Info pro čtenáře

Vážení čtenáři. Přecházíme na nový web, který je na adrese https://www.ihano.cz.

Tato adresa bude stále funkční, ale už ne aktuální. Bude fungovat jen jako archiv.

Přejděte na https://www.ihano.cz.

Reklama
--> 
Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Šéfa Interpolu »zdobí« trestní oznámení

Novým prezidentem Interpolu byl ve čtvrtek zvolen šéf policie Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí, informovala z Istanbulu agentura AFP i Interpol. Podle zprávy Interpolu byl Raísí zvolen ve třetím kole 69 % hlasů. O nejvyšší úřad v této mezinárodní policejní organizaci se ucházela také plukovnice české policie Šárka Havránková, nynější viceprezidentka Interpolu. Násir Raísí přitom čelí kritice kvůli případům mučení a jiným činům a porušování lidských práv, jichž se podle médií dopustila policie v SAE pod jeho vedením.

V několika zemích jsou na něj kvůli tomu podána trestní oznámení. Jde o pět zemí včetně Francie a Turecka. Dva britští občané uvádí, že byli v emirátech několik měsíců zadržováni a policie je ve vězení mučila. Organizace MENA Rights Group, jež působí v arabských zemích a na Blízkém východě, poukazuje na opakované porušování práv ze strany bezpečnostních sil SAE, uvedla ČTK. Kandidaturu Raísího před volbou kritizovaly nevládní organizace z řady států.

Zaplacený prezident

Proti Raísímu, který tvrdí, že chce Interpol modernizovat, vystoupila i skupina francouzských zákonodárců. Přes tři desítky členů francouzského parlamentu vyzvaly prezidenta Emmanuela Macrona, aby byl proti Raísího kandidatuře a několik německých poslanců označilo jeho kandidaturu za porušení všeobecné deklarace lidských práv. Také Evropský parlament v zářijové rezoluci vyzval k řádnému prošetření obvinění z porušování lidských práv souvisejících s Raísím před volbou prezidenta Interpolu. Deník The Guardian ve čtvrtek napsal, že SAE v dřívější době na chod Interpolu »štědře« finančně přispěla. Také francouzský vládní poslanec Hubert Julien-Laferrière uvedl o SAE, že patří k největším finančním podporovatelům Interpolu.

Delegáti rozhodli jinak

Český policejní prezident Jan Švejdar na Twitteru poděkoval Šárce Havránkové za úsilí, které volbě věnovala. »Přestože neslavíme vítězství, Česká republika si získala obdiv a důvěru mnoha zemí. Díky Šárce, která se dokázala postavit takové výzvě, tleská dnes České republice celý svět,« zdůraznil Švejdar. Neúspěšná kandidátka z Istanbulu poděkovala všem za podporu. »Při volbě jsem bohužel neuspěla a pravděpodobně jsem vás tím zklamala, ale bohužel delegáti rozhodli jinak a je potřeba to respektovat,« uvedla.

Spokojený generální tajemník

Funkce prezidenta Interpolu, jehož mandát je čtyřletý a neplacený, je spíš reprezentativní. Chod organizace zajišťuje generální tajemník, jímž je od listopadu 2014 Němec Jürgen Stock. Ten výběr Raísího přivítal. »V posledních třech letech jsem s panem Raísím spolupracoval jako s delegátem ve výkonném výboru. Těším se na úzkou spolupráci s ním při zajišťování plnění mandátu Interpolu a podpoře mezinárodní policejní spolupráce,« uvedl Stock podle tiskové zprávy na stránkách Interpolu.

Nového prezidenta Interpolu zvolilo 89. valné shromáždění, které v minulém týdnu zasedalo v tureckém Istanbulu. Jeho účastníci mimo jiné schválili vstup Mikronésie, která se stala 195. členským státem, či rezoluci vyzývající k boji proti sexuálnímu zneužívání dětí prostřednictvím internetu a sociálních sítí.

Největší policejní organizace

Interpol je největší mezinárodní policejní organizací. Byl založen za účelem výměny informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických akcích v členských zemích. ČR se stala jeho členem v září roku 1993. Sídlo organizace se od roku 1989 nachází ve francouzském městě Lyonu, jejím nejvyšším orgánem je Valné shromáždění, od roku 2018 stál v čele Jihokorejec Kim Čong-jang. Vůbec první Češkou v historii, která se dostala do vedení Interpolu, se v říjnu 1019 stala plukovnice české policie Šárka Havránková - stala se viceprezidentkou pro Evropu. Předchůdkyní Interpolu byla Mezinárodní komise kriminální policie (ICPC), založená 7. září 1923 v rakouské metropoli Vídni. Za »otce zakladatele« je považován rakouský policejní důstojník a bývalý kancléř Johann Schober.

Organizace není oprávněna zasahovat do politických, rasových, náboženských či vojenských záležitostí jednotlivých zemí. Od roku 1985 může Interpol žádat o informace ke všem případům označeným jako teroristické. Má statut stálého pozorovatele při OSN. Do zasedání v Istanbulu Interpol sdružoval 194 zemí včetně ČR. Bývalé Československo své členství »zmrazilo« v roce 1952; obnovilo jej formální žádostí v roce 1990. Tuzemská pobočka Interpolu spadá pod odbor Policejního prezídia.

Předválečné počátky

Počátky Interpolu sahají těsně před začátek 1. světové války, kdy moderní vyšetřovací metody byly ještě v plenkách a zločinci za hranicemi svého domovského státu prakticky nepolapitelní. Zejména o vzájemné spolupráci při chytání zločinců v cizině proto jednali na prvním kongresu v dubnu 1914 v Monaku policejní šéfové několika evropských zemí. Válka ale vše odložila. Mezinárodní komise kriminální policie tedy vznikla až na 2. kongresu ve Vídni v září 1923. V boji proti mezinárodnímu zločinu se tehdy spojilo 17 zemí včetně bývalého Československo.

Po nezbytné reorganizaci Interpolu v 50. letech a s novým statutem přišla i změna sídla z Vídně na metropoli Francie Paříž (následoval Lyon) a od roku 1956 i současný název: Mezinárodní organizace kriminální policie - Interpol (ICPO - Interpol). Vyšetřování Interpolu se soustředí na několik hlavních oblastí. Jedná se především o terorismus a zločiny proti lidem a majetku, dále zločiny »bílých límečků« (zahrnují ekonomickou, finanční a počítačovou kriminalitu) a organizovaný zločin a drogy.

Čtyři klíčové role

Aktivity Interpolu se dají definovat čtyřmi klíčovými rolemi: výměna zpráv, informační podpora, globální koordinace a další služby (například tvorba modelové legislativy o extradici). Všechny členské státy Interpolu mají přístup k mezinárodně sdíleným informačním systémům provozovaným touto organizací, tedy také k seznamu mezinárodně hledaných osob. Interpol zaměstnává asi tisíc lidí. Jeho roční rozpočet byl loni ve výši 136 milionů eur, financován je převážně z členských příspěvků zemí. Ke své činnosti využívá čtyř oficiálních jazyků: angličtinu, francouzštinu, španělštinu a arabštinu.

Šňůra skandálů

V posledních letech čelil Interpol řadě skandálů a kritice. V roce 2008 například kvůli podezření z korupce rezignoval jeho šéf Jackie Selebi. O dva roky později byl odsouzen k 15 letům vězení. Podle jihoafrického soudu byl Selebi napojen na organizovaný zločin a od drogových bossů přijal na úplatcích v přepočtu okolo 3,2 milionu korun. Loni byl exšéf Interpolu Meng Chung-wej v Číně zadržen a odsouzen k trestu 13,5 roku vězení za ú mplatkářství a zneužití moci. Interpol oznámil v říjnu 2018, že Meng rezignoval na funkci šéfa. A aféře čelí i čerstvý šéf Interpolu Násir Raísí…

(ava)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 4 hlasy.

(ava)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama