Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 
Křest knihy – Arkády Pankrác

Kotrmelce Jaroslava Sypala

Jaroslava Sypala známe jako úspěšného divadelního i filmového herce. Je to studnice dobré nálady na prknech, která znamenají svět, i před kamerou. Ovšem nedávno vstoupil na půdu dosud neznámou. Políbila ho spisovatelská múza a vydal knihu Kotrmelce jednoho herce. Křest proběhl minulý týden v Knihkupectví Dobrovský v pražském nákupním centru Arkády Pankrác. A právě kotrmelce (s velkým i s malým K) hrají v našem rozhovoru hlavní roli…

Jardo, jak vás vlastně napadlo vydat knihu?

Mám takovou zásadu - když mi teče do bot, tak to okamžitě nerozhlásím do světa, ale snažím se to nějak vyřešit. Jsem narozen ve znamení Panny. Lidé v tomhle znamení, když spadnou až na úplné dno, zmobilizují všechny síly. Nečekal jsem se skloněnou hlavou, až něco přijde, ale naopak šel osudu naproti podle hesla: »Co tě nezabije, to tě posílí!« Když v březnu 2020 vypukl v celém světě covid, začal jsem psát na Facebook své originální vzpomínky. Měly ohromný ohlas. Spisovatel Honza Bauer mi navrhl, abych napsal knihu. Dlouho jsem váhal, ale pak jsem se věrný rodinné tradici – neboť tatínek byl velký spisovatel a syn Jan je redaktor prestižního časopisu Epocha - do toho přece jen pustil. Při psaní jsem zjistil, jaký jsem měl a pořád mám nádherný barevný život. Kolik originálních situací jsem zažil a s kolika úžasnými osobnostmi z různých oborů jsem se setkal. Nesnáším nudu! Stejně jako moje divadelní hry je to jízda jako na horské dráze! Každá kapitola má svoji pointu. Žádná vata. Mistr zdlouhavých popisů Alois Jirásek by mě asi nepochválil… Mám z Kotrmelců jednoho herce velkou radost – 320 stran, více než sto fotografií. Kniha je nabitá humorem a pozitivní energií. V téhle nelehké době plné špíny, lží a intrik jsou takovéto knihy potřeba jako sůl. Přináším jeden malý pramínek živé vody. Mým cílem bylo, aby si čtenář po přečtení Kotrmelců řekl: »Život je i přes všechny útrapy přece jen krásnej!« Jsem šťastnej jako malej Jarda, že kniha Kotrmelce jednoho herce má zatím velký čtenářský ohlas a dobře se prodává. Tetelím se štěstím.

Jak probíhal křest a co vás při něm nejvíce potěšilo?

Křest měl báječnou přímo rodinnou atmosféru! I když v pohádkách jsou většinou tři sudičky, já měl čtyři. Moji milou kolegyni herečku Jaroslavu Stránskou, skvělého spisovatele Jana Bauera, uznávaného badatele a historika Jaroslava Čvančaru a majitele nakladatelství Naše vojsko Emericha Drtinu. Byl jsem opravdu v dobré společnosti. Křest mé první a zároveň poslední knihy - protože se už žádnou další psát nechystám – jsem si opravdu náležitě užil.

Měl jste literární sklony od malička?

Už jako kluk jsem hodně četl. Láska ke knihám mi zůstala do dnešních dnů. Přečtu jich za rok kolem dvou set. Držím se zásady: když chceš psát, musíš i hodně číst. Kromě psaní povídek jsem také začal textovat známé melodie. Napsal jsem více než stovku písňových textů. Psát mě vždycky ohromně bavilo, i když jsem na střední škole měl téměř pokaždé ze slohů chvalitebnou. Prý kvůli nesprávným slovním obratům… Co tím pan profesor češtiny myslel, jsem se ale nikdy nedozvěděl.

S manželkou Michaelou

Jak jste sám řekl a koneckonců i uvedl na pozvánce ke zmiňovanému křtu, kniha je plná pozitivní energie. Kde v dnešní době, která není příliš pozitivní, berete tuto energii?

Jsem životní optimista. Řídím se heslem: nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře! Život nám rychle utíká jako voda mezi prsty. V každé, i když nelehké době, nesmíme před problémy sklonit hlavu, ale bojovat!

Čemu všemu se aktuálně věnujete?

Všemu, co mě baví. Už deset let učím herectví na pražské Mezinárodní konzervatoři, jsem principál zájezdového divadla, napsal jsem čtyři divadelní komedie, občas něco točím. A samozřejmě se také věnuji své báječné manželce Michaele a naší smečce zvířecích bezdomovců – fence Angie a dvěma kočičkám. A teď jsem se pustil do psaní filmové pohádky. Pokud se mi povede, můj soused a kamarád Zdeněk Troška bude tiše závidět (smích).

Jak moc zamával s kulturou – vašima očima viděno – koronavirus?

Velice. Lidem se nechce chodit na divadelní představení pod podmínkou různých testů. A také si za ten rok a třičtvrtě zvykli na jiný způsob života. Zatím se vše rozbíhá hlemýždím tempem. Ale neklesám na mysli. Dokud mi síly budou stačit, budu pověstnou Thespidovu káru dál tlačit! I když každým rokem je těžší, těžší a těžší.

I když se to nezdá, blíží se Vánoce. Jak se na ně těšíte a jak je budete trávit?

Už pomalu začínám zpívat koledy a vyhlížím Ježíška (smích)… Jako každý rok budu Vánoce trávit v rodinném kruhu. Budeme si se ženou užívat jedinečné atmosféry a pohody Vánoc.

Dodržujete v rodině nějaký speciální vánoční zvyk?

Abych kápl »božskou«, kromě rozkrajování jablka žádný další zvyk naše rodina nedodržuje. Kdysi jsem házel pantoflem – jestli do roka půjdu z domu. Ale zhoršil se mi zrak, takže bych mohl někoho trefit a při mé »skvělé« orientaci bych se už nevrátil. Raději pantofel ani nesundávám z nohy (smích).

A co si budete především přát do roku 2022?

V tomhle roce mi odešlo několik vzácných přátel, v jejichž přítomnosti jsem vždy pookřál a říkal si: »Přece jen jsou ještě na světě slušní lidé.« Blbej rok!!! Kdyby jen člověk tušil, když se s nimi smál a bylo mu fajn, že už je to naposled... Nic tak nebolí jako odchod někoho, koho máte opravdu rádi a on má rád vás. Mít kolem sebe skutečné přátele a ne pokrytce, kteří vás při první životní zkoušce zradí, je velký dar! Jak praví klasik: »Peklo je prázdné, ďáblové jsou mezi námi.«

Sám sobě i všem dobrým lidem přeji do nadcházejícího roku 2022 ještě více dobra a těm špatným méně zla! A také hodně šťastných životních kotrmelců! Takhle mladí jako jsme teď už nikdy nebudeme!

Petr KOJZAR

FOTO – archiv Jaroslava SYPALA


Kotrmelce jednoho herce – ukázka z knihy

DUEL

Někdy je výhodou, jak od přírody vypadáte. Na Křivoklátě natáčel pohádku německý štáb. Dostal jsem v ní roličku. Přivezli mě tam brzy ráno. Převlékl jsem se do kostýmu s rolničkami, narazil na hlavu špičatou sametovou čepičku s pérem a snídal u cateringu. To je takový karavan, kde hercům dávají během natáčení najíst a napít. Přišla za mnou pomocná režisérka, která mě vybrala. Varovala mě: »Točíme už čtrnáct dnů. Díky neurotickému režisérovi Hansovi tady nepanuje dobrá atmosféra. Pořád na někoho řve, věčně se mu něco nelíbí. Vy určitě nebudete výjimkou. Nehádejte se s ním nebo vás přeobsadí. Už se to tady několikrát stalo.« Vtom se z mlhy vynořila vysoká mužská postava se scénářem v ruce. Pomocná režisérka do mě drbla: »To je on! Hans! Pevné nervy!« A zmizela… Dva muži v ranní mlze. Situace připomínala duel. »Duel je dobrovolné střetnutí dvou osob se zbraněmi, který má obnovit jejich čest.« Jenže já jsem se nechtěl s Hansem střetnout a o čest mi už vůbec nešlo! Ale také jsem z duelu nechtěl odejít jako poražený. Patová situace. Přemýšlel jsem: »Kdo začne? Já mám v ruce rohlík, on scénář. Hans má téměř dva metry, já jen něco přes metr šedesát. Hans je mladý, určitě nebyl na vojně. Ze mě vojna udělala chlapa! To by mohlo rozhodnout. Hrad Křivoklát bude svědkem nelítostného souboje německého režiséra s českým hercem!« Byl jsem připravený, že na mě Hans začne křičet a vyčítat mi nějakou maličkost. Určitě se mu něco nebude líbit na mém kostýmu, a to mě ještě neviděl hrát. S největší pravděpodobností dojde i na fyzický střet. Mám pro strach uděláno! Jako kluk jsem se párkrát zúčastnil boxerských tréninků. Začátek byl nadějný, ale pak přišel kolaps. Dostal jsem úder a odnesli mě i s ringem… Hans mě konečně spatřil. Přesunul jsem svůj rohlík do bojové polohy a místo granátu stiskl ve zpocené dlani rajče! Až zazní zvuk polnice – jdeme na to! Ale nakonec všechno dopadlo úplně jinak… Hans na mě ukázal a šíleně se rozesmál: »Erstaunlich! Das ist ein Idiot!« A bylo po bitvě…


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 28 hlasů.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama