábora Hodonín u Kunštátu (okr. Blansko). Z tohoto prvního transportu moravských Romů v noci z 21. na 22. srpna 1943 nepřežil nikdo. Naopak Romy z Čech koncentrovali němečtí nacisté před jejich zabitím v Letech u Písku. Ze všech více než 5000 deportovaných Romů přežilo jen několik procent.

Zástupce ředitele Státního muzea Auschwitz-Birkenau a ředitel Mezinárodního centra pro vzdělávání o Osvětimi a holokaustu Andrzej Kacorzyk v Hodoníně uvedl, že zločinná ideologie německých nacistů, pro které byli Romové a Sintové (Sintové je pojmenování německojazyčných Romů) rasově cizí, méněcenní a »asociální«, vedla ke smrti statisíců příslušníků této komunity. V důsledku Himmlerova výnosu z 16. prosince 1942 bylo do tábora Osvětim II deportováno téměř 23 tisíc Romů z různých zemí. Po jejich pronásledování a živoření ve strašných životních podmínkách téměř všechny esesáci usmrtili v plynových komorách.

Návštěvníci Památníku a Muzea v Osvětimi se ptají, proč státy bojující proti Německu nevyužily všech možných prostředků a nebombardovaly železnice vedoucí do této továrny na smrt? Měly se postavit zlu a zablokovat cesty vyhlazování lidí. »Nenávist, vylučování, předsudky, stereotypy, antisemitismus a anticikanismus jsou v současném světě bohužel stále nebezpečnější. A jsme to také my, kdo jim umožňuje sílit, rozšiřovat se a růst. Kdykoliv nereagujeme, stavíme se k nim lhostejně, nevyjadřujeme svůj názor. Záleží na nás a na našich současných rozhodnutích, zda naše děti a vnuci budou moci žít a rozvíjet se stejně bezpečně jako my,« varoval Kacorzyk.

Prezident Asociace Romů v Polsku Roman Kwiatkowski doplnil, že Hodonín u Kunštátu, stejně jako Lety u Písku, jsou důkazem toho, že tam, kde jsou lidem odebrána jejich práva z důvodu rasy, původu, vyznání či orientace, to končí zločinem proti celému lidstvu. »My, polští Romové, jsme strážci paměti v Osvětimi. Jsme vděčni všem, kteří zachovávají paměť o holokaustu tady v Hodoníně a v každém místě, kde hynuli naši příbuzní, přátelé, bratři. Paměť o minulosti nás nutí přemýšlet o současnosti a budoucnosti – aby strašná historie z dob opovržení se nikdy nemusela opakovat. V mnoha evropských zemích stále dochází k násilným činům, zločinům z nenávisti a pokusům izolovat nás od našich sousedů. Nezřídka se tak stává s podporou politiků, kteří využívají strach a nenávist pro své osobní cíle. Věříme tomu, že sjednocená Evropa bude bránit své lidské hodnoty, na kterých je postavena. A bude reagovat jednoznačně a rozhodně všude tam, kde budou ignorována práva lidí, bez ohledu na jejich etnický původ. Jen tak budeme mít jistotu, že Hodonín, Lety a Osvětim se už nikdy nebudou opakovat,« zdůraznil prezident Asociace Kwiatkowski.

Historie Hodonínku

Internační tábor nazývaný Hodonínek byl založen v roce 1938 jako sídlo pracovního útvaru osob nasazených na veřejně prospěšné práce na úseku stavby dálkové silnice Plzeň – Moravská Ostrava. V srpnu 1940 byl přeměněn na kárný pracovní tábor k dočasné internaci a využití pracovní síly za asociály považovaných dospělých mužů. Romové tehdy tvořili asi 15 procent v Hodoníně »káraných« osob. V roce 1942 bylo zařízení přejmenováno na tábor sběrný k »potírání cikánského zlořádu« s názvem Zigeunerlager II. Během pár týdnů bylo do tohoto tábora, schopného pojmout 300 osob v létě a 200 osob v zimě, nahnáno více než 1200 Romů z Moravy, mužů, žen a dětí. Katastrofální ubytovací a hygienické podmínky provázelo bydlení Romů ve stanech vedle baráků a v kočovných vozech. Internovaní byli odvšiveni, ostříháni dohola a byl jim zabaven veškerý majetek.

Všichni, i děti starší 10 let věku, museli pracovat v kamenolomu pro stavbu silnice nebo dělat uvnitř tábora. Dozor nad nimi měli bývalí čeští četníci a členové vězeňských samospráv z řad internovaných. Na vyčerpání a nemoci umíraly v táboře starší lidé a hlavně děti. Zprvu byly pochovávány na hřbitově v nedalekých Černovicích. Ale v zimě 1942/1943 propukl mezi zesláblými vězni tyfus a oběti byly pohřbívány do hromadných hrobů na nedalekém lesním hřbitově v lokalitě Žalov. Za dobu existence tzv. cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu (od srpna 1942 do září 1943) prošlo tímto zařízením dle evidence 1396 osob. Z dostupných pramenů vyplývá, že tam z nich zemřelo 207 internovaných. Devadesát procent z původních českých a moravských Romů nepřežilo vyhlazovací mašinerii druhé světové války. Ta za války zabila, dle odhadů, až půl milionu evropských Romů a Sintů.

Pamětníci

Památník s novou expozicí

Po deportaci Romů z Hodonína do plynu byl využíván tento tábor k ubytování wehrmachtu. Pak sloužil jako nemocnice Rudé armády a následně jako ubytovna spojenecké Rumunské královské armády. V roce 1946 zde byli internováni přestárlí Němci neschopní vysídlení.  Následovalo jeho využití na tábor nucených prací a nakonec z něj bylo rekreační středisko. V roce 2009 stát rekreační středisko vykoupil ze soukromého vlastnictví. Národní pedagogické muzeum a Knihovna J. A. Komenského zde vybudovaly památník s novou expozicí.

V expozici besedovali se zájemci při letošním pietním shromáždění pamětníci, kteří přežili romský holokaust. Památníky v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku dostalo do správy Muzeum romské kultury se sídlem v Brně.

Ředitelka Muzea romské kultury (MRK) Jana Horváthová vypočetla pro Haló noviny, že na hřbitově v nedalekých Černovicích je pochováno z internačního tábora asi 73 obětí, převážně dětí. V lokalitě Žalov v hromadných hrobech poblíž tábora je 121 pohřbených, avšak další umřeli v nemocnicích a jsou pohřbeni např. na Ústředním hřbitově v Brně. »Víme o 207 romských obětech tzv. cikánského tábora. Ale nemusí to být číslo konečné, chybí evidence. Do vyhlazovacího tábora Auschwitz II –Birkenau odvezli němečtí nacisté z tábora Hodonín asi 849 osob, dalších 17 k nim bylo přidáno v Brně, až nakonec hromadný tábor do Osvětimi čítal kolem devíti set vězňů. Předtím tam byl vypraven transport tzv. asociálů, kdy z cikánského lágru Hodonín poslali nacisté k vyhubení asi 78 vězňů převážně staršího věku. Celkově odtud putovala do plynu na smrt asi tisícovka internovaných,« uvedla Horváthová.

Účastníci pietního shromáždění vyslechli projevy zástupce Jihomoravského kraje Martina Malečka a také vedoucího referátu pro politické záležitosti a zástupce velvyslance SRN v ČR Hanse Petera Hinrichsena, či besedovali v nové expozici s pamětníky, kteří přežili romský holokaust. Kromě romských písní vyslechli i ukázky četby z knihy Žít bez hořkosti ze vzpomínek německé Sintky Philomeny Franzové. Kytice a věnce položili na hromadné hroby v lokalitě Žalov. Absolvovali též komentovanou prohlídku nové stálé expozice Tábor Hodonín u Kunštátu: Průsečík tragických osudů. Květy položili i k hrobu 73 romských, hlavně dětských, obětí na hřbitově v Černovicích.

Vytěsněné téma vrátit do veřejných úvah

Horváthová upozornila, že velká část veřejnosti v ČR je ovlivněna stále se opakujícím neměnným náhledem na Romy a na minulost, kterou byli nuceni za války prožít. Jejich genocida je upozaďovaná, pojem holokaust je uplatňován pouze u Židů. Nejvhodnější řešení těchto problémů bude vzdělávání, zejména ve školách. Žel, v tom má ČR nemalé rezervy, protože ve školách se děti o Romech nedozvědí téměř nic. A neznalost je nejlepší forma pro vytvoření mýtů. MRK usiluje o změnu ve vzdělávání.

»V letech u Písku se chystáme k výstavbě památníku s expozicí s využitím peněz tzv. Norských fondů. Začneme demolicí vepřína, jehož umístění byla ostuda naší země. Stavba nového památníku tam má být hotova v roce 2023,« vyložila plány MRK jeho ředitelka a pokračovala: »Rovněž s Norskými fondy budujeme v Praze nové specializované pracoviště muzea - Centrum Romů a Sintů ve funkcionalistické vile původně židovských majitelů. Otevření Centra se plánuje též na rok 2023. V hlavním městě bude přibližovat informace o holokaustu Romů a Sintů a umožní setkávání lidí z těchto komunit. Usilujeme, aby vytěsněné téma romského holokaustu se vrátilo do veřejných úvah a ozdravilo obecné dějiny. A konečně umožnilo objektivnější pohled na současné světové romské etnikum.«

To všechno se nemuselo stát, a přece se to stalo – varuje hodonínský památník do budoucna.

(vž)

FOTO – Václav ŽALUD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 6 hlasů.

(vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


novotnyjaro
2021-08-22 11:28
Takový typ demokracie si přejí naši anikomunisti,rasisté , kteří tak
vydatně přisívají do diskuzí HaNo. Dodnes nepochopili,že HaNo je na
úplně jiném levelu, na jakém stojí tito přispivatelé! Už otec
bývalého prezidenta Kisky vždy zdůraznoval: Antikomunista = fašista!
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama