Reklama
Rozhovor s předsedou Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martinem Engelem

Kvůli pandemii zde těžké časy již byly

Nedávno se uskutečnilo jednání zdravotnické tripartity, na jehož programu bylo především projednání otázky odměňování zdravotníků, personální stabilizace ve zdravotnictví a situace v hygienické službě. Jak byste charakterizoval průběh a výsledky tohoto jednání zdravotnické tripartity?

Mám-li zhodnotit výsledky jednání srpnové tripartity, musím říci, že vzhledem k neúčasti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bylo toto jednání v podstatě formální. To je bez možnosti znát definitivní stanoviska ministerstva zdravotnictví k předloženým tématům, o nichž jsme na tripartitě jednali. Jenom podotýkám, že termín 24. srpna 2021 byl vybrán úmyslně podle pracovního programu pana ministra s tím, že právě v ten den se tohoto jednání tripartity může zúčastnit. Sice chápu, že v rámci předvolební kampaně se řada termínů mění, ale myslím si, že společné jednání se zástupci zaměstnavatelů a odborů by mělo mít přednost. Víte, já jsem se vždy snažil – za dobu, co jsem předsedou LOK-SČL, aby se jednání zdravotnické tripartity zúčastnil i příslušný ministr zdravotnictví, a nikoliv pouze jeho náměstci, kteří potom po skončení jednání prohlásí, že budou pana ministra informovat.

Takže, když shrnu moji odpověď na vaši otázku, mohu jenom konstatovat, že jednání zdravotnické tripartity bez ministra zdravotnictví vlastně ztrácí svůj smysl.

Prvním bodem bylo projednání kompenzační vyhlášky ministerstva zdravotnictví pro rok 2021, kdy jste hovořili o tom, zda tato vyhláška pokryje do konce roku neplánované, mimořádné výdaje na zdravotní péči. K čemu jste dospěli?

Přirozeně, že jako zdravotníci, a zároveň i odboráři, jsme rádi, že k určité kompenzaci mimořádných výdajů v důsledku koronavirové pandemie dochází. Ale musím říci, že do konce roku zbývají ještě čtyři měsíce a vůbec netušíme, jakým směrem a v jaké intenzitě se bude pandemie v České republice dále vyvíjet. Již v těchto dnech slyšíme z úst představitelů resortu zdravotnictví, že se situace zhoršuje, že roste počet pozitivně testovaných, byť to naštěstí zdaleka nedosahuje úrovně z února a března letošního roku.

Jenže, v okolních zemích, zejména v Německu, rovněž stoupá počet pozitivně testovaných, a to mnohem intenzivněji než u nás. Myslím si, že je to jenom otázka času, kdy tato další vlna ze západu k nám přijde. Řekl bych, že má asi dvoutýdenní až třítýdenní zpoždění. Právě proto výdaje po zbývající čtyři měsíce do konce roku bude zřejmě nutné nějakým způsobem finančně kompenzovat, protože epidemická situace u nás se zhorší. Ostatně to předpokládají především epidemiologové a virologové. Proto také je nutné dofinancovat toto zbývající období proti tomu, jak byla vyhláška zdravotnictví pro letošní rok schválena v loňském roce.

Dalším bodem jednání byl návrh ministerstva zdravotnictví na znění úhradové vyhlášky pro rok 2022. Pokryje předložený návrh potřeby českého zdravotnictví v příštím roce?

Opět zde musím nejprve vysvětlit jednu věc, a to, že v pátek 18. června 2021 skončilo dohodovací řízení, které stanoví úhrady za výkony mezi poskytovateli zdravotní péče a pojišťovnami na rok 2022, s tím, že úhrady za výkony pro příští rok v červnu odsouhlasilo 13 ze 14 segmentů zdravotní péče. Shodu se zdravotními pojišťovnami nenašli ambulantní specialisté.

Mne, jako lékaře z nemocničního prostředí, přirozeně zajímá, jak se úhradová vyhláška pro rok 2022 dotkne situace v našich nemocnicích. Řekl bych, že při uzavření této dohody mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče došlo v červnu tohoto roku de facto k určitému podrazu ze strany asociace nemocnic. Slibovali nám, že dohodu se zdravotními pojišťovnami neuzavřou. A najednou, v noci ze čtvrtka na pátek se stanovisko asociace nemocnic změnilo o 180 stupňů a se zdravotními pojišťovnami se dohodly.

Proč o tom takto hovořím? K dohodě došlo v polovině roku 2021, kdy nebylo zcela jasné, jak se bude situace v pandemii vyvíjet do konce letošního roku. Přitom nabídka, kterou jsme slyšeli na zdravotnické tripartitě, že se zvýší platby za zdravotní výkony o čtyři procenta, je, podle našeho názoru, nedostatečná. Vždyť to pokryje jen inflaci, která nám v současné době pomalu, ale postupně roste. Vůbec nevíme, zda finanční prostředky pro příští rok budou na úhradu zdravotních výkonů vůbec stačit. Právě proto také toto rozhodnutí asociace nemocnic a zdravotních pojišťoven hodnotím z tohoto hlediska jako nezodpovědné! Zároveň připomínám, že úhradová vyhláška má vyjít ve sbírce zákonů do 31. října 2021. Takže, není mně jasné, jak to ministerstvo zdravotnictví nakonec vyřeší. Právě to jsme chtěli od ministra Adama Vojtěcha na jednání zdravotnické tripartity slyšet.

V této návaznosti jste na tripartitě hovořili i o bilanci na účtech zdravotních pojišťoven. Již několik let se vede diskuse, kolik finančních prostředků by mělo jít na zdravotní péči a kolik by mělo zůstat jako rezerva na účtech pojišťoven. Shodli jste se na něčem?

Na základě analýzy finanční situace zdravotních pojišťoven, kterou jsme si nechali vypracovat, na jejich účtech se k 31. červenci 2021 nacházelo 65 miliard korun. Každý měsíc přibývá na účtech pojišťoven o čtyři miliardy korun více, než bylo predikováno. Řekl bych, že příjmová složka, to je výběr zdravotního pojištění, se u nás velmi dobře plní. Proto také znovu zopakuji náš názor, který říkáme již několik let, že tyto finanční prostředky by neměly ležet jako rezerva na účtech zdravotních pojišťoven, ale měly by jít na pokrytí zdravotní péče u nás a na navýšení platů a mezd zdravotníků. Vždyť právě tyto »rezervy« vyvolávají určitý dojem, proč se tak děje a k čemu vlastně tyto peníze slouží. Máme totiž průběžný systém, kde by se finanční prostředky nad rámec povinných rezerv zadržovat neměly.

Jenže argument zdravotních pojišťoven je, že to jsou rezervy na »těžké časy«. Mají pravdu?

Na tuto vaši otázku mohu jenom říci, že kvůli koronavirové pandemii zde těžké časy již byly. Všichni jsme si je prožili. Peníze na pokrytí zdravotní péče našich občanů se tím pádem vydávají ve zvýšené míře. Jenže, v řadě případů i tam, kde by podle našeho názoru zrovna nemusely.

Uvedu konkrétní příklad. Naši republiku stojí testování zhruba od půl miliardy až po jednu miliardu korun měsíčně. Když se tyto peníze vydávají na testování ve školách, na pracovištích a v rámci vyšetření před určitými zdravotnickými výkony, potom je to v pořádku. Ale když má stát platit testy jenom proto, že někdo chce jít do divadla či na pivo do hospody, tak si myslím, že to není tak úplně správné. Podle mne by mělo být povinností majitelů restaurací, aby si zkontrolovali, zda jsou jejich hosté testováni či zda jsou již očkováni. Myslím si, že by to nemělo být jen povinností hygienické služby a policie.

Logicky jste na tripartitě hovořili i o nedostatku lékařů, zdravotních sester a ostatního zdravotnického personálu. Došlo k nějakému posunu oproti předcházejícím rokům?

Jenom připomenu, že v našich dřívějších rozhovorech jsme se tomuto tématu věnovali velmi podrobně. Dá se říci, že se zatím nic světoborného neudálo, aby se situace s nedostatkem zdravotního personálu změnila. Jenom podotknu, že u naší mládeže, která chce po základní škole vstoupit do dalšího života, najednou, a to v souvislosti s  pandemií, značně vzrostl zájem o studium na středních zdravotních školách. Děti prostě pochopily, že zdravotnictví je jistota, a že v něm najdou zaměstnání s perspektivou stálého pracovního poměru, kterého se příliš nedotknou změny v ekonomice, v technickém vývoji, kdy řada zaměstnanců v jiných oborech se musí přeškolit na jiná povolání.

Samozřejmě, že ministerstvo zdravotnictví na tuto změnu situace reaguje, a to tím, že se nyní snaží zřídit a otevřít v jednotlivých krajích, po jednáních s krajskými úřady, více středních zdravotnických škol. Jenže si musíme uvědomit, že tento současný zájem o studium na středních zdravotních školách u naší mládeže vznikl jako reakce na covidovou pandemii. Je ovšem otázka, zda až pandemie časem opadne, bude mít mládež o studium na středních zdravotních školách zájem i nadále. Proto je nezbytné zlepšit pracovní prostředí a finanční ohodnocení zdravotníků tak, aby po absolvování školy zůstali pracovat v ČR.

V poslední době se diskutuje o zjišťování protilátek proti nemoci COVID-19. Hovořili jste o tom na tripartitě? A k čemu jste dospěli?

Téma protilátek nebylo tématem tripartity, protože jde o ryze odborné lékařské téma. Mne tato otázka, jako lékaře, přirozeně zajímá. Je třeba si uvědomit, že z jedné hodnoty výše protilátek toho příliš neurčíme. Spíše je nutné provést více odběrů a zjistit dynamiku úbytku protilátek.

Na programu zdravotnické tripartity bylo jednání o novele nařízení vlády o platech státních zaměstnanců. Co jste se dozvěděli?

Zvýšení platů státních zaměstnanců se na jednání zdravotnické tripartity neřešilo. O této otázce se jedná na úrovni Rady hospodářské a sociální dohody ČR. Ale znovu jsme na jednání zdravotnické tripartity vznesli náš požadavek na zvýšení platů zdravotnických pracovníků o 10 procent. O jeho splnění musíme nadále s vládou jednat. Právě v této souvislosti musím říci, že vystoupení zástupce zaměstnavatelů při tomto bodu jednání tripartity bylo, podle mého názoru, naprosto skandální. On totiž tvrdil, že zvýšení platů zdravotníků by mělo být maximálně o výši inflace. Myslím si však, že právě pandemie koronaviru názorně předvedla, jak naše společnost zdravotníky potřebuje.

Někteří zaměstnavatelé či podnikatelé se formálně tváří, jak jsou zdravotníci potřební, ale když jde o to, aby byli za svoji dobře odvedenou práci také spravedlivě odměněni, již o tom nechtějí ani slyšet. Připouštějí jen růst platů či mezd pouze o inflaci. Tento jejich postoj mi připadá nemorální.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 12 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


stanley58
2021-09-11 21:45
Uz jsem se zacal velmi silne podivovat, ze se odborář engel opomenul v
rozhovoru zminit o opetovnem pridani platu ve zdravotnictvi. To je totiz
jedina aktivita odboru - platy. Pozadavek zdravotnich odboru o navyseni
platu o 10%, to je to hulvatstvi, to je ten nemoralni a skandalni
pozadavek. O takovem nekrestanskem navyseni nemluvi ani dufek, sef lekarske
komory. Ten se uz s neustalym navysovanim platu umravnil. Zakze proc 10%
jen lekari, proc ne ostatni zamestnanci jak ve statni sfere, tak i v
soukrome? Neni to vuci ostatnim pracujicim sproste?
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama