Reklama
--> 

Jací jsme?

Nedávno jsem přemýšlela nad otázkou: Jací jsme? A musím přiznat, že na takto jednoduchou otázku se jednoduše neodpovídá. Na jedné straně jsme byli schopni šít roušky, když jich byl zpočátku nedostatek, na straně druhé pod vlivem propagandy a podivně chápaných lidských práv prosazujeme jen svá práva a práva těch druhých klidně porušujeme.

Proto se například značné procento z nás odmítá očkovat proti koronaviru a vůbec jim nevadí, že ohrožují druhé. A vlády ustupují, i když jejich povinností by mělo být zajistit ochranu všech, tedy i těch, kteří potřebná opatření dodržují. Jistě namítnete, že většina z nás patří do první skupiny a jen menšina do té druhé. Jenže ta menšina si osobuje právo rozhodovat o nás druhých, protože boj s koronavirem předpokládá vzájemnou solidárnost.

Mohu se jen zeptat: Co je víc? Tzv. lidská práva chápaná jako právo jedince, nebo solidarita, jež nás všechny může ochránit a vyvést ze stávající situace? Dokud právo jedince bude výš než práva všech, pak není naděje nejen na porážku pandemie, ale ani se úspěšně poprat s jinými výzvami, které před nás klade příroda a samotná existence naší civilizace.

Proto si myslím, že každý z nás by si měl položit nejen otázku: Jací jsme? Ale i otázku: Jaký jsem já?

Michaela KNOTKOVÁ

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 35 hlasů.

Michaela KNOTKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

fronda
2022-01-15 21:36
No tak očkovat... To zrovna ani ne, to před šířením nákazy
nechrání, leda tak před zahlcením zdravotnictví. Ale dodržovat
opatření, to je věc komunistického pojetí svobody jako poznané
nutnosti.
Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama