Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 
Ilustrační FOTO - Pixabay

Pomoc po rozlučce s Británií

Legislativní usnesení Evropského parlamentu z 15. září t. r. o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu, jsem v hlasování podpořila. Dlouhodobě jsem upozorňovala na to, že bude odchod Velké Británie z EU evropské (a teky i české) podniky bolet.

Není to sice nic oproti tomu, kterak to postihne britské podniky a veřejnost, ale je každopádně dobře, že se EU snaží o evropské podniky postarat a pomoci jim v těžké přechodné době způsobené změnou pravidel.

Dopady brexitu

Poslední den loňského roku představoval konec volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu mezi EU a Spojeným královstvím. To mělo nepříznivé sociální a ekonomické dopady jak na lidi a podniky, tak na orgány veřejné správy na obou stranách. Statistiky již v lednu letošního roku hlásily, že vývoz z Británie do Evropské unie v lednu klesl o 40,7 %, dovoz unijního zboží do Británie se pak snížil o 28,8 %. Na vině byla samozřejmě i pandemie, ale zejména (poněkud paradoxně, jelikož Velká Británie argumentovala brexit jako snahu o omezení byrokracie) právě byrokracie. Odchod velké Británie z EU totiž ukončil 48 let volného pohybu zboží. Obě strany se sice shodly na nulových clech a kvótách, ale celníci musí, na základě vzájemně dohody, kontrolovat dokumenty či speciální certifikáty pro dovoz potravin, zvířat a rostlin, které musí splňovat hygienické normy. Povinné jsou sanitární a fytosanitární kontroly, tj. kontroly bezpečnosti potravin a zdraví zvířat a rostlin.

To vše samozřejmě dopadá na evropské podniky. Lídři členských zemí EU (za ČR tedy dosud Andrej Babiš) se proto v červenci 2021 dohodli na vytvoření tzv. rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, která by zemím sedmadvacítky měla pomoci přizpůsobit se nastalým změnám a nové situaci. Jedná se o fond ve výši pět miliard eur (v cenách roku 2018), který bude vyplácen postupně až do roku 2025. ČR z fondu připadne necelých 50,2 milionu eur, přičemž nejvíce získává logicky Irsko.

Babiš se nepředvedl

Osobně jsem samozřejmě ráda za každou pomoc, ale obávám se, že zde se pan premiér nijak nepředvedl. Británie je totiž naším pátým největším obchodním partnerem a směřuje do ní cca pět procent veškerých českých vývozů. Podle analytiků České spořitelny představuje celkový export ČR do Velké Británie přibližně 330 miliard korun ročně. To je osm procent celkových vývozů a sedm procent českého HDP, přičemž nejvíce se čísla vývozu týkají našeho automobilového průmyslu a kancelářských strojů. Právě kvůli automobilovému průmyslu se očekávalo, že ČR bude jednou z těch zemí brexitem nejzasaženějších. Tomu však částka vyjednaná premiérem neodpovídá a hned 13 zemí obdrží větší pomoc než my.

Financovat z fondu lze pouze opatření, která budou specificky nastavená na potlačení negativních důsledků odchodu Spojeného království z EU. Např. investice na vytvoření pracovních míst, a to včetně krátkodobých pracovních programů, rekvalifikací a školení; reintegraci občanů EU, kteří opustili Spojené království v důsledku brexitu; podporu pro podniky (zejména malé a střední podniky), OSVČ a místní komunity; budování celních zařízení a zajištění fungování hraničních, fytosanitárních a bezpečnostních kontrol a certifikační a licenční schémata. Další skvělou zprávou je, že finanční a bankovní sektor, které mohou mít z brexitu prospěch, jsou vyloučeny a nezískají z fondu ani euro.

Vytvoření fondu tedy vítám, ale nepovažuji ho za žádné velké české vítězství, ale spíše ukázku toho, kterak neumíme využívat jednání na půdě EU k našemu většímu prospěchu. Doufám nyní, že česká vláda alespoň zaručí, že fond zajistí podporu umožňující čelit nepříznivým důsledkům v našich regionech a odvětvích, zejména v těch, které jsou vystoupením Spojeného království z Unie postiženy nejvíce, a zmírnit tak související negativní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost.

Kateřina KONEČNÁ, předsedkyně ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 6 hlasů.

Kateřina KONEČNÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama