Reklama

Tak nám v Kábulu padla loutková vláda…

Tak jsme se dočetli, že loutková afghánská vláda v Kábulu v neděli 15. srpna 2021 padla. Prezident Ašraf Ghání z prezidentského paláce uprchl vrtulníkem US Army. Nebyla afghánské loutkové vládě nic platná ani třísettisícová, Američany dobře vyzbrojená a vycvičená afghánská armáda. Ne že by nebyla s to bojovat. Ale za co? Za loutkovou zkorumpovanou narkomafiánskou vládu, opírající se o intervenci všehoschopné armády Spojených států amerických a jejich koalice ochotných?

Jakmile se US Army začala z Afghánistánu stahovat, zahájila vojska Tálibánu generální ofenzívu. Zpravidla bez boje obsazovali tálibánci jedno okresní město za druhým, v posledních dnech jedno provinční město za druhým. Zda někde vůbec narazili na větší odpor, není známo. Jo, občas si některé jednotky trochu zastřílely, buď omylem, nebo aby se neřeklo. Občas USA letectvo něco vybombardovalo. Největší afghánská města Kábul, Kandahár, Dželalábád a Mazare Šariš, ale i mnohá další, padla bez boje. Tamní vojska, nejednou celé armádní sbory, buď prchla (dokud ještě bylo kam), nebo se vzdala. Jejich rozsáhlá výzbroj a výstroj se stala kořistí vítězného Tálibánu. Samozřejmě, tajné vyklizení či spíš tajný útěk posledních vojáků US Army z jejich největší vojenské letecké základny v Bagrámu, jež byla následně vydrancována místními Afghánci, v noci z 1. na 2. července byl též demoralizující, stejně jako nedementované předpovědi pádu Kábulu do půl roku, do tří měsíců, do měsíce.

Dojde či nedojde v Afghánistánu k tradičnímu popřevratovému masakru, zahrnujícímu pobití asi 50 tisíc lidí?

Sovětský svaz dopadl lépe

Tak velké fiasko v Afghánistánu neutrpěl ani někdejší Sovětský svaz. Svá vojska ze země stáhnul do 15. února 1989. Levicová vláda národního usmíření prezidenta Muhammada Nadžíbulláha v Kábulu úspěšně odrážela útoky tehdejších mudžáhidů, mocně podporované ze zahraničí – Pákistánu, USA, Saúdské Arábie… Ubránila všechna provinční města. Po rozbití Sovětského svazu v lednu 1992 jí ale ruský prezident Boris Jelcin zastavil podporu a přední afghánský generál Abdul Rashid Dóstům jí vypověděl poslušnost s tím, že nedostává dostatečně vysoký žold. Prezident Nadžibulláh se rozhodl kapitulovat. Jako menší zlo do Kábulu vpustil vojska umírněného generála Ahmada Šácha Masúda. Uchýlil se na velvyslanectví OSN. Dne 18. dubna 1992 Kábul obsadili mudžáhidé. Následně zavraždili na 50 tisíc domnělých i skutečných příznivců Nadžíbulláhova režimu.

Válka v Afghánistánu ale pokračovala dál, neboť krvavý generál Gulbuddín Hekmátjár se cítil ukřivděný. Začal ostřelovat Kábul. Během dvou let jeho podstatnou část změnil v trosky. Nevadilo mu, že v roce 1994 na jihozápad Afghánistánu vstoupili v Pákistánu vyzbrojení a vycvičení tálibánci a začali obsazovat zemi. V březnu 1995 před nimi generál Masúd Kábul ještě ubránil. Ale 26. září 1996 tálibánci bez boje obsadili trosky Kábulu. Poté povraždili na padesát tisíc domnělých i skutečných stoupenců generála Masúda. Ještě dva roky tálibáncům vzdoroval sever Afghánistánu, kde vládl generál Dostúm. Pak se ho na základě zrady zmocnili tálibánci. Nikdy se jim nepodařilo dobýt údolí Panšir, kde se bránil generál Masúd. Masúdova protiofenzíva na Kábul ale neuspěla.

Režim tálibánců byl tvrdý. Zákaz vzdělávání žen, povinné nošení burky ženami, mravnostní policie (policie pro potírání nectností a podporu ctnosti). S oblibou brali a rozbíjeli lidem televizory. Jak každý soudný ví, úroveň jejich pořadů je zlá a nemravná. Občas byli v rozpacích. Žena sama s bříškem. Buď jí manžel někde padnul, nebo byla znásilněná vojáky.

Otazníky kolem útoku na New York

Jak to bylo se zničením dvojčat v New Yorku 11. září 2001, nevíme. Hlavní obviněný, agent CIA a profesionální terorista bin Ládin byl daleko od New Yorku, navíc měl alibi, že dva dny předtím zosnoval vraždu afghánského generála Masúda v nedobytém údolí Panšir. Tajné služby USA ale již po pěti hodinách zcela jistě věděly, že útok zosnoval chráněnec Tálibánu bin Ládin. Jako když v roce 1963 zavraždili prezidenta USA Johna Kennedyho. Také za pět hodin americké tajné služby věděly, že ho zavraždil osamocený Oswald. Oswald byl krátce nato zastřelen v soudní síni. Poté byl zastřelen i jeho vrah. Krátce po prezidentově tragické smrti za podivných okolností zemřelo na sto klíčových svědků. Pak již nic nebránilo vzniku tzv. Warrenovy komise, podle jejíž zprávy byl prezident zavražděn jedním osamělým vrahem, nikoliv na základě rozsáhlého spiknutí. Tato zpráva byla povýšena na zákon. Nedávno se uzákonilo, že se tento výklad bude závazně používat dalších 50 let.

Prezident USA George Bush mladší uvěřil tvrzení svých tajných služeb. Vydal rozkaz od 10. října 2001 bombardovat Afghánistán a umožnit tak tzv. Severní koalici generála Dostúma a masúdovců vládu Tálibánu svrhnout. Po vydatném pětitýdenním bombardování rozhodla dvoudenní bitva o město Mazár e Šarif 9.–10. listopadu 2001. Dne 13. listopadu tálibánci vyklidili Kábul a Herát. Po 25. listopadu letka USA bombardovala schůzku o kapitulaci Kandaháru a málem zabila i designovaného premiéra. Po svržení tálibánců následoval masakr asi padesáti tisíc jejich domnělých i skutečných příznivců. Asi dvousettisícová tálibánská armáda se převážně rozešla, zčásti se nechala naverbovat za žold do vojsk nového režimu.

Krize nového režimu

Zdálo se, že režim vzešlý z amerického bombardování bude vládnout v Afghánistánu pevně a prosazovat základní civilizační hodnoty. Nestalo se tak. USA nedostaly ani šéfa Tálibánu Muhammada Umara, ani šéfa teroristické organizace al-Kajdá bin Ládina, kterému přičítaly zničení newyorských dvojčat, kvůli němuž údajně v Afghánistánu intervenovaly. Neobsadily ani údolí Swat, kde se pěstovalo zdaleka nejvíce máku potřebného pro výrobu heroinu, jež byl nejvýnosnějším odvětvím afghánské ekonomiky. Pravda, zbylí tálibánci zmizeli v ilegalitě. Nějakou dobu o sobě nedávali příliš znát. Jen urputně bránili údolí Swat.

Rostla zkorumpovanost nového režimu (kromě výnosu z prodeje drog se pro malou část Afghánců stalo hlavním zdrojem živobytí rozkrádání tzv. zahraniční, převážně americké humanitární pomoci, ostatní dál živořili v bídě), k jehož »popularitě« notně přispíval rostoucí teror okupační armády USA. Střílení Afgánců pracujících na polích z dronů, když se podobali bin Ládinu, masakr svatby (oslavné salvy do vzduchu vojáci USA vyhodnotili jako pokus sestřelit jejich letadla ve výšce 10 km nad zemí, načež rozstříleli svatební průvod a rozbombardovali vesnici), vybombardování nemocnice Lékařů bez hranic v Kundúzu 3. října 2015, pořizování a zveřejňování na internetu videí, jak močí na padlé tálibánce či si vytírají zadky listy Koránu po velké potřebě (taková videa na internetu dokázala pobouřit půlku muslimského světa) zvyšovaly odpor proti nové vládě. Nepomáhalo, že loutkový prezident Hámid Karzáí tyto i další zločiny okupantů ostře odsuzoval. Nepomohlo ani údajné zavraždění bin Ládina v pákistánském Abbottobádu 2. května 2011 speciálním komandem USA. Podle mnohých byl v té době již mrtvý přirozenou smrtí. Pravda, velice suroví byli i tálibánci. Neštítili se ani zmasakrovat nemocnice v Kábulu včetně miminka 8. března 2017.

Výroba drog, především heroinu z pěstovaného máku, se po pádu tálibánců v Afghánistánu zvýšila nejméně desetkrát. Hlavním organizátorem této výroby a pašování za hranice za pomoci US Army přes hlavní vojenskou základnu USA v Bagrámu byl bratr prezidenta Ahmad Valí Karzáí. Dne 12. července 2011 byl zabit tálibánci. Prý to bylo velké neštěstí.

Afghánský sup ve válce

Na věci mnoho nezměnilo, když Američané svou intervenci přejmenovali na operaci »Trvalá svoboda« a zapojili do ní řadu svých vazalů včetně České republiky. Stavy afghánských supů se dál zvyšovaly, skupina přírodovědců popsala novou lidožravou rasu supa afghánského. Divoké mávání křídel vysoko ve vzduchu bylo varování jiným supům, že přilétá letka US Army roznášet smrt. Supi se poté vesměs ukrývali ve skalách afghánských hor. Skupina přírodovědců, která tento jev popsala, vydala reportáž. Vyšla v malé redakční úpravě, slova »spojeneckým letectvem vybombardovaná vesnice« byla nahrazena slovy »Tálibánci zmasakrovaná vesnice«, prý ve jménu politické korektnosti. Přírodovědci ale dopadli, tak jako mnozí jiní, zle. Jejich džíp při objíždění v bojích zničeného mostu o týden později najel na minu. Poté jejich těla sežrali supi.

K mrtvým vojákům USA přibývali mrtví vojáci i z Británie, Německa, Česka, Polska, Kanady a dalších vazalských zemí USA. Spojenými státy vycvičení vojáci afghánské armády často přecházeli k tálibáncům, vesměs s plnou výzbrojí. Svým západním patronům se odvděčovali ranou nožem do zad, hozením odjištěného granátu, nastražením miny na silnici… Nepomáhaly četné úspěšné bojové operace US Army, vedoucí obvykle k hlášení o stovkách zabitých afghánských teroristů. Totiž, mezi zabitými teroristy bylo mnoho rolníků, starců, žen a dětí. Označit zamordované miminko za teroristu, je jen pro otrlé.

Když viceprezident USA Dick Chenney tajně navštívil Afghánistán, pokusili se ho tálibánci na základně Bagrám zabít. Sice se to nepovedlo, ale prestiž tálibánců v Afghánistánu se ještě zvýšila. Zbraně tálibáncům nejčastěji dodávali zkorumpovaní vládní vojáci.

Svobodné volby

V rámci tzv. demokracie zaváděli okupanti a jejich loutky i volby. Byly to prý volby svobodné a spravedlivé. Na koho padla jen snítka podezření, že by mohl sympatizovat s odbojem vedeným tálibánci, kandidovat nemohl. Sem tam nějaký kandidát zemřel násilnou smrtí, kterou si pak nejčastěji mezi sebou přehazovali tálibánci, kábulští a Američané. Sem tam ta či ona provincie odevzdala pro toho či onoho kandidáta dvojnásobek hlasů, než činil počet voličů v ní. Zvlášť dojemné byly volby prezidenta v roce 2018. Po druhém kole 29. srpna 2019 se oba kandidáti přes pět měsíců navzájem obviňovali z rozsáhlých volebních podvodů. Když ale prezident USA Trump uzavřel s vedením Tálibánu dohodu o stažení vojsk USA z Afghánistánu, 10. března 2020 se dohodli, že jeden bude prezidentem a druhý premiérem. Prostě, demokracie jak řemen. Že s nimi tálibánci vyjednávat nebudou, bylo již delší dobu veřejné tajemství.

Slib prezidenta Trumpa

»USA vynaložily na válku v Afghánistánu 900 miliard dolarů, 6000 mld. USD vynaložily na válku s terorismem. A co to přineslo Spojeným státům?« ptal se prezident USA Donald Trump v předvolební kampani v roce 2016. Kromě vlastních padlých prý ty peníze byly promrhané! Tedy, podle nejnižších odhadů na 250 tisíc zabitých afghánských vojáků a nejméně dvakrát tolik zabitých afghánských civilistů se nepočítá, podobně jako na 35 milionů převážně vnitřních, ale také vnějších migrantů ze zemí, kde Spojené státy a jejich loutky zaváděly demokracii.

Prezident Trump slíbil nekonečnou afghánskou válku ukončit. Tím si hodně pohněval vojensko-průmyslový komplex USA. Nakonec 29. února 2020 uzavřel s tálibánci dohodu o odchodu vojsk USA z Afghánistánu do května 2021. Přes odpor armády ji začal plnit. Jistě i proto prohrál prezidentské volby v listopadu 2020, ať už byl skutečný výsledek voleb jakýkoliv. Jeho nástupce Joe Biden sice sliboval ve válce pokračovat až do konečného vítězství »svobody a demokracie« v Afghánistánu, ale prý šířící se koronavirus mezi americkými vojáky ho donutil Trumpovu smlouvu naplňovat s tím, že se termín úplného odchodu vojsk USA z Afghánistánu posunuje na 11. září 2021. Nyní mají Spojené státy zásadní logistický problém své zbylé vojáky, agenty a tlumočníky z Afghánistánu dostat do bezpečí. Do dubna 2021 přišla afghánská válka USA na 2300 miliard dolarů, Česko na nejméně 30 miliard korun.

Čertovo výročí

Nevím, proč zvolili termín k ukončení odchodu vojsk USA z Afghánistánu právě na 20. výročí útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Jisté je, že i tento termín se stal optimistickým. Později byl zkrácen do 31. srpna. Někteří vojenští experti předvídali, že se vzhledem k zjevné ofenzívě talibanských vojsk vláda v Kábulu udrží již jen půl roku, do Vánoc. Počátkem srpna byla prognóza upravena, že Kábul padne do rukou tálibánců do tří měsíců. Pak do měsíce. Padnul ale již za tři dny 15. srpna 2021, a to bez boje. Prý se nebude ve velkém popravovat, prý se budou moci dívky dál vzdělávat, prý nastoupí politika národního usmíření. No, počkáme si, necháme se překvapit.

V nešťastném Afghánistánu už snad pomalu není člověka, který by pamatoval mír za údajně slabého a zbabělého krále Muhammada Záhira Šáha, jenž měl velikou slabost s kdekým jednat, konflikty nehrotit a popravám se v rámci možností vyhýbat. Krále svrhnul jeho bratranec expremiér Muhammad Daúd Chán 17. července 1973 s tím, že musí Afghánistán modernizovat. Pravda, nějak se to jemu ani jeho následníkům nedařilo. Je též pravdou, že jeden ze symbolů státu – sup afghánský – byl tenkrát na vymření. To víte, chudičká země a potravní konkurent člověka. Pak i erbovní hodnota supa jde k čertu.

Něco se prý muselo stát. Opravdu se stalo a bylo toho hodně. Dnes je sup afghánský přemnožen. Jen se ptám, zda jeho proběhlá, téměř půl století trvající záchrana stála za to, zda se mu nedalo pomoci mnohem šetrněji a levněji. Řada českých politiků včetně prezidenta Miloše Zemana nám v srpnu 2018 tvrdila, že »u Kábulu se bojuje za Prahu«. Prý proto muselo padnout 14 českých žoldáků, řada dalších musela být zraněna a většina účastníků afghánské mise bude mít z nekonečné afghánské války celoživotní trauma, o promrhaných nejméně 30 miliardách korun za účast v této válce nemluvě. Nevím, kde takový nesmysl vzali. V Afghánistánu se bojovalo za loutkový zkorumpovaný narkomafiánský režim, vládnoucí v nešťastné afghánské zemi podle not loutkovodičů z USA. Za svobodné pěstování máku, za svobodnou výrobu a vývoz drog, což se musí líbit Pirátům. Vesměs se nebojovalo u Kábulu, ale na venkově, v horách. Boje pomáhaly afghánským supům se uživit, znovu rozmnožit a časem se i přemnožit…

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 34 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


marin
2021-09-06 21:52
Švejk : „Vlézt někam. To dovede každej, ale dostat se vodtamtud, to
je pravý vojenský umění. Když už člověk někam vleze, tak musí
vědět vo všem, co se kolem něho děje, aby se najednou nevoctnul před
nějakou šlamastykou, kterej se říká katastrofa.“
marin
2021-09-06 19:49
"Prezident USA George Bush mladší uvěřil (?) tvrzení svých
tajných služeb. Vydal rozkaz od 10. října 2001 bombardovat
Afghánistán a umožnit tak tzv. Severní koalici generála Dostúma a
masúdovců vládu Tálibánu svrhnout." Později v Iráku Bush
uvěřil (?)informacím o iráckých zbraních hromadného ničení,
které mu posloužily k ospravedlnění invaze do Iráku 2003. Zeman před
časem naštval moderátorku ČT24 , která mu pokládala stejné otázky,
tím, že zopakoval, že tajným službám nedůvěřuje, protože ty
americké způsobily, na základě svých nepravdivých informací,
krveprolití a válku v Iráku . To bylo ještě před koncem
Afganistánu.
mels21
2021-09-06 09:31
Bože, to je sr****
velkymaxmilian
2021-09-06 08:47
I v tomto případě platí, že se to s tím opakováním nesmí
přehánět .
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama