Reklama
Ilustrační FOTO - Pixabay

Odbory žádají pro zdravotníky růst odměn o 3000 Kč

Zdravotnické odbory žádají pro zdravotníky na příští rok růst odměn o 3000 korun, u lékařů o deset procent. Celkově by mělo jít asi o 8,6 miliardy korun. Peníze by měly jít podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové z veřejného zdravotního pojištění.

»S očekávanou 3,5procentní inflací by se tak příjmy zdravotníků reálně snížily. Příští rok také nebudou odměny za covid,« uvedla k navrhovanému růstu Žitníková. Lidé ve zdravotnictví podle ní dál chybí, po epidemii navíc někteří z oboru odcházejí. Do jiných zaměstnání se už většinou vrátily také zdravotní sestry, které v době nejvyššího počtu pacientů přišly do nemocnic vypomáhat.

Proti navyšování odměn ve zdravotnictví se tento týden postavila Rada poskytovatelů, která se schází na ministerstvu zdravotnictví.

Podle ní systém veřejného zdravotního pojištění nemá na další růst peníze. »Růst mezd ve zdravotnictví byl v posledních letech bezprecedentní. Navýšení tabulkových platů by mohlo výrazně destabilizovat systém českého zdravotnictví a ohrozit finanční stabilitu zdravotnických zařízení. Případné disponibilní finanční prostředky doporučujeme použít na léčbu pacientů,« uvedla rada.

Se stanoviskem rady, v níž zasedají například ředitelé nemocnic a zástupci soukromých lékařských ordinací, nesouhlasí Česká lékařská komora.

Provést změnu v organizaci práce

Podle stínové ministryně zdravotnictví za KSČM Soni Markové je problém v tom, že dnes mají různé skupiny lékařů a sester různé pracovní vytížení a dosahují svých průměrných statistických platů nerovnoměrně často za cenu vysoké přesčasové práce, nedodržování zákoníku práce apod. »Spíše než hovořit o plošném navyšování platů, je třeba udělat změny tam, kde zdravotníci berou neodůvodněně menší finanční prostředky, například ve zdravotnických zařízeních, které jsou zřizovány kraji a ostatními subjekty. To je potřeba dovést do souladu, protože rozdíly mezi platy a odměnami zdravotnických pracovníků jsou obrovské, někde ten průměr vůbec nedosahují a pokud ano, tak na úkor nedodržování zákoníku práce a velkého množství přesčasových hodin. Není potřeba udělat pouze změnu v odměňování, ale také změnu v organizaci práce zdravotnických pracovníků,« míní stínová ministryně.

Stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.

Debata o růstu platů ve veřejné sféře se na podzim odehrává každoročně. Původně zdravotnické odbory žádaly růst o deset procent. Po dalších jednáních souhlasily s požadavkem dalších odborových centrál, aby platy ve veřejné sféře rostly shodně o 3000 korun.

Lékaři působící v lůžkové péči loni brali v průměru 92 099 Kč hrubého měsíčně, zhruba o 12 procent více než v roce 2019. Lépe na tom byli lékaři v akutní lůžkové péči, kteří pobírali 92 469 korun měsíčně, zatímco jejich kolegové v ostatní lůžkové péči 85 195 Kč.

Mzdy sester v akutní lůžkové péči stouply meziročně o 19 procent na průměrných 51 976 korun měsíčně před zdaněním. Sestry působící v ostatní lůžkové péči braly v průměru 48 610 Kč hrubého, o devět procent více než v roce 2019. Stejně jako v případě lékařů lůžkové péče byly i příjmy sester v loňském roce významně ovlivněny mimořádnými odměnami v souvislosti s epidemií COVID-19. V zařízeních, které neprovozuje stát, se vyplácejí smluvní mzdy, jsou řádově o tisíce nižší.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2.8, celkem 4 hlasy.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama