Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 
Ilustrační FOTO - Pixabay

Evropská unie otevře zastoupení v Grónsku

Evropská unie se chce více zapojit do ochrany životního prostředí Arktidy. Sedmadvacítka se chce mj. zasazovat o zákaz nové těžby ropy, uhlí a plynu v regionu, vyplývá z nedávno zveřejněného návrhu nové unijní strategie vůči Arktidě. Evropská komise kvůli tomu také otevře své zastoupení v Grónsku.

Sedmadvacítka považuje Arktidu za region strategického významu a hodlá použít unijní prostředky na podporu udržitelného rozvoje v oblasti. »Arktida se otepluje až třikrát rychleji než zbytek planety. Tání ledu a rozmrzání permafrostu v Arktidě dále urychluje klimatickou změnu a má obrovské řetězové efekty,« upozornil eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius. EU, která přiznává i své environmentální stopy v regionu, slíbila podporu ochrany arktických moří a výzkumu tajícího permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdy.

Unie bude usilovat o zákaz těžby v nových ložiscích ropy, uhlí a zemního plynu v Arktidě, což má být součástí ochrany regionu silně zasaženého klimatickou změnou. Návrh Evropské komise sice odráží snahy EU posílit svou roli ve světě, ale na Arktidu má dosud jen omezený vliv. Není členem Arktické rady, regionálního koordinačního orgánu. Členy jsou však tři unijní státy - Dánsko, Finsko a Švédsko.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země je jedním z největších exportérů ropy a zemního plynu a těží fosilní paliva i v Arktidě, by Moskva z případného zákazu profitovala díky zvýšení cen. »Pokud taková rozhodnutí povedou k určité cenové volatilitě, ruská ekonomika by tolik neutrpěla. To proto, že omezíme produkci, ale dostaneme ceny, které jsme chtěli,« řekl podle agentury Reuters Putin na nedávné energetické konferenci v Moskvě.

I Nizozemci se mají nač těšit

A pokud jde o dopady tání ledovců, tak pro příklad - hladina moře u Nizozemska se může do roku 2100 zvednout až o dva metry, což je víc, než se dosud uvádělo. Oznámil to podle ČTK nedávno nizozemský meteorologický ústav (KNMI).

Zhruba třetina rozlohy Nizozemska leží pod úrovní hladiny moře, takže se tato západoevropská země považuje za mimořádně ohroženou oteplováním, ale Nizozemsko je zároveň v přepočtu na obyvatele největším znečišťovatelem v Evropě, uvádí agentura AFP.

»Projekce naznačují větší vzedmutí moře než dříve. Pokud neomezíme produkci skleníkových plynů, může se moře u nizozemských břehů zvednout do roku 2100 ve srovnání se situací na začátku století o 1,2 metru« a o dva metry, pokud se tání ledu u pro změnu jižního pólu urychlí,« stojí ve zprávě. Nizozemsko bylo v červenci stejně jako Německo a Belgie postiženo ničivými záplavami. »Doba, kdy jsme byli schopni kontrolovat vodu, pevninu a půdu po svém, je minulostí. Nizozemsko se neobejde bez drastické volby při plánování,« řekl Rogier van de Sande, šéf úřadu, který se stará o vodní hospodářství.

Nizozemsko se díky hrázím chránícím před bouřemi, neustálým inovacím a tisícům kilometrům bariér a dun označovalo za »nejbezpečnější deltu na světě«. Ale to už je pasé. Přehodnocení projekce KNMI se opírá o srpnovou, novou zprávu Mezivládní skupiny odborníků o změnách klimatu OSN (GIEC) a o vlastní výzkum ústavu. Až 60 % nizozemského území, kam patří mořské pobřeží i oblasti kolem řek, mohou postihovat záplavy.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama