Reklama
--> 
Budoucí sestava stanice. FOTO - Wikimedia commons

Vedoucí role Číny v objevování vesmíru

Čína letos hodlá dokončit svoji stanici na oběžné dráze a plánuje přes 40 startů do vesmíru, čímž se zhruba vyrovná USA. Podle agentury AP o tom informovala státní tisková agentura Nová Čína. Harmonogram startů naznačuje, že Peking chce upustit od svého dosavadního opatrného tempa, zvýšit frekvenci svých misí a převzít vedoucí roli v objevování vesmíru, napsala AP.

V letošním roce se má mimo jiné do vesmíru vydat na dvě mise s posádkou loď Šen-čou, dvakrát nákladní loď Tchien-čou a dva přídavné moduly vesmírné stanice, upřesnila Nová Čína s odvoláním na nedávné oznámení společnosti China Aerospace Science and Technology Corp (CASC), která je hlavním dodavatelem vesmírných technologií v zemi.

Rozvoj v Nebeském paláci

Čínský vojensky řízený vesmírný program byl především kvůli námitkám Spojených států amerických vykázán z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Čína tak víceméně samostatně rozvíjí svůj program na stanici Tchien-kung (Nebeský palác). Současná šestiměsíční mise tříčlenné posádky na základním modulu stanice Tchien-che (Nebeská harmonie) je nejdelší v dějinách čínského vesmírného programu.

Čínská stanice bude po dokončení vážit 66 tun a bude mít asi čtvrtinu velikosti Mezinárodní vesmírné stanice ISS, která váží 450 tun. K základnímu modulu Tchien-che, který Čína vypustila v dubnu loňského roku, se letos mají připojit dva moduly vědecké. Současná posádka na čínské stanici je již druhá v pořadí.

Úspěchy při misích bez posádky

Čína zaznamenává úspěchy i při vesmírných misích bez posádky. Jako první provedla úspěšné přistání sondy na málo známé odvrácené straně Měsíce. Rozruch způsobilo, když odtamtud loni lunární robotické vozítko poslalo snímky něčeho, co vypadalo jako velký krychlovitý objekt, i když ve skutečnosti zřejmě zachytilo jen obyčejný balvan. Čínská sonda Čchang-e 5 také v prosinci 2020 poprvé od 70. let minulého století dopravila na Zemi měsíční horniny. Čínské robotické vozítko Ču-žung aktuálně shromažďuje údaje o podzemní vodě na Marsu a pátrá po známkách, že na rudé planetě v minulosti existoval život.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 12 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


antal
2022-01-13 10:18
Áno, bolo potrebné to formulovať presnejšie, že sa tým myslí
budúcnosť, nie minulosť. Už za rok 2021 mala Čína najviac štartov do
vesmíru. Teraz pracuje na vytvorení lunárnej výskumnej stanice na
južnom póle Mesiaca. V spolupráci s Ruskom, podpísali o tom memorandum
v marci 2021. Tieto plány mali aj USA, aj Rusko, ale reálne ich môže
naplniť Čína. Má na to peniaze, má na to ľudí a hlavne potenciál. A
ide k tomu cieľavedome, prvé misie na južný pól už uskutočnila,
odobrala aj vzorky pôdy. Prírodné zákony tu nepustia. Jej spoločenská
forma dáva oveľa väčší priestor ekonomickému a technologickému
rastu, iniciatíve ľudí, ako zastaraná kapitalistická americká.
Číňania dnes makajú, Američania už len špekulujú, ako zadržať vo
svete vývoj, nevychovávajú inžinierov, bez ktorých nie je možné
vysielať ľudí do vesmíru a stavať atómové elektrárne, ale
špiónov, mediálnych manipulátorov, organizátorov prevratov. S tým
chcú USA do budúcnosti súťažiť s Čínou?
donald.kaczerowski
2022-01-12 22:18
První americké vozítko přistálo na Marsu v roce 2003, loni tam létal
americký dron. Kameny z Měsíce přivezli Amíci před více než
padesáti roky. S vedoucí rolí Číny při dobývání vesmíru z nás
někdo zkouší dělat blbce
williks2
2022-01-12 21:19
To co Čína dokázala za posledních nejméně 30 let je úchvatné. Mám
takový dojem, že jim to USA docela závidí. Na to, že je Čína
považována západem za "zaostalou", toho dokázala v tak
krátké době, více než se předpokládalo. I z této strany může
dojít k pokoření USA, co se týče vesmíru.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama