Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Školní rok začne testováním

Začínající nový školní rok je opět poznamenán řadou protiepidemických omezení. Žáci, studenti i zaměstnanci škol se budou muset nechat testovat, povinné bude zakrytí úst a nosu ve společných prostorách, pro netestované žáky pak i během výuky.

Do lavic po letních prázdninách usedne přibližně 967 100 žáků základních a 422 300 studentů středních škol. Do prvních tříd nastoupí kolem 110 300 žáků.

Školy zahájí školní rok testováním. Povinné testování antigenními testy se uskuteční 1., 6. a 9. září. U prvňáků a žáků přípravných tříd může být první testování až druhý školní den. Antigenní testy obstaral pro školy stát. Školy mohou použít i přesnější PCR testy, musí si je ale zajistit samy. Mohou pak získat příspěvek 200 korun na test. V tomto případě stačí testování jednou týdně, bude tedy jen dvakrát. Podle výsledků testování se rozhodne, zda se v něm bude pokračovat.

Test nemusí absolvovat očkovaní a ti, kteří v poslední době prodělali covid. Ve škole se nemusí testovat ani žáci, kteří test podstoupili na jiném odběrovém místě a přinesou o tom potvrzení.

Testování ale není povinné. Pro žáky, kteří test odmítnou, budou platit přísnější pravidla. Ve škole budou muset mít neustále nasazenou roušku nebo respirátor. A to nejen ve společných prostorách, ale i ve třídě. Zároveň nesmí cvičit v tělocvičně nebo zpívat při hudební výuce, při převlékání, jídle či pití mají mít odstup od ostatních. Všichni ostatní žáci, tedy testovaní, očkovaní nebo ti, kteří prodělali covid, musí mít nasazenou roušku nebo respirátor ve společných prostorách školy, nikoliv ve třídě.

Ve stejných termínech testování jako žáci a studenti musí doložit potvrzení o testu i zaměstnanci školy. Výjimku mají opět očkovaní a lidé do 180 dnů po prodělání nemoci.

Ve školách budou i letos platit zvýšená hygienická opatření. Neustále musí být k dispozici dezinfekce, ve třídách by se mělo často větrat, k osoušení rukou by se měly používat jednorázové ručníky. Ve školách se musí několikrát denně uklízet a dezinfikovat toalety, alespoň jednou denně vyprazdňovat odpadkové koše.

Nesmíme dopustit plošné zavření škol

Vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM Marta Semelová s uvedenými opatřeními souhlasí. S následky distanční výuky, která u nás trvala ve srovnání s okolními zeměmi nejdéle, se bude české školství podle ní ještě dlouho vyrovnávat. »Jisté je, že opakování této situace si určitě nikdo nepřeje,«

Vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM Marta Semelová.

Opatření, jež provázejí nový školní rok, jsou nutná také podle stínové ministryně zdravotnictví za KSČM Soni Markové. »Je jasné, že hlavní snahou těchto opatření, která jsou pro žáky a jejich rodiče často velmi nepříjemná, je ochránit děti, studenty, ale i jejich rodiny před tím, aby se infekce COVID-19 znovu po návratu do škol rozšiřovala,« řekla našemu listu. Je to podle ní důležité i z toho důvodu, aby nedošlo k plošnému uzavírání škol, a také, aby se zabránilo opětovnému zahlcení nemocnic. »Protiepidemická opatření, byť jsou nepříjemná a veřejnost je odmítá, je potřeba dodržovat,« zdůraznila Marková.

Jako bývalá učitelka si je vědoma toho, jak těžké to bude nejen pro děti, ale také pro učitele, kteří budou muset dohlížet na dodržování opatření. »Velmi významným způsobem to bude bránit v běžné každodenní školní vzdělávací činnosti. Ale bohužel je jisté, že pokud by došlo k úplnému rozvolnění a hromadnému nedodržování ochranných opatření, tak by nám skutečně mohlo hrozit, že dojde k rozšíření nákazy. V první řadě jde o ochranu. Nesmíme dopustit opětovné plošné zavření škol,« zdůraznila Marková.

Je třeba dodržovat protiepidemická opatření

S plošným zavíráním škol nesouhlasí ani studenti. Demonstrovali před ministerstvy zdravotnictví a školství za to, aby se školy už kvůli epidemii COVID-19 nezavíraly. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) jim na Twitteru vzkázal, že s tím souhlasí a nechce školy zavírat. Je podle něj ale třeba ve školách dodržovat protiepidemická opatření. »Určitě nechceme školy zavírat. To už se nesmí stát. Ale potřebujeme, aby nám studenti pomohli a dodržovali zavedená opatření,« napsal Vojtěch.

Pořadatelé protestu, studenti z iniciativy Dostaňte nás ven!, poukazují na to, že několikaměsíční zavření škol mělo ohromné dopady na úroveň vzdělání, ale i psychiku a duševní zdraví dětí.

Studenty podpořil například ředitel Gymnázia Přírodní škola František Tichý. Podle něj klesla nejen úroveň vzdělání a studijní a pracovní návyky, ale zhoršila se i fyzická zdatnost a zpomalil rozvoj sociálních kompetencí dětí. »Narostl i počet závislostí, depresí, sebepoškozování, úzkostí a dalších psychických problémů, které mnohé mladé lidi poznamenají na celý život,« dodal.

Na problémy, které uzavření škol způsobilo, poukazují i odborníci na vzdělávání. Například podle České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání je třeba se v následujícím roce zaměřit zejména na podporu předškoláků, dětí s odkladem školní docházky, prvních a druhých ročníků a na omezení propadání dětí kvůli školní neúspěšnosti. V dlouhodobém horizontu doporučuje řešit hlavně zajištění předškolní docházky dětí z chudších a méně vzdělaných rodin a usilovat o to, aby žáci neodcházeli ze vzdělávání předčasně.

Mění se zájem o vzdělávání

Podle dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), v mateřských školách v minulém školním roce ubyla pětina dětí mladších tří let a na úrovni základních škol narostl zájem o individuální vzdělávání a o odklad povinné školní docházky. Důvodem může být i epidemie COVID-19.

Podle Venduly Kašparové z ČSÚ mezi posledními dvěma lety počet dětí ve školkách klesl o 7311 na 357 598. Úbytek je podle ní daný snížením počtu tříletých a mladších dětí, přestože počet těchto dětí v populaci mírně stoupl. »Důvodem, proč se rodiče rozhodli takto malé dítě do školky nepřihlásit, mohla být pandemie, ale také navýšení rodičovského příspěvku v roce 2020,« řekla.

Měnil se i zájem o způsob plnění povinné školní docházky. Narostl zájem o individuální domácí vzdělávání, kdy žák chodí do školy jen na přezkoušení. »V minulém roce tuto možnost pro plnění základní školní docházky využilo 4600 žáků, téměř třiapůlkrát víc než v roce 2015,« uvedl ČSÚ.

Podle Aleny Hykyšové z ČSÚ vzhledem k uplynulému roku na distanční výuce a těžko předvídatelné epidemické situaci lze očekávat další nárůst počtu odkladů. »Žáci s odkladem tvořili v loňském roce téměř čtvrtinu nově přijatých do první třídy. Týkalo se to téměř 26 000 dětí,« řekla.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 4 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama