Reklama

Dvě zářijová výročí a jejich vzkaz pro nás

V příštích dnech nás čekají dvě pro náš národ velmi důležitá výročí – Den české státnosti, čili svátek sv. Václava, což bude akcentovat katolická církev, a podpis mnichovských dohod. Obojí spolu zdánlivě nesouvisí, ale je to pravda?

Osmadvacáté září je oficiálně spojeno s českým státem, jeho vznikem, což bylo údajně zásluhou knížete Václava. A datum 30. září, už nikoli »údajně«, můžeme spojit se začátkem likvidace československého, tedy i českého demokratického státu.

Jak to však bylo s oním vznikem samostatného českého státu? Co s Velkou Moravou, kde v druhé polovině devátého století vládli Mojmírovci? To nebyl stát, i když právě oni ovládali tak velké území, že »z jednoho konce na druhý to (prý) trvalo na koni dva měsíce«? Dobře. Ten mohl být předchůdcem Československa, které dohodou Klaus-Mečiar už neexistuje. Jde nám však nyní o Česko, což jistě měli na mysli zákonodárci, když nový svátek schvalovali, protože tvrzení, že přitom vůbec nemysleli, se mně zdá pomluvou.

Pak ovšem prvním známým představitelem zárodku českého státu nebyl Václav, ale snad jeho dědeček Břetislav a po něm jeho synové včetně Spytihněva a Vratislava. Náhlá smrt obou přivedla na trůn Václava, tedy na ten při soutoku Vltavy a Berounky. O mnoho dál moc Přemyslovců tehdy nesahala. Za nezletilce Václava vládla jeho matka – Drahomíra. Proč se znelíbila, nevíme. Jen to, že ji syn, nabyv zletilosti, poslal na Budeč, aby tam v poklidu snad dožila svá léta. A Václav? Musel uklidnit i střední Čechy, jak ostatně připouštějí i církevní legendy. Odbojný kouřimský Radslav se mu prý bez boje nakonec podřídil. Václav pak musel čelit Bavorům, aby se jim nakonec podrobil. To zřejmě poněkud rozčílilo jeho bratra Boleslava, jenž nechal Václavovu životní pouť ukončit ve Staré Boleslavi.

Jak to tehdy opravdu bylo, nikdo neví. Pozdější legendy psané na objednávku latinskou křesťanskou církví potřebovaly někoho, kdo by potvrdil svou prvořadost a ještě zemřel »mučednickou smrtí«. V tom Václav byl ideální postavou. A tak z něj církev udělala nejen svatého, ale i zakladatele českého státu. Bratr Boleslav se totiž nehodil. Byl proto nařčen z vraždy, i když právě on, jeho syn a vnuk skutečně mají na sjednocení země, a tedy i na vzniku skutečného českého státu, větší zásluhy než Václav. To by ovšem katolická církev a jí propagovaná víra se staly mocensky až druhořadé.

A Mnichov? Tamní jednání se těžce a dlouho budovaný stát, české povědomí, pokusilo zcela zničit. Napřed okleštilo, poničilo hospodářsky, zlikvidovalo jakoukoli demokracii. Pak »pod ochranou Říše« začalo období – i když ho nestačili dokončit – germanizování země a likvidace těch, kteří byli potomci velkomoravského Rostislava či knížat Bořivoje a Václava s Boleslavem, a to proto, aby se vrátili k myšlence, s níž kdysi vstoupil na Moravu Ludvík Němec a poté do Čech saský král Ota I. s bavorským Arnulfem, aby tady vytvořili nový, tentokrát už německý prostor. Mnichov byl zrada těch nejbližších – Anglie a Francie. Ale byl raný středověk něčím jiným než souhrnem zrad dokonce mezi nejbližšími příbuznými? Jen namátkou jmenujme Rostislava a zradu jeho synovce Svatopluka. Anebo další Přemyslovce, Oldřicha a Jaromíra, kterého Oldřich kvůli moci dokonce nechal vykleštit a oslepit? Šlo o moc a jen ten, kdo odstranil jakýmkoli způsobem z cesty druhého, kdo měl také o ni zájem, vítězil. To za pokojného sledování křesťanskou církví. Jen ona tehdy měla ze všeho svůj prospěch.

Nejinak tomu bylo i v Mnichově. Vše začalo zradou a ten stát, jenž se opět začal rozvíjet a stavět na základech, které mu dali ti Bořivojové, Václavové a Boleslavové, stát, který měl jeden z prvních zákoníků na světě, čímž se vlastně také kodifikoval (Břetislav a jeho Dekreta), měl být zlikvidován.

A jména těch, kteří byli u toho, země, které zastupovali, když byla podepisována mnichovská dohoda, bychom si dnes měli všichni zapamatovat, zvláště, budeme-li si jedno či druhé výročí připomínat.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 58 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


donald.kaczerowski
2021-09-28 16:21
joska.korinek - Neděláte dobře, Kořínku. Třeba bychom se od vás,
jako člověka širokého rozhledu a bohatých názorů na všechno,
dozvěděli mnoho zajímavého. A taky bychom se třeba zasmáli.
joska.korinek
2021-09-28 12:44
Do historie dnes (vlastně odnepaměti) fušuje kdejaký pomatenec a
trouba. Horší ale jsou ti, kteří to dělají v zájmu někoho mocného.
A mocní jsou ve své většině sobečtí a zlí. Proto beru
"historii" s velkou rezervou.
jarprchal43
2021-09-28 09:12
fronda - Termín státnost, případně česká státnost je pregnantně
vysvětlen v kdejaké encyklopedii. Pokud nechápete, co to je, hledal bych
chybu ve vaší přílišné zahleděnosti do bolševického
internacionalismu, pokud to ještě vy komunisti vyznáváte. Že Velká
Morava nezasahovala do Čech jsem si nevymyslel já, ale soudí tak velká
většina historiků. Ostatně v době soumraku Velkomoravské říše už
vládl v Čechách Bořivoj a je velice pravděpodobné, že měl nějaké
předchůdce. Mimochodem, vždycky když mě zrovna vy pochválíte, byť
jenom náznakem, mám pocit, že je něco špatně. Nevím proč.
fronda
2021-09-28 01:39
jarprchal43: To je lepší, ale stejně: vždyť autor se žádného
slovanství v článku nedovolává a konstatuje, že šlo o boj o moc, ne
mezi "národy". Kojzar neví, co je to "česká
státnost", já to taky nevím a neví to patrně skoro nikdo. --- Jde
spíš o nadměrnou moc katolické církve v ateistické zemi a o výklady
historie německými nacionalisty od 19. století. Zdejší lidovci, druhdy
součást protifašistické koalice, jim nahrávají. --- Velkomoravská
říše že nezasahovala do Čech? Ani za Svatopluka, po Bořivojově
smrti? Každopádně ale "zasahovala" na Moravu. Taky se mi
líbí teorie, že Mojmírovci byli potomci Sáma (nedoloženo), ten ale
určitě měl děti se slovanskými ženami. Jádro jeho říše
pravděpodobně leželo na Moravě, bez ohledu na onen Vogastisburg, který
mohl ležet nedaleko o mého bydliště v SZ Čechách.
fronda
2021-09-28 01:10
velkymaxmilian: V té době žili Slované i západně od Berlína... ---
Tady se nabízí tuším Mill: "Dávám přednost nešťastnému
Sókratovi před šťastným prasetem."
velkymaxmilian
2021-09-27 12:51
@fronda. Pan Prchal nakousl jeden problém viz: "Teprve jeho manželka
( míněno Vratislava) a matka Václava a Boleslava Drahomíra vnesla do
rodu Přemyslovců slovanskou krev, pokud ovšem platí domněnka o jejím
původu". Většina historiků ji označuje jako "Drahomíra ze
Stodor", která se narodila v roce 890 n. l., v Havellandu, jde
knížectví Stodaranů. Zda ovšem byla nositelkou slovanské krve je
trochu problematické neboť toto knížectví se nacházelo západně od
dnešního Berlína. PS: Frondo některé nejasnosti raného středověku
v dnešní českomoravské kotlině ovšem nic nemění na tom, že dnes si
jako občané státu Evropské unie žijeme většinově "jako svině
v žitě"...
jarprchal43
2021-09-26 23:35
fronda – K věci? První lež: 28. září není spojováno se vznikem
českého státu, jak tvrdí Kojzar, ale je připomínkou české
státnosti. To je podstatný rozdíl. Není to polistopadový výmysl, ale
tradice oslav sv. Václava jako symbolu (nikoliv zakladatele) českého
státu sahá hluboko do středověku. Osmadvacáté září bylo památným
dnem až do roku 1951, než ho zrušili komunisti. Kojzar zmiňuje jako
první český stát Velkou Moravu, což je druhá lež. Velkomoravská
říše pravděpodobně vůbec nezasahovala do Čech, rozkládala se
nejspíš na území Moravy, Slovenska, možná i Maďarska a části
Polska. Vůbec není jasné, zda Mojmírovci byli slovanského původu,
podle moderní historiografie mohli být potomky knížete Sáma, což byl
s největší pravděpodobností franský kupec, a právě Sámova říše
je prvním známým zárodkem českého státu. To se ovšem Kojzar učil
už v základní, nejpozději na střední škole. Potom je tady ještě
zdánlivě divoká teorie o perském původu Mojmírovců; nevylučoval ji
například ani komunistický historik Klanica. A pokud jde o to, jaké
zájmy hájili první Přemyslovci? Nedávný výzkum DNA kosterních
pozůstatků Spytihněva prokázal jasně jeho keltsko-germánský původ,
jinými slovy, nebyl vůbec Slovan. Totéž logicky platí o jeho
rodičích Bořivojovi a Ludmile, a také o mladším bratrovi
Vratislavovi. Teprve jeho manželka a matka Václava a Boleslava Drahomíra
vnesla do rodu Přemyslovců slovanskou krev, pokud ovšem platí domněnka
o jejím původu. Jediný náznak pravdy tak obsahuje Kojzarova věta
„jak to tehdy opravdu bylo, nikdo neví.“ Ale ani ta není úplně v
pořádku, protože mnohé tušíme. Především to, že svět raného
středověku byl mnohem pestřejší a složitější, než že tady proti
sobě stáli Němci a Slované, jak se nám to snažili namluvit obrozenci
a po nich komunističtí historici. Ta hranice byla velmi rozostřená a
šlo především o mocenský boj bez ohledu na takový či onaký původ.
jarprchal43
2021-09-26 20:48
joska.korinek - Třeba by mi to vysvětlil estébák Skřivánek.
fronda
2021-09-26 16:32
jarprchal43: Zase uhýbáte od toho podstatného, o čem je článek, k
pouhému omylu, navíc podruhé je tam to jméno správně. To se stane,
chyby mají v textech i jiné deníky, např. přímo Deník přinesl teď
článek o dobývání Balkánu Turky, který je vysloveně popletený.
o.motl
2021-09-26 11:55
Pochopit Kojzara není nic složitého, soudruhu Kořínku.
joska.korinek
2021-09-26 08:04
Prchale, teď už vám zbývá jen pochopit, co váš bývalý
spolustraník napsal. A hlavně proč.
jarprchal43
2021-09-25 09:14
"Pak ovšem prvním známým představitelem zárodku českého státu
nebyl Václav, ale snad jeho dědeček Břetislav a po něm jeho synové
včetně Spytihněva a Vratislava," píše vystudovaný historik
Kojzar. Dědečkem sv. Václava byl ale první historicky známý kníže
Bořivoj a babičkou sv. Ludmila. Faktická chyba je jen jedním z řady
nesmyslů, kterými komunistický dinsaurus "vyzdobil" státní
svátek.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama