Reklama
--> 
Ilustrační FOTO - Pixabay

Licoměrný přístup státu

Příspěvky na bydlení se kvůli razantnímu zdražení energií zřejmě zvýší. Na dávky navíc dosáhne širší okruh lidí. Předpokládá to vládní novela o státní sociální podpoře, kterou s úpravou schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Předlohu podpořilo 188 ze 189 přítomných poslanců. Proti nebyl nikdo. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by mělo schvalování postupovat tak, aby vyšla ve sbírce ještě v lednu.

Předloha také zmocňuje kabinet, aby mohl letos rozhodnout o dalším zvýšení dávky, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly.

Připomínky k vládnímu řešení růstu cen energií vznášeli především poslanci ANO. Například Aleš Juchelka poukazoval na zátěž pracovníků úřadů práce, kteří žádosti o dávky vyřizují. »Už nyní jsou na hraně svých pracovních možností,« uvedl na dopoledním jednání sociálního výboru. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) navrhoval plošnou pomoc, mimo jiné v podobě nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodávky elektřiny a plynu. Podle Jana Bauera (ODS) je ale lepší nyní navrhovaná adresnost s využitím nynějšího, podle něho robustního sociálního systému.

Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové návrhy nynější vlády pomohou velmi malé skupině lidí. Novou vládu Petra Fialy (ODS) kritizovala za to, že stáhla ze Sněmovny trojici dalších předloh své předchůdkyně k rostoucím cenám energií. Šlo o zavedení nulové sazby daně z přidané hodnoty na dodání elektřiny a plynu a další plošné podpory. Místopředseda klubu ANO Karel Havlíček v té souvislosti uvedl, že není důvod předpis neschválit. »Určitému vzorku populace pomůže, ale je to třeba vidět v kontextu, že citelně zasaženo bude 85 procent domácností a prakticky všechny firmy. Z tohoto úhlu pohledu je pouze toho řešení nedostatečné,« míní.

Komunisté navrhují zastropování výdajů

Vládní předloha podle místopředsedy ÚV KSČM Lea Luzara situaci neřeší. »Navrhovaný příspěvek na bydlení je v prvé řadě limitován tím, že ne všichni, kteří by na tento příspěvek měli nárok, ho využijí. Vláda chce spíše ušetřit, než aby opravdu kompenzovala lidem zvýšené náklady na energie,« řekl bývalý poslanec našemu listu. Vláda ve svém návrhu podle něj vychází z předpokladu, že lidé, kteří by měli mít nárok na kompenzaci, nebudou chtít absolvovat návštěvu úřadů, stát dlouhé fronty a byrokraticky dokladovat, jaké mají příjmy. »Vzdají to, příspěvek oželí, raději se uskromní na úkor běžných výdajů a doplatí to, aniž by žádali stát o kompenzace,« domnívá se místopředseda ÚV KSČM. »Považuji to za licoměrný přístup státu. Místo, aby plošně valorizoval občanům to, co nezavinili, to znamená špatnou politiku státu a Evropské unie vůči energiím, tak se snaží tyto zvýšené náklady přenést na lidi, spoléhaje na to, že ne všichni si o podporu zažádají,« míní Luzar. Podle jeho soudu nejde o správný přístup, jakým by se mělo k této věci přistupovat. »Komunisté navrhují zastropování těchto výdajů a stát by si to v rámci kompenzací měl řešit s dodavateli energií sám, ne na úkor občanů, kteří za to nemohou,« dodal Luzar.

Leo Luzar (KSČM).

Řešení nynější vlády naopak ocenil předseda koaličního klubu TOP 09 Jan Jakob. »Pomoc je jasná, cílená, adresná,« uvedl.

Šéf klubu SPD Radim Fiala vidí za zdražováním energií »eurounijní zelenou politiku«. Varoval před tím, že ceny dál porostou, pokud ČR od této politiky neustoupí.

Podpora i vlastníkům rekreačních objektů

Takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává, novela jednorázově zvyšuje podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení o zhruba 1100 až 2100 korun. Podporu by nově mohli pobírat i podnájemníci. Sněmovna ji chce dát letos na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) také vlastníkům rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ by měli stejný jako vlastníci bytů. Jejich rekreační stavby by ale musely splňovat určité standardy pro bydlení.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Jurečka uvedl, že neumí říct přesnější odhad nákladů ani počtu domácností s nárokem. »Není to tak, že bychom vyčerpali tři miliardy korun a řekli, že další peníze nemáme,« zdůraznil.

Na příspěvek na bydlení nyní mají nárok vlastníci bytu či trvale hlášení nájemníci, kterým na úhradu přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Dávka odpovídá rozdílu mezi výdaji nejvýš do normativních nákladů a 0,3násobkem či 0,35násobkem příjmu. Normativ se pohybuje v družstevních a vlastních bytech podle počtu členů domácnosti od zhruba 5000 do 12 200 korun. V nájmu je to pak asi od 5600 Kč do 20 500 korun, roli hraje i velikost města.

Novela částky navyšuje. Lidem, kteří žijí sami v nájmu či podnájmu, zvedá normativ ještě o 1120 korun. Ve vlastním či družstevním bytě jde o 1180 korun. Pro dvojici v nájmu by se normativ podle novely upravil o 1130 korun, ve vlastním a družstevním bytě o 1219 korun. Třem lidem by částky pro výpočet dávek vzrostly o 1607 a 1733 korun, čtyřem a více osobám pak o 1974 a 2147 korun.

(jad)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.7, celkem 17 hlasů.

(jad)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2022-01-12 02:20
Opustit emisní povolenky, burzu v Bruselu a vůbec celou EU. Luzar mluví
přes půl obrazovky a nic neřekne.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama